Válka na Ukrajině zdaleka nekončí. Podle statistik OSN z ní uteklo od začátku války 6,2 milionu lidí (14 % populace), nejvíce přes polské a rumunské hranice.

V Česku je registrováno 340 tis. utečenců z Ukrajiny (což jsou cca 3 % populace ČR). Budoucnost konfliktu je nejistá, sever Ukrajiny se stabilizuje, ale na jihu se stále bojuje. Aktuálním cílem útoku je celý jih až po moldavské hranice.

Utečenci nejsou jednolitá masa. Jsou mezi nimi lidé vyhnaní frontou ze svých domovů i běžěnci z měst očekávajících útok (např. Oděsa), která jsou týdny a měsíce ochromena přípravou na obranu a nefungují tam pořádně zaměstnavatelé, školy, úřady i služby. Někteří utekli s dětmi svými i příbuzných, aby je odvedli do bezpečí, zatímco zbytek rodin zůstal. U některých rodin je otec odvedený v armádě nebo padl. Jiní utíkají před čistkami, při kterých jde případným navrátilcům o život. Další využili možnosti získání víz, aby se připojili ke svým příbuzným, kteří již pracují na Západě. Jiní žili na hranici chudoby už na Ukrajině a na Západě doufají, že to bude snazší, protože životní podmínky na Ukrajině se všeobecně ještě zhoršily vlivem války, blokády přístavů, zničenou infrastrukturou a zničenými pracovními příležitostmi.

Někteří se tedy mohou vracet, ale jiní ještě ne, a to může trvat i několik let. Navíc podle zkušeností z minulých válečných konfliktů zůstává v hostitelské zemi přes polovinu uprchlíků trvale. Na to je potřeba se připravit. Podle studie Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022 může vést nedostatečná integrace uprchlíků k negativním společenským efektům, jaké řešíme už desítky let u jiné národnostní menšiny. Naopak úspěšná integrace může vést k příznivému dopadu na českou ekonomiku i důchodový a sociální systém.

Ukrajinci před ubytovnou ve Slatiňanech

Ve Slatiňanech je aktuálně registrováno 147 ukrajinských utečenců, z toho 7 dospělých mužů, 69 žen, 68 dětí a 3 senioři. Největší komunita je v ubytovně ve Spartaku, a to 63 osob. Spartak zatím počítá se zachováním tohoto ubytování i přes prázdniny. Materiálně se o ně stará za pomoci dobrovolných dárců. Dalších osmičlenná rodina z Kyjeva je ubytována v ústavu DSS. Dva z dospělých mají aktuálně práci, jeden chlapec chodí do místní ZŠ. Mají v ČR známého Ukrajince, který za nimi dojíždí. Národní památkový ústav poskytl dočasné ubytování pro 6 osob.

Další Ukrajinci bydlí v rodinách, což je ohledně integrace nejúčinnější způsob, protože zde se dá kromě materiálního zabezpečení předpokládat bezprostřední pomoc např. s úřady, českou konverzací a hlavně se tu setkávají s osobitějším přístupem. Tento způsob ubytování uprchlíků je běžný i v jiných zemích, jako je např. Polsko nebo Švýcarsko. Další nezjištěný počet Ukrajinců je ubytován v bytech. Díky státnímu příspěvku na ubytování se Ukrajinci stali zajímavou komoditou pro pronajímatele bytů. U nich se však nedá spoléhat, že jim pomohou v případě potřeby i jinak.

Na naši základní školu chodí momentálně 27 žáků z Ukrajiny. V pondělí a v pátek mají ukrajinští žáci intenzivní výuku českého jazyka ve dvou skupinách a rychle se zlepšují. V ostatní dny se učí společně s českými spolužáky ve třídách. Učitelé se je snaží dle možností a s pomocí ostatních dětí zapojovat do výuky. Je to pro všechny zúčastněné cenná zkušenost. Ředitel Ivo Mandys dodává, že „Pro učitele i asistenty je to opět mimořádně náročné období a za jejich práci jim patří velký dík. V 9. třídách máme nyní 4 ukrajinské žáky. Všichni zdárně absolvovali přijímačky a byli přijati na zvolené střední školy. Vzhledem k vysoké naplněnosti tříd už moc prostoru pro přijímaní dalších žáků nemáme. Pomoc bychom však potřebovali zejména v období letních prázdnin, aby ukrajinské děti neztratily kontakt se spolužáky, dále se zdokonalovaly v českém jazyce a co nejvíce se začlenily do života ve Slatiňanech.“

V městské mateřské škole je aktuálně 6 ukrajinských dětí.

Na začátku války zorganizovali skauti sbírky. Pozvali rodiny na Čarodějnice a v pondělí 16. 5. připravili odpolední program pro ukrajinské děti. V pomoci chtějí určitě pokračovat.

Město ze svého transparentního sbírkového účtu aktuálně hradí obědy ve školní jídelně a další jídlo pro ukrajinské děti.

Co se dá dále dělat?

Výše uvedená sociologická studie doporučuje mimo jiné výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých, zajistit dostupnost dětských skupin a předškolního vzdělávání pro ukrajinské děti během pracovní doby jejich rodičů, bojovat s šedou ekonomikou a předcházet koncentrování uprchlíků v ubytovnách. To je hlavně úkol státu, nicméně bez pochopení a podpory nás, občanů, a případné dílčí pomoci to nezvládne.

Dále je třeba vymezovat se proti zneužívám uprchlických témat populisty podobně jako v roce 2015, kteří na ně nepravdivě svádí různé nešvary doby (inflaci, navyšování cen energií či bydlení). Také je třeba mít na paměti, že proti Ukrajině i Evropě se vede informační válka, která pomocí pomluv rozděluje společnost, aby nebyla následně schopna se účinně bránit vojenské agresi.

Také je třeba se lépe vzájemně poznat. Je přece přirozené, že (nejen) lidi jsou obezřetnější před tím, co neznají. Ale jak na to?

Více k tématu najdete v článku Ukrajinci ve Slatiňanech a kdo jim jak pomáhá na portálu www.slatinak.cz.

Autor: Robert Koblížek, slatinak.cz