Vyjádření nejen ke komunální volbám v Chrudimi a nejen k těm blížícím 2018.

Proč někdy vrtám, angažuji se, kandiduji, diskutuji, proč to dělám a další detaily či skutečnosti.
Začnu tím jakou váhu má něco říct doma na gauči, v hospodě, v práci, v novinách, na internetu a z toho plyne mnohé. Politici jsou taky lidé, ty lidé kteří mají svoje chyby, starosti, přednosti a jelikož jsou našimi veřejnými zástupci, tak se k nim máme právo vyjadřovat – možná je to lehce i povinnost. Hlavně novináři mají nestraně, kriticky a pravdivě zveřejňovat (spravovat) jejich činnost. Nikdo si nesmí a nemůže hrát na boha! Jsou zjednodušeně dva přístupy k životu v našem městě. Buď jsem spokojen a nechci nic řešit kromě svého života a je mi jedno kdo řídí kormidlo v komunále či ve státě. Druhá možnost je si uvědomit, že můžete veřejný prostor, dění ovlivnit vlastní činností, nápady, prací a jak to ovlivnit je i komunální politika. V komunále je to vždy víc o lidech, jelikož se nejde moc schovávat za velkou stranu a říkat, oni, my, partaj… a to tady v Chrudimi pár radních říkalo. Sám nemám ambice stát se někým – tím, už se obyčejně cítím být a na to nepotřebuji funkci či teplé místo v partaji a schovat se tam. Nikdy jsem do žádné strany nevstoupil a nevstoupím do žádné – udržuji si svoji elementární svobodu volby. Přesto rád podpořím lidi, kterých si vážím a věřím jim ze zkušeností, že budou dobrými správci našeho města. Podpořil jsem Ondru Kudrnáče před čtyřmi lety a nyní rád podpořím Petr Lichtenberg – strana Chrudimáci (č.3) a co na to mažnáci či losnové není důležité. Důležité je přeci – ta svoboda volby a poté dialog, diskuze a neuzavřít se do bublin a škatulí čehosi. V komunálu se tedy fakt moc nedá schovávat za partaj!

O neschopnosti dialogu a diskuze bez šablon a „osobních pravdiček“ se přesvědčuji i v blížících senátních volbách. Za sebe mám několik kandidátu, které znám jejich prací a jsou mi blízcí, ale chápu hlas dám jen jednomu, ale ostatní přece nejsou tím pádem „blbý.“ Přesto, že se zajímám o bezpečnost, školím, pořádám kurzy od sebeobran po přežití, tak odmítám politiku stran založených především na virtuálním strachu, sdílení kravin (hoaxů) a těch co neumí vést slušnou diskuzi a uráží se hned, atd. Nelíbí se mi v politice ani povýšenectví, elitářství či podceňování rizik (právě třeba v bezpečnosti společnosti, atd.) Zpět do komunálu.

Poslouchal jsem dnes reportáž o našich lenivých mozcích, jak na vše máme aplikace, navigace, apod. a lenivý nám mozky a někteří mladí s papírovou mapou a kompasem by se ztratili – natož „azimutovat.“ Tak jak se snažím v životě nelenivět, věnovat se rodině, dodělávat si vzdělání, studovat bojová umění, poznávat nové věci a učit se je a hlavně jsem velmi opatrný ke slovům jistota a to mi stačí. Žiji hlavně svůj život, né, život druhých a v životě se mi věci povedly i nikoliv a mám svoje chyby a přednosti a nehraji si na „superklaďáka.“ Slyšel jsem i pár názorů k sobě, které respektuji jako něčí názor, ale věci týkající se osobní roviny jsou moje věc a to, že jako učitel (sensei) musím být nestranný, atd. Nestrannost neexistuje, existuje pouze nadhled. Vždy se někam přikloníme a vyjádříme tím tak svůj postoj. Přiklonění k např. vládnoucímu systému či současnému vedení města neznamená záruku kvality.

Vezmu si tu reportáž ještě do politiky a té komunální obzvlášť a to v podobenství.
Máte zahrádku a staráte se o ni, vysazujete, pečujete, plejete, zaléváte – jednoduše staráte se, tak proč se nestarat o veřejný prostor, ten je větší než vaše zahrádka a hlavně tu vaši zahrádku ovlivňuje. Jestli se někdo bez Vás nedomluví, že místo zahrádky tam bude bytovka, nebo vodou co zaléváte, jestli ji nezdraží a nebo jestli v trubkách, tam vůbec doteče a nebo v závěru nepřijde stát a nevycucne vaši studnu a nezdaní plochu garáže, protože máte dvě auta. V neposlední řadě, máte pak možnost si říct – pojďme udělat víc zahrad (nemyslím Klášterních) a zeleně a možnost ovlivnit veškeré procesy a nebuďme lenivý.

Je jasné, že nemáte a nemáme možnosti jako současné vedení města Chrudim – má zkušenosti z chodu a procesů, které se naučili (to se dá naučit) a udělali si kontakty a mají svoje lobovací praktiky a vnitřní kanály k hodně lidem. To by se dalo napsat, že pak něco dělat nemá cenu a naopak má to cenu. Nynější vedení bylo nazváno a někdo se k tomu i hrdě hlásí, že jsou dinosauři. Dinosauři žili a byli na naší planetě opravdu dlouho a někteří byli tak chytří, že měli dva mozky. My zde v Chrudimi máme 4 mozky (místostarostové) + 1 hlavní mozek (starosta). Takže po „dinosaurovsku“ řečeno by přeci stačil hlavní mozek (starosta) a druhý zádový mozek (místostarosta) a to je vše!
Nejde o to upálit nynější radní v sudech na náměstí, ale o to říct, že některé věci si nelze upéct jen mezi sebou, zlepšit komunikaci, něco zrušit, zefektivnit, zlepšit a holt některé lidi vyměnit, ale to je pak kámen úrazu – mít tam někoho koho si neovládám (viz. nejviditelnější Chrudimská Beseda a její pan šéf).

Teď, aby to nevypadalo jen na kritiku - pochválím festival Zlatá Pecka, jelikož vedení města udělalo, to co tvrdím již mnoho let, dostat kulturu z papíru či „uzavřených“ akcí ven do ulic k místním podnikatelům. Tohle je živá Chrudim a její centrum – stolečky kaváren, restaurací, místního pivovaru, cukráren.. venku na ulici s hudbou či dalším uměním. To by šlo udělat na pouť, loutkárnu, atd. akorát k tomu určitě zlepšit informační kanály o akcích. Chápu, že si vedení radnice Zlatou Peckou dělá skvělou reklamu a nahonilo triko do voleb – nic vlastně proti tomu, ale je na nás, Vás jestli nám tohle stačí a chceme dinosaury nebo se posuneme do dalšího věku.

Ahoj Richard