„Pokud neděláte nic špatného, nemáte se čeho bát.“ Těmito a podobnými slovy zdůvodňují nejrůznější státní instituce, policii nevyjímaje, stále silnější a „prošmírovanější“ dohled nad občany České republiky. Kamery se množí, policisté volají po dalších a dalších pravomocech, aby mohli lépe a účinněji postihovat především internetovou kriminalitu. Naposledy si politická garnitura „vytřela pozadí“ s Ústavou České republiky v okamžiku, kdy schválila skandální zákon, jenž umožní úředníkům vstupovat do obydlí kohokoliv jen na základě udání. Ano, jde o „slavný“ zákon řešící, čím kdo přikládá do kamen. Policista potřebuje ke vstupu do domácnosti povolení, které schvaluje státní zástupce, úředníkům stačí udání. Je třeba pokračovat?

Nárůst odposlechů je každoročně alarmující a stejně i strkání nosu do soukromí prakticky každého, kdo nějakým způsobem vybočuje z kývajícího davu, jenž pouze s nataženou rukou čeká na dávku ze státního „cecku“.

Ale ozor, v nedávné minulosti se ozval křik, jenž byl snad slyšet až v centrále všeho, z čeho by Franz Kafka zřejmě zešílel. Tedy v Bruselu. Politické špičky se dočkaly toho, co mlčky nebo výslovně schvalují na svých „poddaných“. Skupinka hackerů se prý vlámala do schránek elektronické pošty vrcholným představitelům státu a na povrch začaly vyplouvat nehezké, hnědavé a páchnoucí informace, z nichž plyne, že si politici dohazují to i ono, registrují se na pornografických stránkách a nechávají si prodlužovat nejrůznější tělesné údy. „Demokracie je ohrožena, soukromí je posvátné, nikdo nemá právo...“ Oheň je na střeše, premiér nechává prověřovat dodržování bezpečnostních protokolů a lidem začíná docházet, že akce několika „plešek“ může skončit i v naprosté diskreditaci vrcholných politiků a dokonce i předčasné volby se nezdají být tak nereálné. Nabízí se otázka, kdo z toho bude těžit a komu dlouhodobě vycházejí předvolební preference nejlépe. To je však na jinou debatu.

Křik těch, kdo vládnou, nelze přeslechnout. Nelze ani přehlédnout, že užívat vlastní medicínu, se politickým špičkám pranic nelíbí. A to je hlavní výsledek akce „maily“. Propastné pohrdání lidmi, voliči a výsměch do očí těm, kdo snad ještě věří, že žijeme v právním státě. Ohánět se v této souvislosti demokracií je jen špatným vtipem. Demokracie tu totiž dávno nevládne, protože „některá zvířata jsou si rovnější“.