Média a politici systematicky předstírají, že existují jen dvě skupiny: jedni, kteří nekriticky akceptují vládní represe zdůvodněné bojem proti COVID, a druzí, údajní „chřipečkáři“, kteří mají popírat samotnou existenci či škodlivost nCOV-19. To je absolutní nepravda. Většina odpůrců COVID-represí totiž zastává střední cestu a nepopírá závažnost nemoci jako takové, nýbrž kritizuje zjevnou manipulaci s čísly, nepřiměřenost represivních opatření a úplnou absenci debaty o poměru přínos:náklady jednotlivých opatření. Toto je deklarace této racionální, popírané a umlčované většiny.

Za prvé: Nakažení nerovná se nemocní, přestaňte manipulovat.

Veškerá média a politická represe se točí na šokujících statistikách nakažených, resp. pozitivně testovaných. Toto číslo je však naprosto irelevantní, protože podle odborníků na imunologii jako RnDr. Karel Drbal i základních paradigmat medicíny nakažený není nemocný. Nemocný je pouze člověk, u kterého se nákaza rozvinula do klinických příznaků. Nákaza je nCOV-19, ovšem písmeno ‚D‘ v COVID-19 znamená „Disease“, tj. nemoc, tj. klinické příznaky. Vzhledem k tomu, že

• většině nakažených se nerozjedou klinické příznaky, a tedy nejsou nemocní,
• výrazně nadpoloviční většina z lidí s klinickými příznaky má průběh nemoci srovnatelný s běžnými těžšími chřipkovými onemocněními (vysoké horečky, bolesti kloubů), ale stačí jim domácí „vyležení“ a nejsou v ohrožení života,
• řada nemocničních lůžek statisticky vykazovaných jako „hospitalizovaní s COVID“ je ve skutečnosti blokována lidmi, kteří medicínsky nepotřebují hospitalizaci a v nemocnici jsou pouze kvůli izolaci – sám Prymula zmínil až 42 % lůžek.

1. Konstatujeme, že pouze počet nemocných COVID-19 „vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče“ je jediná relevantní metrika závažnosti průběhu nákazy.
2. Odsuzujeme neetickou manipulaci s veřejností systematickým nerespektováním rozdílu mezi „nakaženými“ a „nemocnými“, jakožto i zveřejňováním irelevantních a zavádějících čísel jako směrodatných ukazatelů.

Za druhé: Přestaňte jako „úmrtí na COVID“ lživě vykazovat oběti dopravních nehod apod.

MZČR samo výslovně uvádí, že „Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na COVID-19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí“. To znamená, že všechna čísla vykazovaná bombasticky jako „smrti na COVID“ jsou naprosto irelevantní, toxická data, protože zahrnují i oběti dopravních nehod, násilných trestných činů, sebevražd, a všech dalších příčin úmrtí. Stejná pravidla platí všude, kde jsou vykazována závratná čísla „obětí COVID“ – všude vysloveně znehodnocují statistiky nahoru tímto způsobem. Vzhledem k tomuto faktu

1. požadujeme, aby v prvé řadě média přestala klást falešné rovnítko a lživou kauzalitu mezi mrtvé s pozitivním PCR testem a lidi, které zabil COVID-19;
2. požadujeme, aby každá statistika obětí COVID-19 výslovně a zřetelně upozorňovala, že neznámé, ale velké množství „mrtvých s COVID“ ve skutečnosti koronavirus nezabil a statistika je jimi znehodnocena;
3. požadujeme, aby „mrtví s COVID“ byli ve statistikách rozděleni do kategorií „COVID byla přímá příčina smrti“, „COVID byla komorbidita“, „COVID byla morbidita/komorbidita u člověka v takovém stavu, že by jej úplně stejně zabila jakákoli jiná nákaza,“ a „COVID nebyla příčina smrti, ačkoli byl PCR test pozitivní“.
4. odsuzujeme manipulativní praxi některých médií, která sice korektně informují o „mrtvých s COVID“ namísto „mrtvých na COVID“, ale pak o výsledných číslech stejně reportují takovým způsobem, jako kdyby se jednalo o „mrtvé na COVID“.

Za třetí: Plošná restriktivní opatření musí být politikum, nikoli diktát expertů.

Kdyby dopravní experti dostali neomezenou moc „vyřešit statistiky mrtvých při dopravních nehodách“, zavedli by třeba plošné omezení rychlosti na 30 km/h na celém území ČR. Zcela jistě by to zachránilo tisíce životů. Ale odvrácenou stránkou této restrikce by bylo tolik negativ, že společnost jako celek řekla, že za tyto zachráněné životy jí tak obrovské restrikce a omezení nestojí a plošné omezení na 30 km/h je nepřijatelné svým poměrem přínosy:náklady. To je názorná ukázka toho, proč nemohou vládnout experti – obyvatelé této země mají různé zájmy, které musí balancovat, a každý expert má tendenci prosazovat v prvé řadě zájmy plynoucí z jeho zaměření, profese a profesionální deformace bez ohledu na jejich cenu a otázku, zda je ta cena pro společnost akceptovatelná. Proto máme v demokracii politiky a politické strany, aby vyvažovaly jednotlivé zájmy a hledaly balanc celého systému. Tyto základní principy demokracie byly v roce 2020 úplně potlačeny – ve jménu záchrany životů byl prakticky řízením ČR výslovně pověřen expert s tím, že ať zavede jakoukoli restrikci či represi uzná za vhodnou, vláda se za něj postaví. A opozice se záhy přihlásila, že i ona bude poslouchat, cokoli expert řekne. To však už není demokracie, to je diktatura expertů. Politici samozřejmě nejsou experti – ale to ani nemají být. Úkolem politiků je vyslechnout experty z obou stran problému a najít balanc, nikoli předat veškerou moc jedné expertní skupině a nechat ji táhnout celou republiku za sebou bez ohledu na náklady a dopady. Nejhorší a nejvíce frustrující vlastnost všeho, co se v ČR ohledně nCOV/COVID děje, je tak absolutní bezmoc a útlak. Všichni občané musí přinášet obrovské oběti a podléhat stále přísnějším restrikcím a represím, aniž by se o tom ale vedla jakákoli politická diskuse a aniž by občané měli jakoukoli možnost ovlivnit, co se bude dít s jejich životy, s jejich svobodou, s jejich ústavou, s jejich penězi, s jejich prací, se vzděláním jejich dětí. Nikdo nemá žádný reálný způsobm jak říci „A dost! Toto už je příliš!“ Vzhledem k tomu, že

• žijeme v České republice, právním státě se zastupitelskou demokracií a Ústavou,
• politici mají hledat balanc systému, nikoli se poslušně podřizovat fanatickému tažení za jeden jediný cíl bez ohledu na cenu a dopady,
• politici mají reprezentovat zájmy svých voličů, nikoli převychovávat občany a proti jejich vůli jim vnucovat ničím neomezenou represi a restrikce bez možnosti úniku,
• plošné represe a drakonické restrikce, které závažným způsobem ovlivňují život všech občanů ve státě i proti jejich vůli, nejsou v žádném případě výhradně záležitostí odborníků, ale i občanů kteří musí mít právo rozhodovat o svém životě a o míře nebezpečí, kterou jsou sami za sebe ochotni podstoupit,

1. odmítáme, aby byli občané nuceni nést ekonomicky likvidační opatření, drakonická omezení svobody pohybu,podnikání apod. bez možnosti je jakkoli ovlivnit;
2. deklarujeme, že plošná restriktivní opatření nejsou expertním, nýbrž politickým tématem, protože se bavíme o ceně, jakou jsou občané ochotni zaplatit za bezpečí – a to nesmí nikdo rozhodovat o nich bez nich;
3. požadujeme, aby pokud je pro vládu i opozici hrozba přeplněných nemocnic takovým strašákem, že ospravedlní jakékoli omezení svobody, pak aby bylo občanům umožněno podepsat revers, kterým se dobrovolně zařadí až na konec pořadníku na případné přeplněné JIP, a na oplátku dostanou svobodu nepodléhat lockdownu, svobodně se pohybovat, podnikat a konzumovat služby, kulturu, akce a zboží na své vlastní nebezpečí.

Za čtvrté: Přestaňte cenzurovat odborníky na infekční nemoci z jiných oborů.

Každý expert na jakékoli téma dokáže na problém nahlížet téměř výhradně jen svými brýlemi a nejinak je tomu s pandemií nCOV-19. Instinktivní reakcí epidemiologů bylo vše zavřít a zakázat. Instinktivní reakcí vakcinologů bylo všem naočkovat narychlo vyvinutou vakcínu. Instinktivní reakcí imunologů bylo řízeně promořit populaci. Instinktivní reakcí biochemiků a virologů bylo zkoumat, kdy a jak virus zmutuje na méně škodlivý a jak na něj reaguje lidské tělo. Instinktivní reakcí ředitelů nemocnic bylo zajistit kapacity pro případný příval pacientů. Instinktivní reakcí lékařů z JIP byly obavy z přetížení kapacit a personálu plus selektivní náhled způsobený tím, že viděli pouze ty nejtěžší formy COVID-19. Každý lékař s expertizou týkající se šíření infekčních nemocí má vlastní důrazy, vlastní oblast výzkumu a vlastní návrhy řešení. V ČR, západním i asijském světě si však média vybrala za své miláčky pouze a výhradně epidemiology a vakcinology s řešením vše přísně zakázat až do příchodu narychlo vyvinuté vakcíny, a vysloveně cenzurují – a to někdy velmi agresivně a hystericky – všechny ostatní experty, i pokud rozumí viru nCOV-19, reakci imunitního systému na nCOV-19 nebo vývoji viru více než epidemiologové. Do toho média vytváří vysloveně lživý narativ, že kdokoli není epidemiolog, není expert na infekční nemoci a nemá se k nim co vyjadřovat. Kdy mainstreamová média dopřála prostor expertům na imunologii, jako je spoluzakladatel české klinické imunologie MUDr. Jaroslav Svoboda, který hovoří o kolektivní buněčné imunitě s T lymfocyty? Nebo RnDr. Karlu Drbalovi který vyučuje na Katedře buněčné biologie Karlovy univerzity? Kdy mainstreamová média dopřála prostor expertům na virologii jako MUDr. Haně Zelené, Ph.D., vedoucí lékařce prestižního virologického oddělení v Ostravě, která vysvětluje že při stejném testování na rýmu jako na nCOV by nám vyšlo 100 000 nakažených a 16 000 mrtvých a že PCR testy vykazují falešně-pozitivní výsledky u až desítek procent lidí, kteří v sobě nemají živý virus a nejsou nemocní ani infekční? Kdy mainstreamová média dopřála prostor primářům, kteří upozorňují na nespolehlivost a vysoce zavádějící výsledky PCR testů jako MUDr. Jan Káňa? Kdy mainstreamová média zdůraznila, že naprosto klíčová pro lehký či závažný průběh nemoci je infekční dávka? A že podstatné je tedy neměřit jen PCR pozitivitu, nýbrž infekční dávku, kterou ten který nakažený má a předává okolí? Prof. Machala a prof. Beneš z Kliniky infekčních nemocí 3. Lékařské fakulty UK o tom psali již v březnu 2020 a od té doby se toto pozorování periodicky vrací a potvrzuje! Vzhledem k tomu, že

• každý odborník vnímá nCOV/COVID z hlediska své odbornosti,
• odlišné. ale relevantní expertní obory mohou docházet k diametrálně rozdílným závěrům o charakteru nCOV/COVID i vhodných opatřeních,
• experty na infekční nemoci jsou nejen epidemiologové, ale i imunologové, virologové, buněční biologové ad.,
• ani mezi experty z těchto relevantních oborů nepanuje absolutní shoda a podložené a vyargumentované závěry se liší,

1. odmítáme cenzuru expertů na viry, imunitu a infekční nemoci, kteří se MZČR a mainstreamovým médiím nehodí protože nesouhlasí s maximálně represivním výkladem a opatřeními,
2. odmítáme faktickou diktaturu epidemiologů, kteří svým úzkoprofilovým zaměřením a narativem převálcovali veškeré ostatní lékaře a experty, nezajímají je škody, které způsobí svými opatřeními, a o přiměřenosti jejich opatření je fakticky zakazována expertní, politická i celospolečenská debata.

Za páté: Je bezpodmínečně nutné hodnotit poměr přínosy:náklady každého opatření.

Jsou dvě cesty, jak přistupovat k jakémukoli problému. Buď jde problém řešit „za každou cenu“, tzn. fanaticky. To ovšem narazí na nevyhnutelný problém, kterému ekonomie říká „zákon klesajících výnosů“. Ten stručně znamená, že každé opatření vyřeší jen část problému – ale každé další opatření je méně efektivní, a tak řeší menší část problému, zato za vyšší cenu. Jak se tedy problém blíží k úplnému vyřešení, každé další opatření přiblíží řešení jen o malinký zlomek k cíli, zato za astronomické náklady. Kvůli tomu je nutné pro každé opatření kriticky zhodnotit, jaký je poměr cena:výkon, resp. přínosy:náklady. Tato debata ohledně COVID-represe vůbec neexistuje, a pokud se ji někdo pokusí nastolit, média jej agresivně napadnou jako sociopata, kterému nezáleží na lidských životech. To je ovšem brutální nepravda. Každé opatření proti nCOV/COVID totiž mohlo zachránit nějaký počet životů, ale jiné lidi naopak mohlo přímo zabít či zničit, čímž by nejen ekonomický, ale i „zachraňovací“ výsledek byl záporný. Například kvůli COVID-represi odložené operace a lékařská vyšetření. Řadě lidí bylo kvůli COVID-represi odloženo onkologické vyšetření, a když konečně směli být vyšetřeni, rakovina již byla příliš pokročilá. Tyto lidi COVID-represe nezachránila, nýbrž zabila. A může jich být více, než kolik lidí COVID-represe zachránila. To ovšem nevíme a vědět nemůžeme, protože média a politici cenzurují jakoukoli debatu o tomto tématu. Stejně tak zavírání domovů pro seniory – je prokázáno, že pokud jsou senioři izolováni v samotě, bez návštěv blízkých, v řadě případů nabudou dojmu, že o ně již nikdo nestojí a nemá je rád, ztratí vůli k životu a předčasně umírají. Když COVID-represe plošně zakázala návštěvy seniorů jejich rodinami, některé seniory jistě zachránila před smrtí z infekce – ale jiné odsoudila k smrti v doživotním vězení bez možnosti návštěv. A pak jsou zde jiné životní tragédie – lidé, kteří 30 let piplali z nuly rodinnou firmu, pak přišla COVID-represe a stát jim zakázal vydělávat, ale přikázal pořád platit daně a fixní náklady. Nejedna celoživotní práce byla absurdně přísnou represí zničena v trosky a lidé ztratili vůli k životu. Někteří i spáchali sebevraždu. O studentech, kteří kvůli COVID-represi nikdy nedostanou slušnou práci a oproti předcházejícím i následujícím generacím budou handicapováni vinou státu a médií, nemluvě. Vzhledem k tomu, že

• každé represivní opatření někoho ochrání, ale něco stojí a někomu jinému ublíží,
• prosazování jakéhokoli opatření bez ohledu na náklady je rysem fanatismu,
• životů zmařených COVID-represí v ČR již reálně může být více než životů jí zachráněných,
• média a politici systematicky agresivně brání vedení debaty na toto téma ostrakizací, stigmatizací a potlačováním všech, kdo požadují poměřování poměru přínosy:náklady,

1. požadujeme, aby byl odborně a kriticky přezkoumán poměr cena:výkon, resp. přínosy:náklady již zavedených restriktivních opatření, a aby jakákoli zvažovaná restriktivní či represivní opatření byla předem analyzována na poměr přínosy:náklady a veřejnosti byly ukázány její výsledky,
2. požadujeme, aby všechna represivní opatření byla v souladu s právním státem racionální, proporcionální a hodnotila materiální aspekt – tzn. je nepřípustná např. represe za nenošení roušky proti člověku, který jde sám po liduprázdné ulici nebo jede ve vlastním autě a prokazatelně tak nikoho neohrožuje, jako se dělo na jaře,
3. kategoricky odmítáme, aby byla ve jménu boje proti COVID pošlapávána, rušena či pozastavována základní ústavní práva – v prvé řadě právo na nedotknutelnost obydlí, které chtěl pozastavit ministr Hamáček a které by státu umožnilo vpadávat lidem kvůli COVID-represi do soukromí obydlí, ale i svoboda shromažďování (je možné pořádat venkovní demonstrace s předepsanými rozestupy a rouškami),
4. apelujeme na opozici, že v demokratickém státě není možné, aby byli lidé vydání napospas neomezené a stále se stupňující zvůli restriktivních opatření a represe, proti které by se nesměli žádným způsobem bránit, a kde by nikdo nereprezentoval jejich demokratický hlas a vůli.

Za šesté: Přestaňte vytrhávat čísla z kontextu a zveličovat je.

V letech 1968-69 prolétla světem hongkongská chřipka H3N2, která si globálně vyžádala na milion mrtvých, a nemocnice v nejzasaženějších regionech byly přetíženy tak, že pacienty posílaly domů. Její smrtnost byla 0,5 % – plně srovnatelná s reálnou, korigovanou smrtností nCOV-19. Nikoho ani nenapadlo kvůli tomu zastavovat ekonomiku, vyhlašovat celostátní karanténu zdravých jedinců nebo pozastavovat základní lidská a občanská práva. Dekádu předtím zabila na milion lidí asijská chřipka H2N2, která zasáhla i naši zem, a také neexistoval žádný lockdown ekonomiky ani karanténa zdravých lidí. V roce 1995 se Českou republikou přehnala chřipka, která v ČR zabíjela nejméně 6x více než COVID – odhady mluví o tisících, potenciálně až 6000 mrtvých. Nikdo tehdy nepanikařil, nezavíral ekonomiku, nepozastavoval ústavní práva, netrhal od sebe rodiny ani se nezadlužil o 500 miliard Kč – pouze byly vyhlášeny chřipkové prázdniny na 14 dní. Stejným z kontextu vytrženým a zjevně přehnaným způsobem, jakým média informují o úmrtích na COVID-19, by šlo informovat o úplně jakékoli jiné „vlně úmrtí“, kdyby média chtěla a soustředila se na ně. Jak brilantně glosoval profesor Žaloudík:

„Dělat 24hodinový speciál – já vám navrhnu tento speciál. V ČR je ročně 90 000 nových nádorů, 30 000 umírá. To je 80 denně, to je jeden každých 20 minut. Představte si zprávy ráno v 6 hodin, kdy vám oznámí: ‚Vážení spoluobčané, již nám od půlnoci zemřelo 18 občanů a čekáme, že v 6:20 nám zemře další, teď nám hlásí ze Vsetína že zemřel pan Novák ve Vysokém Mýtě, v 8 hodin to bude o dalších 6 více.‘ Dovedete si to představit? A k tomu se dá říkat, že by ti pacienti měli chodit pro rohlíky s lněným sáčkem, protože jinak by je mohly ohrozit karcinogeny z toho plastu.“

Španělská chřipka, se kterou média a někteří lékaři rádi srovnávají COVID, zabila 100x až 1000x více lidí než COVID-19. Každý, kdo byť jen naznačí, že COVID-19 je srovnatelný se španělskou chřipkou, se dopouští šíření poplašné zprávy a jedná se o mimořádně neetického manipulátora. Epidemie byla v historii vždy vyhlašována při násobně vyšších počtech nemocných, než z jakých se republika děsí u COVIDu. Opět prof. Žaloudík:

„Hygienická norma říkala, že 1860 nakažených na 100 000 obyvatel zavdává příčinu k omezování návštěv v nemocnicích a další věci (…), to je 186 tisíc na 10 milionů. Kdybychom měli 186 tisíc nakažených na COVID, to bychom se zbláznili, dovedete si to představit? A to je hygienická norma pro to, abychom zvážili jako ředitelé nemocnic omezení návštěv a podobné věci.“

Média systematicky a úmyslně vytrhávají čísla z kontextu, zveličují ojedinělé případy, každou jednu slavnou osobnost, která má horečku nad 38°C, prezentují jako velkolepý důkaz, že COVID-19 je nejstrašnější mor a je potřeba všechny a všechno zavřít. Vzhledem k tomu, že

• kdyby média stejným „on-line“ způsobem, jakým informují o COVID-19, informovala o jakékoli jiné nemoci s mrtvými (rakovině, rhinovirech rýmy, atp. atd.), výsledkem by byl stejný dojem ohrožení a katastrofy,
• v minulosti ČR zasáhly epidemie chřipky, které si vyžádaly násobně více lidských životů, ale nebyla v žádném případě zavedena taková represivní opatření dopadající na většinu populace,
• rezentováním absolutních čísel vytržených z kontextu, ignorováním relativního počtu, nastavováním měřítka grafů lze manipulativně vytvořit emotivní obraz ohrožení naprosto neodpovídající skutečnému stavu,
• politici se několikrát pokusili změnit přístup k pandemii a namísto trvalých či periodických represí zvolit promořování populace, ale stali se takovým terčem hysterické protikampaně amplifikované médii, že se všichni vzdali a vyhověli požadavkům médií na COVID-represe (Prymula 4/2020),

1. konstatujeme, že pocit ohrožení a diametrální odlišnosti nCOV-19 od všech předchozích infekcí, i když byly stejně či více smrtné a závažné, je vyvolán primárně senzacechtivým způsobem informování médií a špatnou prací s interpretováním statistických dat,
2. odmítáme senzacechtivé zpravodajství emočně zveličující statistiky a charakter nCOV-19 nákazy v ČR a mediální vytváření hysterie,
3. odmítáme agresivní tlak médií na politiky, aby zaváděli stále více COVID-represe, a to zejména ve formě návodných otázek v rozhovorech s politiky, kdy se moderátor neustále ptá, kdy už bude konečně více represe,
4. odmítáme mediální manipulaci, kdy je soustředěným reportováním o individuálních případech s těžkým průběhem COVID vytvářen falešný dojem, že takový průběh statisticky má nebo může mít většina nakažených.

Za sedmé: Média jsou jediným vítězem parazitujícím na pandemii. Mají odpovědnost.

Zatímco pro ekonomiku platí, že COVID-represe ji pomalu zabíjí a čím více COVID-represe, tím hůře pro ekonomiku, média mají úplně obrácenou zpětnou vazbu – čím více COVID-represe, tím lépe pro média. Když totiž nastane karanténa nebo dokonce lock-down ekonomiky, lidé sedí doma a konzumují televizní či internetové zpravodajství, což médiím přináší vyšší sledovanost/čtenost a zisky. Dále, je obecně známou mediální poučkou, že negativní zpráva má násobně vyšší hodnotu než pozitivní zpráva; ovšem zpráva, která vyvolá strach, má ještě násobně vyšší hodnotu než zpráva negativní. To proto, že pokud jsou lidé vystrašeni, instinktivně hledají řešení, které je zachrání před nebezpečím. Každý, koho se tedy médiím povede k smrti vystrašit strašidelným reportováním o nCOV-19, se tak přilepí k obrazovce či monitoru a čeká na zaručené informace od těch samých médií, jak se může ochránit. To dává médiím ještě větší sledovanost a příjmy. Vzhledem k tomu, že

• média velké z části vytvořila nCOV-19 krizi svým hysterickým on-line reportováním, jaké v ČR historicky neexistovalo u chřipkových epidemií s násobně více mrtvými (1958 H2N2 a 1969 H3N2),
• pro média platí kladná zpětná vazba, že čím ničivější restrikce ekonomiky média zpropagují, tím větší profit v podobě sledovanosti, vlivu a moci z toho média mají,
• média mají silný vliv na politiky a tím, které názory odborníků si vybraly k propagaci, dokázala donutit politiky k nastolení těch opatření proti nCOV-19, jaká si vybrali novináři,
• média nejsou nijak poškozována škrcením ekonomiky, COVID-represí ani restrikcemi, a proto je pro ně velmi snadné a laciné bez následků a beztrestně volat neustále po zpřísňování, represích a restrikcích, které ničí všechny ostatní,

1. apelujeme na média, aby se začala chovat zodpovědně a solidárně s ekonomikou, uvědomila si, jaké škody voláním po represích způsobuje pacientům trpícím čímkoli jiným než COVID-19, vzdělanosti i ekonomice, a přestala zneužívat svého unikátního postavení,
2. vyzýváme hygienické stanice, aby bez výjimek a dvojího metru vymáhaly veškerá represivní a karanténní opatření, které média požadují a prosazují pro ostatní segmenty ekonomiky, proti všem redakcím, studiím a prostorům médií, v nichž se objeví kdokoli nCOV19-pozitivně testovaný, a aby důsledně trasovaly kontakty kohokoli nCOV-19 pozitivního v redakcích a studiích médií.

Za osmé: Narychlo vyvinuté vakcíny způsobovaly narkolepsii a paralýzu, nesmí být nikomu vnucovány.

Soudní pře ve Spojeném království nade všechnu pochybnost prokázaly, že vakcína Pandermix proti chřipkové pandemii H1N1 v roce 2009, narychlo vyvinutá farmaceutickým koncernem GlaxoSmithKline, způsobovala narkolepsii (zničující onemocnění znemožňující normální život) a v řidších případech i dočasnou paralýzu. V Evropě se jednalo minimálně o 1800 případů kterým Pandermix zničil život. Pandermix prošel zkráceným testováním, aby mohl být urychleně nasazen proti očekávané strašlivé prasečí chřipkové pandemii, o které epidemiologové předpokládali, že může přetížit zdravotnictví. Vakcíny proti COVID-19 trpí tím samým rizikem – jsou vyvíjeny extrémně narychlo a prochází zrychleným testováním a certifikací. Proti ruské vakcíně Sputnik varuje řada lékařů, ale i v USA významné osobnosti a experti výslovně zpochybňují bezpečnost narychlo vyvinuté americké vakcíny proti COVID-19. Všechny tyto obavy stejným způsobem platí pro všechny narychlo vyvíjené a testované vakcíny – a to i ty evropské. V EU má být vakcinace centrálně pokryta nákupem vakcín Evropskou Unií od farmaceutické firmy AstraZeneca. Ta ovšem dostala příslib, že nebude muset platit za vedlejší účinky své vakcíny nad určitou částku. Každý, kdo bude očkován vakcinou proti COVID-19, která prošla zrychleným vývojem a testováním, je fakticky beta-tester, tak trochu pokusný králík. Každý sám za sebe musí podle dostupných odborných informací vyhodnotit, jak vnímá poměr přínos:riziko. Je tedy absolutně vyloučeno, aby byl kdokoli k aplikaci narychlo otestované vakcíny proti COVID-19 jakkoli tlačen či nucen. Jenže přesně to se, přes počáteční ujišťování politiků (těch samých, kteří opakovaně slibovali že nepřijdou plošná opatření a že nepřijde lockdown, jen aby je pak vyhlásili), chystá. Ministr zdravotnictví Prymula již zmínil, že pouze ten, kdo se nechá očkovat vakcínou proti COVID-19, bude zbaven jha represivních opatření – jmenovitě nošení roušky. Velmi reálně se tedy rýsuje situace, kde jen zrychleně testované a neověřené vakcíny proti COVID-19 sice nebudou výslovně „povinné“, ale budou jedinou možností, jak uniknout z represí zavedených MZČR proti nCOV-19. A že MZČR zpřísní COVID-represi tak nesnesitelně (např. zákazem vycházet z domu – tím Prymula s Babišem nyní vyhrožují), že tím fakticky donutí občany ČR si „dobrovolně“ nechat podat vakcínu (a ještě za to zaplatit). Prymula již výslovně řekl, že jeho cíl je, aby se nechala očkovat polovina populace ČR. Vzhledem k tomu, že

• v nedávné minulosti narychlo vyvinuté a otestované vakcíny měly prokazatelně velmi závažné negativní vedlejší účinky,
• existují důvodné pochyby o validitě zrychleného testování vakcín,
• i výrobci vakcín svým produktům nevěří natolik, aby přijali plnou finanční odpovědnost za škody jimi vyvolané,

1. kategoricky odmítáme jakoukoli povinnost nechat se očkovat narychlo vyvinutými a otestovanými vakcínami,
2. kategoricky odmítáme nepřímé donucování nechat se naočkovat skrze represi uvalovanou na ty, kteří nebyli naočkováni, nebo skrze kolektivní vinou represí na celou populaci, protože nebyl naočkován takový počet lidí, jaký si přeje MZČR.

Zdroj:  http://dfens-cz.com/racionalni-deklarace-proti-covid-represi/