Připomínka hrdinů druhé světové války, kteří se vzepřeli a bojovali proti nastolení nacistického režimu v Evropě, proběhla v rámci akce Silver A v paměti tří generací letos už posedmnácté. Chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011) se jí od svého zvolení na podzim 2018 účastní každý rok.

Jeho komentář na kameru se slovy „Připomněli jsme si oběti, které zde byly zavražděny Němci,“ však působí spíše jako formulace politika z 50. let minulého století než jako vyjádření současného veřejného představitele. A jak se ukázalo, nešlo o jednorázové přeřeknutí – stejná slova starosta později zopakoval i na sociální síti.

Zdroj: FB

Kdyby nad tím všichni mávli rukou ve stylu: „Ale přece všichni víme, jak to bylo myšleno,“ otevírá to dveře k postupnému posouvání hranic veřejné komunikace. Nejde o to, že jeden neobratný výrok způsobí škodu. Problém je v tom, k čemu může vést opakované tolerování nepřesných či zobecňujících formulací – jak ostatně připomíná i temná minulost Zámečku.

Nacistická propaganda už dlouho před válkou pracovala se zobecňujícími výroky o „Židech“ jako o jednotné, nebezpečné skupině. Právě takové kolektivní označování je stále jedním z nástrojů, které už v minulosti umožnily postupné zbavování lidskosti, vytváření obrazu nepřítele a nakonec vedly až k systematickému vraždění vyčleněných skupin obyvatel. I proto je dnes velice důležité vyhýbat se podobnému zobecňování vůči jakékoli skupině obyvatel – a dbát na přesnost, zvlášť když jde o veřejné představitele.