V Regionálním muzeu v Chrudimi skončila k 7. dubnu jeho ředitelka renomovaná historička umění a kurátorka Martina Vítková. Za 21 měsíců jejího působení zde proběhlo třikrát víc výstav než v předchozích letech. Do muzea se začalo spontánně chodit, což nebývalo zvykem. Muzeum náhle ožilo a Chrudimáky to zajímalo. Pod taktovkou Martiny Vítkové vznikaly expozice, doplňované častými přednáškami a akcemi přerůstajícími prostor muzea, a dokázaly oslovit jak nejmladší školáky, tak seniory, aniž by se jim kvalitativně podbízely, což nebývá v Česku zvykem.

Uprostřed Martina Vítková, vzadu Kokešova opona. Foto: Facebook

V kuloárech zdejší regionální politiky se vyskytuje názor, že je "Chrudim kulturně předimenzovaná". To je samo o sobě zajímavé, vnímání kultury jako něčeho potencionálně nebezpečného, něčeho, co je třeba preventivně redukovat.

Je fakt, že kromě tradičního Muzea loutkářských kultur tu v nevyužívaném kostele sv. Josefa vzniklo před nedávnem Muzeum barokních soch, jehož přestavbu svěže provedla skupina Projektil architekti. V zrekonstruovaných prostorách galerie Chrudimské besedy z 30. let v Pipichově divadle tu pravidelně připravuje výstavy známá spisovatelka a kurátorka Kateřina Tučková, a to je jen zlomek toho, co se tu děje. Teď do toho začalo s kulturní "nakládačkou" ještě Regionální muzeum. To už začalo být na zmíněné regionální politiky, strážce kulturních dimenzí, opravdu moc.

Proto musela krajská radní Jana Pernicová (ČSSD) zasáhnout. Vždyť se Martina Vítková pokusila nakonec zachránit i jednu z nejstarších dochovaných malovaných opon v Čechách, oponu chrudimských ochotníků z roku 1854 a nejenže ji vystavila veřejnosti, ještě sehnala sponzory na její restaurování! Tak to už byla poslední kapka. Ředitelka Vítková je donucena k rezignaci, zaměstnanci muzea poslušně podepisují petici za její odvolání. Muzeum teď povede jako mnohokrát předtím jejich osvědčená odborová  předačka, účetní Jungmannová, a všichni si oddechnou. Od roku 2011 se tu vystřídalo pět ředitelů a v mezidobích muzeum vedla právě paní účetní.

Markéta Korečková s jednou ze svých soch. Foto: Facebook

Politici doposud rozhodují o odborných pozicích ve státních institucích a odvolávají schopné ředitele, kteří pracují nad rámec svých povinností a dokážou oslovit širokou veřejnost, místo toho upřednostní spokojenost a klid v kancelářích jejich podřízených. Pokud si ovšem my takové mocenské rošády necháme líbit, s naší zemí to půjde od desíti k pěti.

Obyvatelé Chrudimi měli i díky práci Martiny Vítkové možnost pocítit, že se s kulturou v jejich městě žije lépe než bez ní a mohli by to začít říkat nahlas - třeba svým politikům.

P.S.

Pardubický kraj má skutečně svá kulturní specifika, měla jsem možnost to zažít na vlastní kůži. Před pár lety jsme měli v Pardubicích v Galerii Mázhaus, kterou částečně subvencovalo město, výstavu Estrogen (s Marianou Jůdovou a Pulinou Skavovou), jeden místní radní nelenil a exponáty, které se mu zdály pobuřující, přikázal zahalit, po velkém ohlasu veřejnosti, která se postavila proti cenzuře umění a vše vypadalo na happy end, město galerii raději potichu zrušilo. Tytéž pobuřující objekty jsem po čase vystavila i v Chrudimi, zde je přijali s humorem, pan starosta u nich dokonce s úsměvem pózoval. Jaký postoj asi zaujme k nynější situaci, kdy mu schopné lidi rozvíjející jeho město odvolává Pardubický kraj?

Markéta Korečková, čtenářka Chrudimských novin