Loni před odjezdem na dovolenou jsem si koupil na cestu v trafice v jednom z chrudimských hypermarketů několik krabiček svých oblíbených cigaret značky Camel. Jaké bylo pak "venku" moje překvapení, když jsem každou cigaretu vykouřil na tři "prásky". Přestože byly krabičky kolkované, bylo zjevné, že nejde o originál, a že tu kdosi vyrábí cigarety z méně kvalitního a levnějšího tabáku. Pro srovnání jsem si proto v Barceloně koupil krabičku stejné značky a bylo to jako nebe a dudy - cigarety vydržely podstatně déle a tabáček byl voňavější než ten český nebo pokoutně dovezený odjinud.

Uvedu ještě jeden malý příklad. O něco dříve jsem se seznámil v Praze s jedním vietnamským velkoobchodníkem, který se mi po čase svěřil, jak se v praxi provádějí obchody s padělaným značkovým zbožím, které končí na pultech renomovaných obchodů a velkých obchodních řetězců. Řekl, že odhadem až 40 procent "značkových" věcí tvoří v Česku padělky, které sem dodávají vietnamské, čínské a další mafie, jež mají pod palcem některé úplatné policisty, celníky, úředníky a dokonce i vysoké manažery obchodních řetězců.

Proč to vykládám? Momentálně totiž obchází Českou republiku strach z konzumace tvrdého alkoholu, kde jde o ten samý princip - o co největší zisk na úkor kvality. Akorát s tím rozdílem, že jsou nyní bezprostředně ohroženy lidské životy a stát musel konečně zareagovat. Odhaduje se, že každá druhá lahev tvrdého alkoholu levnějších značek v České republice je pančovaná. To už je přímo obludná statistika, nikoli jen varovná. Stát zaspal na celé čáře, jeho kontrolní mechanismy selhávají, a důsledkem všeho je více než dvacet mrtvých lidí a další desítky spoluobčanů ohrožených přímo na životě. V mnoha případech jde o mámy a táty od rodin s dětmi.

Ukazuje se, jak neprozřetelné jsou dlouhodobé škrty a úspory v kontrolním aparátu. Vždyť stát vybere podle Českého statistického úřadu na daních z prodeje tvrdého alkoholu 30 miliónu korun denně! V přepočtu na celý rok je to už nezanedbatelná suma. A tyhle peníze pak ve státní kase pochopitelně chybí, protože si je beztrestně užívají nepoctivci kolem nás, zatímco my musíme vyvažovat státní rozpočet vyššími daněmi a teď dokonce i s nasazením vlastního života. Trochu smutná bilance při pomyšlení nad tím, co konzumujeme, pijeme, nebo do čeho se oblékáme, aniž tušíme, za co svoje těžce vydělané peníze utrácíme. A přesně nad tím by se měli kormidelníci českého státu vážně zamyslet, pokud si chtějí zachovat alespoň něco málo ze své těžce pošramocené pověsti.