Poměrně snadno se vyšplhaly cigaretové nedopalky na prvé místo v závodě o znečištění našeho zdravého a historického města. S uvedením zákazu kouření v restauracích mají tak možnost i ti, co do restaurací nechodí, užít si trochu kuřáckých atributů. Nedávno se zakazovalo kouřit v čekárnách, takže kuřáci kouřili hned vedle čekáren, a protože záhy zjistili svoji nepostižitelnost, kouří v čekárnách dál.

Lokality s bary a restauracemi jsou posety nedopalky, o kterých jedni tvrdí, že jsou hnojivem a druzí vypočítávají jejich rozpad na 15 let a zamoření půdy například arzénem. Podle mého názoru je všechno v lidech a žádný zákaz není tak důsledný, aby některé nešvary odstranil.

Náměstí a přilehlé ulice hostily nedopalky i před zákazem, takže se nepočítají mezi problémy a staly se součástí života, bohužel. Zóna zelených javorů v ozdobných mřížích supluje popelníky snad od nepaměti.

Proč jedinec nevidí za městskou zelení, za ozdobnými mřížemi lidskou práci nebo si doma odhodí nedopalek, žvýkačku a petku na koberec za 10 tisíc? Průměrná cena litinové mříže se totiž tak pohybuje, někdo ji navrhl, někdo vyrobil, měly by nejen chránit stromy, ale působit hlavně esteticky.

Jenže my je zaneseme dvouletým zimním posypovým štěrkem, zelený plevel změníme na uschlý hnus a už chybí jen ten nedopalek! Zapomněla jsem ozdobit nevyneseným košem.

Výmluva, že nejsou lidi je výrok mediálně účelový, který správně zní: nejsou peníze, protože je neekonomicky musíme využít například na úklid černých skládek, chodníků s nedopalky, parků s odpadky a vymýšlení zákazů. Stačilo by jen být vychovaný a chovat se na veřejnosti alespoň jako doma.