Ve středu 13. července byl úplněk Měsíce. V této době se Měsíc přibližuje na velmi krátkou vzdálenost k zeměkouli. Tím se také znásobuje jeho síla působení. Naší předkové to pozorovali již v dávných letech. Někdo nespí celou noc. Někteří se na tento úplněk těší a rádi ho pozorují. Tentokrát však ve východních Čechách měli smůlu. Jen občas, na okamžik, vykoukl skoro celý kotouč z mraků.

Kresba: Jaroslav Koreček

Bylo to vzrušující, krásné nebeské představení. Někdy se ukázaly nad jižním obzorem Měsícem podsvícené temné mraky. Po chvíli převládala barva ohně. Tu nahradila studená žluť. Neustále se měnící osvětlení nebeské scény dávalo naději, že se měsíční kotouč ukáže celý ve své kráse. Kolem druhé hodiny ranní jsem to vzdal. Možná měli pozorovatelé, kteří vydrželi do rozbřesku, větší štěstí. Jak jsem se později dozvěděl, v jižních Čechách bylo jasno.