Respekt - Tiše zveřejněná práce kalifornských vědců, která se zabývala novým konceptem léčby Alzheimerovy choroby, dospěla k pozoruhodným výsledkům. Každý účastník výzkumu projevoval na konci léčby takový pokrok, že téměř všichni projevili v testech zcela normální úroveň paměti a rozpoznávacích schopností. Tedy něco, co lze označit za uzdravení.

Tváří v tvář nemoci jako Alzheimerova – která je považovaná vzhledem ke stárnutí populace za velmi rozšířenou hrozbu budoucnosti – jde o významný úspěch, píše Aeon. Přichází totiž v době, kdy všechny dostupné možnosti léčby nabízejí přinejlepším minimální zlepšení stavu, pokud vůbec. Velké klinické zkoušky loni zjistily „minimální účinnost“ nejpoužívanějšího léku LMTX a dva měsíce poté v klinických zkouškách i zklamal lék verubecestat společnosti Merck. Jeho účinky byly označeny k nerozeznání od placeba.

Kalifornská práce se netýkala žádného nového zázračného léku nebo medicínského zásahu. Výzkumníci namísto toho „jen“ vystavili zkoumané pacienty různým změnám životního stylu orientovaným na zlepšení metabolických parametrů jako zánět a inzulínová rezistence, které jsou spojovány s demencí a Alzheimerovou chorobou.  Pacienti dostávali mimo jiné stravu se spoustou zeleniny, pravidelně cvičili, snažili se rozvíjet techniky na zvládání stresu a pozvednout kvalitu svého spánku. Nejčastějším „vedlejším účinkem“ této kůry byla ztráta nadváhy.

Studie, jak píše Aeon, není pozoruhodná jenom svými účinky, ale také coby modelový příklad odlišného přístupu k léčbě komplexních, chronických chorob. „Dáváme miliardy dolarů do snahy porozumět molekulární bázi Alzheimera v naději, že nás to přivede k léčbě nebo aspoň k udržovací terapii. Ale i když naše vědomosti o chorobě velmi vzrostly, k objevu úspěšné léčby to zatím nevedlo,“ konstatuje Aeon.

Podobná situace je dnes u řady jiných chronických nemocí od cukrovky po kardiovaskulární onemocnění. Na rozdíl od Alzheimera u nich sice existují léky, ale žádný z nich nefunguje perfektně a všechny mají negativní vedlejší účinky. Naše pochopení buněčných procesů v jádru těchto chorob je velmi rozvinuté, ale schopnost napravit tyto procesy zůstává v nedohlednu.

Právě s vědomím těchto obtíží zvolili kalifornští výzkumníci odlišný přístup. Na počátku jejich bádání stála teze, že Alzheimerova choroba je specifickou manifestací zmatku a nepořádku v komplexním systému - a jejich snaha se zaměřila na opětovné vyladění celého systému změnou vstupů. Jinak řečeno, vědci se rozhodli ponechat stranou molekulární schránku a soustředit se spíš na kontext, ve kterém se ona schránka nalézá. I když nemůže přesně říct, jak jejich intervence na buněčné rovině fungují, důležité je, že fungují.

Metoda není úplně nová. Fakt, že mnohostranná a celková proměna životního stylu může výrazně zlepšit stav pacientů s cukrovkou, vysokým tlakem nebo kardiovaskulárními chorobami, je už znám velmi dobře. K většímu prosazení těchto léčebných postupů však brání dva důvody. Za prvé jde o intervence, které na člověka kladou mnohem větší nároky než prosté spolknutí prášku před spaním a pacient potřebuje neustále dostávat poučení a podporu, aby vytrval až k dosažení jasného pokroku. A za druhé – farmaceutický model léčby je hluboce zabudovaný do našeho současného medicínského systému. Zdravotní pojišťovny umí proplácet recepty na léky, ne změnu životního stylu, a doktoři studují účinky léků, nikoli výživy.

Přesto nastal čas zabývat se těmito opomíjenými přístupy opravdu seriózně, píše Aeon. Odhady týkající se nárůstu Alzheimerovy choroby v populaci jsou varovné (dvoj- až trojnásobný nárůst v příštích třiceti letech) a po stejné trajektorii se zvedá i cukrovka a další chronické nemoci. Snaha vyřešit tuto epidemii pouze medikací přinese nový vějíř problémů - od nedostupných cen až po vedlejší účinky - a nedotkne se přitom žádné ze skutečných příčin onemocnění. Víme, že celková proměna životního stylu funguje u řady chronických onemocnění často tak dobře jako medikace sama. Tento objev si zaslouží víc než běžnou krátkou zmínku v každoročních zdravotnických shrnutích - je nejvyšší čas udělat z něho úhelný kámen léčby nejen Alzheimera, ale všech chronických chorob.

Ivan Lamper, Respekt