Inu, nadšené rozevláté mládí plné ideálů. Asi tak by se dala vykreslit iniciativa paní radní Vladimíry Michalové z TOP 09, která nám chtěla ze Stromovky udělat Park Václava Havla. Ještě že jsou na radnici uvážlivější kmeti, kteří tak snadno nepodléhají momentální situaci a u práce občas používají i hlavu.

Jistě, Václav Havel byl, je a zůstane mimořádným Čechem. Jedním z největších. Teprve až budoucnost ale docení jeho skutečný význam. Přesto by ho měla Česká republika připomínat sobě i světu neustále, třeba na Ruzyňském letišti, ne ale v zapadlé Stromovce.

K ní Václav Havel žádný vztah nemá. Za to Chrudimáci po celé generace ano. Park je znám například rozsáhlou kolonií havranů, kteří jsou zde jediným rušivým elementem vedle občasných pejskařů a sportovců, kteří tudy proběhnou. Jednou do roka se tu pak usídlí Bambiriáda s dětmi, ale jinak nic, než ticho po pěšině...

Václav Havel však navštívil radnici, prošel obklopen davem v průvodu celou Širokou ulicí až k Muzeu. Tudy vedly jeho kroky a byla to tehdy velká sláva. Zhruba v tomto kontextu by si tedy Chrudim měla Václava Havla připomínat.

Jestli to bude pamětní deska nebo odlité stopy v chodníku, je vcelku jedno, jen už, prosím, žádné zhůvěřilosti, které donutí radnici přepisovat cedule v ulicích, údaje v mapách, či firmy reklamní štíty nebo občany měnit občanské průkazy. Toho jsme si užili v minulosti už dost.