Český rozhlas - Pivo bez účtenky, členské příspěvky a komorní atmosféra. Tak ve zkratce vypadají tzv. klubové pivnice, které na vesnicích i ve městech nahrazují klasické hospody. Nevztahuje se na ně elektronická evidence tržeb (EET) ani zákaz kouření, který začne platit letos v květnu. Jen Klub labužnických pohodářů má přes 7000 členů sdružených v 62 klubovnách po celém Česku.

„Dříve se k nám ročně přidávalo kolem pěti nových spolků. Předloni to bylo asi 12 spolků, letos to jsou už desítky,“ řekla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu předsedkyně Klubu labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Spolek původem z Vrbky v Posázaví založila před 11 lety. 

Pouze přejmenovat hospodu na soukromý klub ale nestačí. S prosbou o radu se na ni proto obrací hospodští z vesnic i měst.  

„Labužnickou klubovnu“ tak mají třeba v Horním Bradlu, Rejčkově, Sušici, Třebíči, ale také ve Vyškově, Chomutově nebo v Ostravě. Zájemcům Krylová pomáhá se stanovami i vyřízením zápisu spolku u rejstříkových soudů. 

Jedním z důvodů je často právě zavedení elektronické evidence tržeb. „Obrátili se na mě teď například z vedlejší vesnice, kde trvale žije okolo 64 lidí. Nic moc tam není, je to taková zapadlá vesnička. Chtěli tam mít hospodu oficiálně, ale neudrželi to. Takže se z toho stala klubovna a členy jsou všichni z vesnice,“ popsala Krylová. 

Dagmar Krylová, předsedkyně Klubu labužnických pohodářů

Spolky šipkařů, šachistů, kolařů… 

Pro založení nové klubovny je podle šéfky klubu nutné doložit nějaký společný zájem. Stačí prý i takové klasické hospodské aktivity, jako jsou hra kulečníku nebo házení šipek. Fungují ale i spolky ochotníků, šachistů, kolařů, tanečníků nebo turistů. 

„Je to hodně rozvětvené. Máme i historický spolek, který pořádá různé přednášky a debatuje o historických tématech, jako například o Karlu IV. Dobré je také dělat něco pro vesnici, pořádat třeba soutěže pro děti,“ vysvětluje zakladatelka spolku.  

Vedle toho se v klubovnách čepuje pivo a nechybí ani občerstvení. „To se často donese z domu. Jeden připraví chlebíčky, druhý třeba zákusky. A co si nakoupíme, to zkonzumujeme. Koupíme si třeba prase, opečeme si ho a u toho vypijeme sud piva. Když je zima, zalezeme do klubovny a zahrajeme si nějaké hry,“ pokračovala Krylová. 

Členské příspěvky i průkazka 

Aby se člověk mohl stát členem spolku, musí souhlasit s klubovými stanovami a zavázat se k jejich dodržování. V některých případech se platí i členský příspěvek. Například klub trampů v Třebíči od svých asi 130 členů vybírá měsíčně příspěvek 20 korun. 

Klubovna u šesti strun v Třebíči

Zájmový spolek s oficiálním názvem Klubovna u šesti strun vznikl loni v dubnu a nahradil původní hostinec U Špinavýho cecka. Ten, kdo se však u vchodu neprokáže členskou průkazkou, se dovnitř nedostane. Členové se scházejí o víkendu, na pivo se skládají a pravidelně se i domlouvají, kdo bude ostatní obsluhovat. 

Důkladný je i nábor nových členů. „Zájemce musí odsouhlasit dvacetičlenné představenstvo klubu, pak se z něj stane čekatel a po roce, pokud není žadatel problémový, se stane členem klubu. Prostudovat musí stanovy, platit měsíčně dvacet korun a dostane zelenou průkazku,“ komentoval předseda třebíčského spolku Petr Augustin. 

Nekalá konkurence restauracím? 

Z desítek malých „hospod“ určených pouze pro registrované členy ale nemají radost provozovatelé restauračních a hospodských zařízení, kteří do povinnosti evidovat tržby spadli loni v prosinci. „Postupně nahrazují mnohde restaurace a jejich činnost je někdy ne zcela oficiální, čímž dochází mnohdy k nekalé konkurenci restauracím,“ uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. 

Klubové pivnice současně podle Stárka fungují i v rámci Sokola, fotbalových klubů nebo hasičských kluboven. Počítá také s tím, že s blížícím se zákazem kouření v restauracích a hospodách počet obdobných zájmových klubů ještě vzroste. „Tento problém bude ještě narůstat po účinnosti protikuřáckého zákona, který je pro restaurace na venkově mnohde větším problémem než EET,“ doplnil. 

Přestože zájmové kluby a spolky nespadají do EET, v hledáčku finanční správy přesto jsou. Úřad y jejich případy podle mluvčí Petry Petlachové vyhodnocují individuálně: „Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský. Pokud by se jednalo o účelové obcházení zákona, finanční správa toto rozhodně neponechá bez povšimnutí.“ 

Hospodští a restauratéři musí spolu s hoteliéry tržby evidovat od loňského prosince. Druhá vlna EET, kterou ministerstvo financí zavedlo jako svůj klíčový nástroj pro boj s finančními úniky, na podnikatele dopadne už 1. března. Tržby tak od středy bude muset nově evidovat 250 tisíc obchodníků. Podle finanční správy si autentizační údaje dosud vyzvedlo okolo 110 tisíc z nich. Zbytek podnikatelů do systému nevstoupí či se zapojí až postupně, což je případ sezonních obchodníků. 

Kristýna Novotná, Český rozhlas