Neovlivni.cz – Ačkoli první prokázaný případ koronavirové nákazy v České republice je z 1. března, vláda Andreje Babiše do dnešního dne nebyla schopna zajistit dostatečný počet respirátorů a ochranných pomůcek pro lékaře, seniory a další potřebné. Proč?

Přinášíme unikátní rozhovor s jedním z distributorů ochranných pomůcek. S ohledem na situaci, kdy stát je pro podobné firmy na trhu jedním z největších fakturantů, trval na anonymitě. “Bojím se zakleknutí.”

Neo: Kdy se na trhu s ochrannými pomůckami objevily první informace, že může nastat problém s respirátory? 

Každému rozumnému člověku v oboru bylo v polovině ledna jasné, že se něco děje. 95 procent výroby je kvůli tlaku na cenu v Asii, a když jsme viděli, jaký má nákaza vývoj v Číně a kdy i Číňané se svojí mentalitou rozhodnou o karanténě, bylo zřejmé, že to je totální průšvih.

Potvrdil nám to pak případ s tou výletní lodí, kde se objevila nákaza. Protože kdo si koupí takovou cestu kolem světa? Bohatí lidé s vysokými hygienickými návyky. A když se ani ti nebyli schopni ochránit, bylo jasné, že to je časovaná bomba.

Tehdy jsme začali nakupovat respirátory ve větším množství. A to jak ty s označením P1 a P2, tak také ty P3 proti virům a bakteriím. Brali jsme to tak, že nám vzniknou nové obchodní příležitosti.

Neo: Kdy jste zaznamenali nějakou aktivitu vlády?

Na konci února, kdy se rozhodlo o nákupu respirátorů na Správě státních hmotných rezerv. (Zpráva SSHR zde.) Mimochodem, tehdy říkali, že jich chtějí nakoupit dvě stě tisíc, a teď jich najednou chybí miliony? Jenže to výběrové řízení bylo záhy zrušené s tím, že se to nakoupí centrálně. Nemocnice pak najednou u nás začaly objednávat v tisících kusech, normálně jsou to stovky kusů. Ptali jsme se jich, proč tolik, a oni, že to je součástí jejich plánu.

Neo: Jenže vy a všichni další distributoři i výrobci jste z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví z kraje března ze dne na den museli přestat do nemocnic dodávat.

Přesně tak. Nejprve přišlo nařízení, které limitovalo cenu respirátoru. Ano, byli tu idioti, kteří chtěli za kus 1700 korun, ale běžná cena byl třeba troj- až čtyřnásobek normální ceny. A pak následovalo rozhodnutí, podle kterého začal stát regulovat, komu máme dodávat. Směli jsme dodávat jen státním organizacím, jenže to nejsou kraje, a tedy ani nemocnice.

I když to po nás nemocnice chtěly, nesměli jsme jim nic dodat. Nastala paradoxní situace: měli jsme dostatek respirátorů a obraceli se na nás a na další distributory bohatí Číňané, aby je nakoupili zpátky. My jsme jim je neprodali, takže jsme nevyvezli nic, protože jsme to měli připravené právě pro české nemocnice.

Nechci si stěžovat, je to jen tak mimochodem: všichni máme datové schránky. Myslíte, že nám to rozhodnutí ministerstva o zákazu dodávek přišlo do datových stránek? Ne, museli jsme každý den chodit na webové stránky úřadů a zpravodajských serverů, abychom si dohledávali, co právě platí. Oficiálně nám to nikdo nesdělil.

Neo: Když jste jednal s úřady, zaznamenal jste v tom lednu nebo únoru, že by úředníci tušili, že ve skladech – třeba i ve státních rezervách – prostě respirátory chybí?

Absolutně ne. Na státním zdravotnickém ústavu mi s odkazem na rezervy řekli, že je toho dost. Podle mých informací nikoho nenapadlo, že respirátory nemají.

Neo: Je pravda, že k výrobcům a distributorům tehdy v březnu přišly kontroly z finančního úřadu?

Ano. Specializovaný finanční úřad kontroloval komu a za kolik prodávají. Kontroly byly u některých distributorů a u všech výrobců. Pokud podnikáte, asi víte, co to je za zmatek, taková ohlášená kontrola. Skoro z toho nespíte a čekáte, až to přijde. Každopádně ale musím říct, že těm úředníkům to bylo až trapné. Vím, že někteří se omlouvali.

Neo: První prokázaná nákaza se v České republice objevila první březnový víkend. Premiér Andrej Babiš ale do dnešního dne nedokázal zajistit, aby lékaři a ti, kteří respirátory nejvíc potřebují, je dostali. Jak si to celé vysvětlujete?

Dělám ten byznys dvacet let a kloním se k tomu, že v tomhle případě prostě jeden velký macho řekl, že se to udělá centrálním nákupem, a to byl konec. Premiér svým rozhodnutím zničil trh a distributoři logicky přestali respirátory shánět. Přece si nebudou dělat zásoby, když je nemají kam dodávat. Nebudete kupovat něco pro trh, když ten, kdo ho řídí, řekne, že si to celé zařídí sám.

Stát vstoupil do normálního trhu, totálně zbořil vazby, které tito obchodníci měli.

Neo: Premiér ale už minulý pátek tvrdil, že respirátory z Číny jsou na cestě. Proč tu nejsou?

Je důležité mít na paměti to, co jsem popisoval na začátku: v Číně je realita taková, že tam to takhle nefunguje. Musíte tam mít vazby a bez nich to v Číně nedokážete. U většiny kontraktů musíte dávat půl dolaru bokem. Úředník ale uplácet nemůže, jak to tedy má vyřešit? Složitě.

Také expedice není záležitostí několika dní. Ve středu řekli, že v pátek jich dorazí 190 tisíc. Když se to v Číně vyrobí, jede to na balení, cargem na letiště, takže už při objednávce víte, že to budete mít za týden, za deset dní. Oni museli vědět, že tu v pátek nebudou.

Největší problém zpětně vidím v tom, že premiér zakázal dodávat do nemocnic. Ale to přece dojde každému: jeden nakažený může vyřadit z provozu celou nemocnici. Je to podkopání důvěry občanů ve stát, v systém. Když se stane jakákoli havárie, předpokládáte, že se stát postará alespoň o tu komunitu lidí v první linii, kteří mají zachránit nás všechny. Tady je poslal do boje absolutně bez ochrany. A vláda se může jen modlit, aby kvůli tomu nebyli mrtví.

Sabina Slonková