Kašna s vžitým názvem Brusel měla podle některých potenciál stát se zbrusu novým uměleckým dílem, kdyby se přinejmenším obnovil její vzhled před rekonstrukcí. Místo toho ale zabředla svým provedením jen v kýčovitých ohlasech dávné minulosti, odkazujíc pouze vzdáleně na zašlý fenomén socialistické mozaiky a snovou realitu Československa na výstavě EXPO 58. Kašna, kterou chtěli lidé opravit, tedy zanikla úplně. Zatímco milovníci kýče jako líbivého umělecky bezcenného díla, které je čitelné a nenutí k přemýšlení, jásají, jiní kromě kritiky vzhledu upozorňují i na to, že nebyla vypsaná ani veřejná soutěž.

Právě v souvislosti s kašnou mnohými připomínaná výstava EXPO 58 a vynikající expozice „Jeden den v Československu“, která získala nejvyšší ocenění, v sobě skrývala, stejně jako nyní chrudimská kašna, také velkou lež. Designéři vytvořili v expozici „Jeden den v Československu“ něco, o čem se ve skutečnosti lidem u nás ještě ani nesnilo a vůbec to neodpovídalo tehdejší realitě. Jednoduše taková Potěmkinova vesnice. Bylo to jen jako.

Vzor z nalepených valounků.  Foto: Chrudimské noviny

Názor někdejšího předsedy kulturní komise Ivana Baboráka nebyl vyslyšen. Ten znovuobjevený zapadlý návrh kritizoval už před dvěma lety slovy, že výtvarná podoba je směšná a inspirace by se měla hledat u stávajícího designu, který považuje za velmi kvalitní výtvarný počin. Svůj názor nezměnil ani po uvedení kašny do provozu, když komentoval vzhled citátem Jana Wericha: „Je to blbý – bude se to líbit,“ a dodal, že výtvarná kvalita je pod úroveň. Aleš Nunvář (Piráti) výběr bez soutěže obhajoval tím, že odbor investic vše konzultoval s památkáři.

Současná podoba kašny nemá s bruselským stylem krom geometrického vzoru už nic společného.  Foto: Chrudimské noviny

Přestože současná koalice v programovém prohlášení uvedla, že „prostředí, které nás obklopuje, je jedním ze základních rysů utvářející osobnost člověka a potažmo ducha města, proto budeme usilovat o čisté, zdravé, moderní a přívětivé prostředí a nedovolíme měnit historický ráz centra města a v rámci rozpočtových možností budeme hledat cesty, jak okolí kolem nás zlepšovat a zkrášlovat,“ podle některých voličů naopak došlo i díky zrekonstruované kašně, nadále zvané politiky jako Brusel, „k největším zvěrstvům v památkové zóně za posledních padesát let“.

Voda z kašny tryská od 31. srpna a ve veřejném prostoru se tak realizoval návrh bez výtvarné soutěže po dvou letech. Někteří se po zveřejnění fotografií nechápavě doptávali, proč nese kašna název Brusel, i když z jiných důvodů, než že by spekulovali nad jejím původním výtvarným stylem nahrazeným podle některých „kýčovitým pseudolidovým námětem“, a tím absolutním nepochopením umělecké hodnoty a nadčasovosti původní realizace. Koalice Chrudimáci ale podle sebe svůj předvolební slib splnila.

Archivní fotografie původní realizace.  Foto: Chrudimské noviny

Světlo světa spatřil někde v šuplíku nalezený návrh z roku 1962 od Květoslava Vaňka (1924–2006), syna zahradního architekta Josefa Vaňka. Původní zrealizovaný návrh se údajně nenašel a autorství je oficiálně neznámé. V té době už byl ale organický motiv, napodobování přírody, přežitkem, a tak pravděpodobně proto nebyl tehdy motiv květiny realizován. Moderní začaly být právě abstraktní geometricé motivy s ostrými hranami, osvobozené od konkrétních vizuálních vjemů, do popředí se dostával neokonstruktivismus. Podobná mozaika s konstruktivistickým motivem, také oficiálně neznámého autora a z let 1961–1962 se nachází v průchodu ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě, připisovaná Dobroslavu Szpukovi (1930–2014).

Konstruktivistická mozaika v průchodu VŠB v Ostravě.  Zdroj: FB