Chrudim - Zimní příprava je v plném proudu také v pardubickém Svítkově, který se bude na jaře snažit prodrat na co nejvýhodnější příčky před blížícím se play-off. V jejich dresu válí útočník Martin Čejgl, který se stal nejproduktivnějším hráčem podzimu. Pochopitelně jsme si autora jedenácti branek a dvanácti asistencí přizvali na zajímavý rozhovor.

Jak jste spokojeni se sedmým místem?

Se sedmým místem nemůže po podzimní části v týmu panovat spokojenost. Hlavním důvodem nespokojenosti je fakt, že toto momentální umístění v nastaveném letošním konceptu soutěže nesplňuje podmínky pro účast v jarním vyvrcholení sezony v play off. Naše výkony se nesly v duchu „ den a noc“. Z toho pozitivního pohledu stojí za zmínku získaných 5 bodů z možných 6 s jedním z nejlepších celků soutěže se sokem z Opavy, naopak za velkou ztrátu, která se dá označit za hranici mezi úspěšným a neúspěšným podzimem, považujeme odvetné zápasy s Hradcem B a Poličkou, kdy jsme naopak pět bodů ztratili po dobře rozehraných zápasech. Nyní náš, v našich silách dosažitelný deficit na šesté místo činí 3 body, což nám předpovídá na jaro jasný cíl – propasírovat se minimálně o jeden stupínek výše a splnit tím tradiční sezonní cil v podobě účasti v play off.

Když se podíváš na ostatní výsledky týmů z vaší skupiny, je tam někdo, kdo tě velmi překvapil nebo naopak zklamal a proč?

Tato soutěž je velice vyrovnaná, od sedmého místa až po čelo tabulky se jedná o velice vyrovnané zápasy, kdy stěží se dá předem tipnout výsledek zápasu. Avšak o největší překvapení se dle mého postaral lídr tabulky Hradec B, který dosáhl úctyhodných 28 bodů, čímž trojnásobně překonal moje očekávání. Zbylé obsazení na jednotlivých místech zhruba odpovídá, jakým výkonem se jednotlivé týmy na jaře prezentovaly.

Na podzim jsi získal 23 kanadských bodů, takže ses podílel na více než polovině branek tvého týmu? Jak jsi spokojen se svými výkony? Jsi v kabině brán za toho, kdo rozhoduje zápasy?

Se sebou spokojen jsem, ovšem už menší spokojenost panuje s časoměřiči, kteří mě sprostě okradli o pár „áček“, čímž narušili moji vzácnou sběratelskou sbírku kanadských bodů. (smích) V kabině jsem klukům nabídl „tykačku“, takže jsme si všichni rovni a neřešíme, kdo jaký podíl má na případné výhře. Držíme se hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“, čímž jsme se stali inspirací pro Alexandera Dumasa při tvorbě všem dobře známé trilogie.

Na jaký zápas letošního podzimu vzpomínáš jako na nejvíce a naopak nejméně vydařený?

Za nejvydařenější zápas, nejen této sezony, ale i během celého mého působení ve Svítkově, považuji výjezd do Opavy. Zde jsme nastupovali do zápasu v roli outsidera, který nemá co ztratit. Dvě minuty před koncem se nám podařilo vyrovnat a vidina získaného bodu měla pro nás hodnotu zlata. Avšak v tu chvíli došlo ke kontroverzní situaci, kdy soupeř nabyl dojmu, že by se jednalo o bodovou ztrátu, a tak vytáhli eso z rukávu v podobě úspěšné stížnosti na hráče číslo 17 (shodou okolností na mě) z důvodu nepovolené výstroje (nezakrytý kousek kůže na noze), což bylo ohodnoceno dvěma trestnými minutami. V tu chvíli to u nás na střídačce vyvolalo velkou nevoli, považovali jsme to za gesto nekorespondující s fair play. Nutno na obranu soupeře podotknout, že podle pravidel měl k tomu veškeré právo. Opavě to však gól nepřineslo a naopak hokejbalový osud k nám byl milosrdný a 4 vteřiny před koncem základní hrací doby v oslabení se nám podařilo vstřelit rozdílovou branku. Nejméně vydařený zápas byl zřejmě v domácím prostředí s celkem Hradce, kdy tempo zápasu odpovídalo oblastní úrovni, ale přesto jsme nedokázali získat pro nás tak potřebné body.

Už v loňské sezóně jsi ve 2. národce působil na čele produktivity. Jak na působení v Jokeritu Chrudim vzpomínáš?

Pro upřesnění, na Jokerit Chrudim nejenže v dobrém vzpomínám, ale nadále v něm působím. Jsem tu kmenovým hráčem, kde krom pravidelné účasti při zápasech Á týmu, občas zaskočím vypomoct i rezervnímu B týmu. S Chrudimí jsem od stavu znovuzrození v roce 2010 zažil čtyři sezony. První tři sezony v Krajské soutěži, kde největší úspěch jsme zaznamenali předloni, kdy jsme dosáhli účasti ve finále. V poslední, již druholigové sezoně jsme získali bronz. Za největší satisfakci považuji, že jsme rok od roku lepší a klademe si stále vyšší cíle, které se nám daří plnit, nebo alespoň se k nim do velké míry přiblížit.

Dostal jsem informaci od trenéra Kocha, že prý jsi dostal za úkol shodit během jarní přípravy několik kilogramů. Jak se ti to zatím daří?

Musím se přiznat, že od posledního zápasu do dnešního dne došlo k lehčí desetikilové progresi na váze. Odpověď, proč se tomu tak stalo, jsem našel v příručce biologie, kde je tučně jasně napsáno, že sval je těžší než tuk. Tak hold budu muset shodit deset kilo svaloviny. (smích) Zatím jsem pro to moc neudělal, ale od zítřka začnu.

Jaké jsou tvé osobní cíle v následujících letech tvé kariéry?
Z hlediska zdraví, aby mě ten beton co nejméně likvidoval tělo. Z hlediska týmového úspěchu, vyhrát letos se Svítkovem 1. národní ligu, s Chrudimí 2. národní ligu, a s Chrudimí B krajskou ligu. A z toho osobního hlediska? Nechám tady číslo pro reprezentační funkcionáře a pro švýcarské kluby 777 000 000 (smích).