Ladislav Větvička se stal blogerem roku na iDnes. Vzhledem k velikosti a čtenosti tohoto portálu se dá říci, že je nejlepším českým blogerem vůbec. Většinou co slovo, to perla. Stejně jako v rozhovoru, který poskytl i-dnesu ke svému vítězství v anketě. Dovolíme si několik úryvků proto ocitovat (netradičně bez ostravskeho dialektu):

K multikulturní „politice“:

Právě proto, že cestuju, vidím, že všude, kde na jednom území žijí dva kmeny, tak je to jen otázka času, než jeden z nich získá převahu, vyvraždí muže druhého kmene a asimiluje jejich ženy a děti. Někdy to trvá stovky let, někdy jen malou chvilku. K žádným mísením národů nedochází. Vidím jen vraždy, genocidu a vyhánění. Češi a Němci. Arméni a Turci. Američani a Indiáni. Ukrajinci a Poláci. Angličani a Irové. Turci a Řekové. Srbové a Albánci.  Poláci a Rusi. Židi a Arabi. Sinhálci a Tamilové, Rusi a Ukrajinci.

Mír nastane až tehdy, kdy každý kmen má jasně stanovená pravidla a hranice. Multikulturní český kolaborant je slovy velkého vůdce Vladimíra Iljiče „užitečný idiot“, který si myslí, že naše společnost může být obohacena kdejakým Hotentotem a dělá vše pro to, aby Hotentota tady dostal, živil ho a platil pobyt jeho i jeho tisícihlavé rodiny. Všimněte si, že multikulturní český kolaborant to nikdy nedělá za své peníze. Vždy za peníze všech ostatních, a bude tvrdit, že to je pro naše dobro.

Typickým multikulturním českým kolaborantem je třeba ta paní podporující náboženské hadry a symboly ve škole, zakazující vybrat si, jestli chci mít ve svém bytě Ukrajince, Křováka, Cikána nebo Rusa. Multikulturní kolaboranti jsou politici, kteří podporují různá pravidla pro různé rasy a národnosti místo stejného metru pro všechny. Demokracie je nadvláda většiny s respektováním práv menšin. Systém, který multikulturní kolaboranti prosazují, je nadvláda menšin s nerespektováním práv většiny.

To vše placeno z daní posledních pracujících bláznů, kteří ještě nežijí jak paraziti z dotací a grantů ve státní sféře. Multikulturní kolaboranti se usadili obzvláště ve školství, které pak produkuje naprosto zbytečné multikulturní idioty nevhodné k jakékoliv práci. Multikulturní kolaboranti blokují rychlou, jasnou a rozhodnou práci soudů a policie. Multikulturní kolaboranti nás zbavili armády a nechali hranice bez dozoru.
 

K imigraci:

O ty děcka traumatizované válkou se mají postarat okolní země. Turecko především, protože je za tu válku spoluzodpovědné. Libanon. Jordánsko. To je přece přirozené, že v podobném kulturním prostředí bude těm lidem lépe, než v zemi, kde se žerou prasata a pije alkohol. Anebo je cílem této migrace něco jiného? A na tvou poslední otázku – neudělal jsem proti tomu vraždění nic. Nešel jsem protestovat před americkou ambasádu, aby nedodávala zbraně „opozici“. Ani jsem nešel přesvědčovat synky z Islamostátu, že by toho už měli nechat. Myslím, že je důležitější se věnovat našim lidem, kteří na tom nejsou zrovna nejlépe, než si hrát na zachránce světa. Už za bolševika mi připadalo odporné přispívat na Fond Solidarity. A mimochodem, co jsi zrobil proti vraždění v Sýrii a Ukrajině ty?

K naší bezpečnosti:

Jsme v nejpříznivějším období svých dějin. Nemusíme čelit ani německé rase, ani germanizačním pokusům, ani bolševickým pazgřivcům. Ale čelíme nenápadné multikulturní degeneraci. Bohužel si už čtvrt století myslíme, že nepotřebujeme armádu, že hranicema může projít kdejaký mamlas a o naši bezpečnost se bude starat Amerikán (intelektuální představa) nebo Rus (bolševická představa).  

Naše země musí vyměnit ombucmáňu, vyhnat multikulturní kolaboranty z jejich pozic, ze soudnictví, školství, policie a státní správy především. Obnovit akceschopnou armádu, mít pod dozorem hranice. Zastavit přísun demoralizujících dotací, vyrovnat rozpočet a splatit dluhy. Vystoupit z mezinárodních spolků, které nás přivedly do dnešního degenerujícího stavu. Jinak si koledujeme o pořádný průser. Moc času nám nezbývá. Další velký pád akcií a ekonomiky je před námi. A válka v Evropě je na spadnutí.

Ke svobodě slova:

Je tady hodně věcí, o kterých se nesmí mluvit a psát. A horší se to. Českou sodu by dnes nikdo neschválil. A co hůř, dnes se ji lidi bojí sdílet na svých fejsbůčkových profilech, bo co kdyby to někdo kontroloval? Divím se, že blogy ještě nezakázali. Jak si vůbec může někdo dovolit psát svoje názory veřejně? Spoustu věcí se psát nesmí, takže podle toho principu tady svoboda slova není, ale Česko je na tom pořád dobře oproti okolním státům. A to je Haškova a Peroutkova a V&W zásluha a tradice. Važme si toho. Když padne svoboda slova, půjde do hajzlu všechno.

Ladislav Větvička, info,blog.idnes.cz