Echo24.cz - Poslanci ČSSD a ANO před pár dny učinili další významný krok v progresivistické agendě systematického sterilizování našich životů, cíleného ničení a přepólování našeho přirozeného světa. Jsem zděšen a beru to hodně osobně.

Je mi padesát, mládí jsem prožil v komunismu, poté zažil několik euforických let znovunabyté svobody, navzdory všem chybám, zmatkům a přehmatům krásných. Poslední dobou však zažívám cosi, co mě děsí, co v něčem připomíná časy předlistopadové, v mnohém je však divně nové, chladně neosobní a elektronizované. Přestávám poznávat svět, na který jsem zvyklý, který mám tak rád.

Podivně se měnící svět

Restaurace a hospody mohou být dobrým lakmusovým papírkem, vedle prohomosexuální agendy (a podkopávání rodiny) možná jedním z nejcitlivějších. Absurdní hygienické předpisy a obludnou byrokracii tu máme již delší dobu, povinně vypsané alergeny na jídelním lístku, aby člověka dopředu přešla chuť, relativně krátce. První kontrolní hlášení jsme museli podat letos na výročí Vítězného února. Novinkou je ryze balkánská EET, kdy každé malé pivo, každá sklenice vody či tatranka pro dítě jdou přes centrální babišovský registr – jak absurdní! A s tím spojený udavačský server a podbízivá loterie, což by ani bývalí komunističtí totalitáři nevymysleli, snad jen ten nejchytřejší ze slovenských. ANO, je třeba po babišovsku odvádět pozornost od vlastních podnikatelských aktivit, cíleně přenášet nenávist „na ulici“, probouzet v člověku „to nejlepší“. Sedm stovek udání za první týden není špatné číslo, ale jistě se ještě zlepšíme!

Nyní další kamínek do totalitářské mozaiky, zákaz kouření, vítězně schválený, jak u nás jinak než v té nejdrakoničtější, nejpitomější podobě. Hulvátské vlamování se do otevřených dveří. Nový svět a nového člověka, „vážení“ čeští zákonodárci, budujete vskutku důsledně. Hrstka z vás z ideologického pomatení, zbytek z pouhé servility, lenosti myslet v souvislostech či ze strachu projevit vlastní názor.

Kde berete tu drzost?

Budu hodně osobní. Občas zajdu po tenisu do místní poloprázdné hospody, vypiju pár piv, vykouřím dva tři doutníky, někdy cigarety, pohovořím s přáteli. Patří to ke krásným a klidným chvílím mého jinak hektického života, odpočnu si od starostí, zasměju se, přijdu na jiné myšlenky. Dlouho už to nebude, kvůli vám, soudruzi. A co místo toho nabízíte, vlastně velkopansky dovolujete? Sterilní hospodu připomínající nemocniční kantýnu s varovně vylepenými alergeny a registrační kasou? K tomu z našich daní placenou celostátní hru na šmírování a on-line udávání vystresovaného provozovatele, když opomene vytisknout lístek z registrační pokladny? Neustálé pokukování do mobilu a napjaté čekání, zda nevyhraju v EET loterii? Pět minut cigarety či tři čtvrtě hodiny doutníku či dýmky na mrazu před hospodou, pokud mě odtud vyhláška či nějaký agilní psychopat ze sousedství nevyženou? To je svět, který mi chystáte? A kde to skončí?

Toto nejsou nářky rozmazleného intelektuála. Za minulého režimu (na rozdíl od některých z vás, pane Babiši) jsem nebyl v KSČ (ani jinde), pracoval jsem manuálně jako dělník, topič, údržbář. Vydával jsem samizdaty, leccos riskoval, žil skromný život mezi obyčejnými lidmi. Znám je dobře, vy ne. Dovedu se vžít do situace dělníka či zemědělce na venkově, který se po celodenní tvrdé práci těší na dvě tři piva a taky pár cigaret v místní hospodě, kde promluví se sousedy, s kamarády si zahraje karty. Někdy je to to jediné, co ve svém životě naplněném tvrdou dřinou a stereotypem má. Kde berete drzost mu to málo brát? Kouřit zakážete, pokladnu namontujete, udavače a blázny aktivizujete. Hospodu mu zavřou, nebo přinejlepším nebude připomínat hospodu. Chcete ho vychovávat? Jste lepší? Cítíte se tak?

Hlasovací stádo

Ano, kouření je nezdravé, jako ostatně vše, co se nedělá s mírou. Stejně jako nezřízená konzumace alkoholu či propečeného bůčku. Stejně jako přemíra sladkostí vnucovaných reklamou a lákavými automaty našim dětem. Stejně jako každodenní přejídání se šizenými babišovskými párky, polotovarovým pečivem a koblihami. Zakážeme je plošně? A co teprve nekonečné hádky, stres a nervování se po stranických schůzích s litry kávy a uždibováním chlebíčků, jemuž jste zasvětili životy? Není to zdraví nebezpečné a vlastně i zbytečné? Nezakážeme to? Stejně nakonec hlasujete jako stádo pro každou novátorskou pitomost, když Babiš a Sobotka zavelí.

Mám naléhavý vzkaz pro zákonodárce vládních stran, kterým zbylo ještě trochu sebereflexe a zdravého rozumu: připomeňte si staré ctnosti umírněnosti, skromnosti a pokory. Nechte náš přirozený svět, který jste nevytvořili a který je v podstatě dobrý, alespoň chvíli na pokoji! A řešte skutečně vážné problémy, které ho ohrožují. Je jich víc než dost.

František Mikš
Publicista a autor, šéfredaktor nakladatelství