„Nechceme žít mezi lány řepky a kukuřice,“ řekl internetovému médiu Seznam Zprávy starosta obce Jaroslav Dvořák. Včera absolvoval jednání se zemědělci, kde jim předložil svoje požadavky. Cílem je, aby se lány rozdělily pomocí remízků, aby byly opečovávány polní cesty a vznikaly další, vždy lemované stromořadím.

 

„Zabrání to erozi, pomůže vsakování do půdy a také pak krajina mnohem lépe vypadá. Chceme, aby našich osmnáct stovek obyvatel mohlo vyrážet na procházky a výlety do pěkné krajiny,“ dodal starosta. Připomenul, že obec již vysadila stovky stromů a další stovky vysadí.

Pokud zemědělci nebudou ochotní potřebné kroky podstoupit, obec jim vypoví smlouvu. „Máme nějakých osmatřicet hektarů. Možnost vypovězení smlouvy je pro nás nástrojem, jak na zemědělce tlačit, aby krajině vrátili její někdejší podobu a také tím pomohli v boji se suchem,“ podotkl Dvořák.

 

 

Předsedkyně olomouckých Zelených Hana Vacková vidí přístup Hněvotína jako jediný možný. „Před pár dny jsme byli svědky povodní v Šumvaldu. Remízky, stromy, vyšší porosty, které by rozdělily lány polí, by zásadně pomohly k zasakování vody do půdy a k podobným povodním by v takovém rozsahu nemuselo docházet,“ uvedla pro Seznam Zprávy. „V budoucnosti určitě budeme čelit suchu a takovéto úpravy krajiny jsou zásadním řešením, jak sucho mírnit,“ dodala. 

Starosta Hněvotína se zemědělci začíná vyjednávat a má pro jejich současné fungování pochopení. „Na pole dnes nikoho neseženete, nikdo nechce sbírat třeba jahody nebo okurky. Pro zemědělce je tak nejschůdnější cestou pěstovat monokultury řepky nebo obilí. My na ně teď ale tlačíme, aby to dělali rozumně a velké lány rozdělili,“ podotkl.

 

Obec nyní dotváří zemědělskou krajinu třeba tím, že u polních cest vysazuje staré nešlechtěné odrůdy švestek, hrušní, jabloní i neovocné dřeviny. Stromořadí tak dělí lány na drobnější celky. „Čeká nás hledání kompromisu. Pokud nás zemědělec přesvědčí, že v námi určeném místě remízek není možné vytvořit, budeme chtít, aby vznikl o kus dál. Pokud budou tvrdohlaví a neustoupí, dostanou výpověď,“ vysvětlil. Strach, že by tím obec s rozpočtem zhruba ve výši osmatřiceti milionů zchudla, nemá. Půdu pronajímá levně, ročně z ní má necelých třicet tisíc.

 

Hněvotínskou cestu obecně propaguje také například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Uvádí, že „velký podíl orné půdy naproti podílu travních porostů a lesních ploch je příčinou zvýšeného rizika eroze půdy spojené se zanášením vodních ploch, kontaminací vod chemickými látkami a půdními živinami“.

Jako vhodná opatření doporučují odborníci výsadbu rozptýlené zeleně, tedy jednotlivé stromy, keře, aleje, remízky a tvorbu mezí. Výsledkem má být snížení rizika spojeného s vodní erozí, využití neúrodné, nerentabilní, těžko dostupné orné půdy a také uchování a zvýšení přírodní rozmanitosti.

 

Zemědělci již podle starosty o strategii Hněvotína uvažují a jejich postoj je zatím spíše kladný.

Velký pěstitelům ostatně ani nic jiného nezbyde než rozřezat lány na menší pole. V Česku na konci května začalo platit nové nařízení ministerstva zemědělství, podle nějž zemědělci smí jednu plodinu vyset na ploše maximálně 30 hektarů.

 

„Naším záměrem je zlepšovat stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu. To je v těchto suchých letech a s výhledem nepříznivého klimatu i do budoucna velmi důležité,“ okomentoval nařízení ministr zemědělství Miroslav Toman.

Od 1. června nařízení platí na půdách silně a mírně ohrožených erozí. Od počátku příštího roku už více než třicetihektarové lány zmizí z celého Česka.

                                                                                      Jan Stránský