Blíží se volby a ze všech stran se na nás smějí kandidáti lepší, horší, stejní. Sebenepatrnější vesnička v bývalém chrudimském okrese neunikla nájezdu tlup lepičů, kteří svého chlebodárce vyvěsí na kdejaký plot a nástěnku. Vedle pozvánky na komunální odpad se některé obličeje vyjímají opravdu skvěle.

Čím více domácností obdrží volební lístky, tím větší nervozita mezi možnými senátory vládne. I přesto, že podle dlouhodobých průzkumů považuje většina obyvatel naší země Senát za zbytečný a ctihodné senátory jen za další vyžírky přisáté k už tak dost napjatému státnímu rozpočtu.

Jako jedinec tam člověk zmůže málo. Přesto si mnozí z kandidátů nejspíš myslí, že zrovna jejich názor budou protřelí matadoři vysoké politiky, jimž křeslo v Senátu přihráli jejich kamarádíčkové ze strany, poslouchat a respektovat. Pohádky jsou fajn, ale ne nadarmo se čtou dětem před spaním.

Strana zmůže možná více. Pokud ovšem rozhodnutí Senátu nepřehlasuje Poslanecká sněmovna. Což se nezřídka děje.

...

Volební účast ve volbách je mizivá. Sotva olízne padesát procent. Obvykle se pohybuje kolem čtyřiceti. Komická situace, zdá se. Ani ne polovina oprávněných voličů tak v naší demokracii určuje život nadpoloviční většině těch, pro něž jsou volby nic než divadlo, lži, nenaplněné sliby a zbytečnost - doplň si, milý čtenáři, podle libosti sám. Neměl by se státní moloch zabývat spíše tímto fenoménem? Není to snad důvod k přehodnocení všeobecného volebního práva, systému voleb?

Evidentně není. Dokud totiž politika sype, pašíci u korýtka se jen tak odehnat nedají. Přesvědčit se mohl každý v sobotu a neděli na školním statku ve Vestci... Až budou senátory zasloužilí patriarchové ze všech možných oborů, kteří budou bez vidiny materiální odměny pracovat pro blaho nás všech, potom se možná dočká i Senát zasloužené úcty.