Prozatím poslední schůze zastupitelů města se stala bezesporu z mnoha ohledů evergreenem, který nelze jen tak vymazat z paměti. Příkladem budiž osočení zastupitelů Málka s Kasalem, že starosta Řezníček nerespektuje usnesení městské rady, když vylepoval svoje volební plakáty během senátorské kampaně tam, kde neměl. Podle Málka jde prý o princip.

Jenže tím to celé začalo. Řezníček vytáhl kompromitující fotografii, na které usvědčil Kasala a další z toho, že ani oni si s vůlí městské rady příliš hlavu nelámou. Budiž ke cti zastupitele Lichtenberga, který si vzápětí posypal na místě hlavu popelem, když se k tomuto prohřešku také přiznal, neboť se neznalost zákona, nařízení, vyhlášek či usnesení a dalších paragrafů v této zemi neodpouští, přestože je člověk tvor omylný a nemůže zkrátka všechno nosit v hlavě. Lichtenberg tak zároveň prokázal, že mýlit se je lidské, a to se cení dvojnásob.

Co už mi hlava ale nebere, je, že Málek s Kasalem po tomto Waterloo svůj návrh na prošetření celé záležitosti nestáhli. Málek proto, že si podle slov zastupitele Židka kálel do vlastního hnízda, když žaloval na společného kandidáta, a Kasal kvůli tomu, že nabízel "ozdravení Senátu" za stejně nepovolených výhod jako Řezníček. Inu, nedivím se znechucení ostatních zastupitelů, kteří se odmítli touto fraškou zabývat a utrácet nad ní svůj drahocenný čas.

Na jedné straně tedy fraška, na druhé však názorná ukázka toho, kam až dospěly vztahy mezi jednotlivými komunálními politiky v Chrudimi. Dotyční pánové by si měli ale uvědomit jedno, že spravují naše město za naše peníze, a pokud mají k sobě averzi a nejsou schopni spolupracovat v zájmu města, měli by buď z komunální politiky odejít, anebo vybíjet svoje emoce jiným, vhodnějším způsobem. Nejlépe v boxerském ringu, aby se ukázalo, kdo z nich je chlap a kdo pouhý žvanil. Zatím jsme ale často bohužel svědky toho druhého.