Už od roku 1871 mohou lidé využívat železniční spojení z Chrudimi do Pardubic. I přes všechen pokrok trvá ale takové spojení o délce několika málo kilometrů i dnes, v 21.století, v některých případech skoro přesně tak dlouho jako ve století páry. Někdy dokonce i déle. A vzhledem k tomu, že právě v Pardubicích zastavují každý den už nějaký ten pátek rychlovlaky od Hamburku, Berlína, Vídně, Budapešti a jiných evropských měst, je bohužel propojení Chrudimě s okolním světem mnohem komplikovanější, než by si mnozí z nás mohli myslet.

Ostatně, ono stačí se jen na chvíli zastavit a rozhlédnout kolem sebe. A hned uvidíte, mnohdy i ucítite ten smrádek a teploučko, které číší zpoza takřka každého rohu. Ať už ve formě sice krásné, historické památkové zóny, přes kterou je ale paradoxně veden tranzit osobních automobilů a hromadná doprava je z ní vyloučena, anebo krásného náměstí, kde dávají lišky mnohdy i přes den dobrou noc. A o kousek dál vidíme pro změnu měsíční krajinu před kdysi věhlasným hotelem Romania, než z něj někdo dokázal vytvořit po interiérové stránce barokní hrůzu a kýč povýšený venkovní přístavbou a zásahem policejního komanda. Ať je také nějaká sranda, že? Smrádek a teploučko jsou patrné i na unikátním a krásném prostranství samotného centra, které je ale v takovém stavu, že se sem nikomu nechce ani na bleší trh, a kde obří plátno a stovky prázdných sedaček vypovídají o době se spoustou chytrých mobilů nebo tabletů, které dnes dělají z biografu mnohdy cizí nebo i sprosté slovo.

Proto jsem si po posledních komunálních volbách v duchu říkal, že je možná fajn, že se tam "nahoru" dostaly zase nové tváře. A že to možná ten náš věčně brčálový kačák, který tu pořád máme, přece jen trochu rozvíří. Když jsem si ale přečetl na těchto stránkách reakci pana Herbsta ohledně vlastního vyjádření k setkávání zastupitelů s panem starostou, tak se mi jen protočily panenky a přestal jsem všemu věřit. Říkal jsem si, zda syndrom s naší úvratí nepostihl i jeho.

Taková skoro "banální" věc je setkávání se starostou města a co vše z toho může vzniknout. Řekl bych, že až fantasmagorická taškařice, vhodná tak možná ještě do pořadu Tele Tele. Přestože si o tom všem člověk jen přečte, neví, jak to přesně bylo, či ještě lépe, řečeno slovy Dany Medřické, jinak skvělé představitelky postavy doktorky Fastové v seriálu Nemocnice na kraji města: "Já jim k tomu nesvítila," musí se divit a kroutit nad tím vším hlavou. Osobně pana Zahrádku neznám, ale co se týče mé občasné telefonické nebo mailové komunikace s ním, tak mám jen dobré zkušenosti. Pokaždé jde o korektní, slušné a vstřícné jednání. Dále se mi líbí jeho články a postřehy v těchto iNovinách. Směřují totiž často do černého, nebo alespoň minimálně tím správným směrem. Proto nemohu uvěřit tomu, co tu napsal v několika sloupcích pan zastupitel Herbst. Už jen jeho slova o nahrávacím zařízení, o novináři, kdy dává toto slovo posměšně do uvozovek, jeho slova o hvězdách, jsou opravdu jak někde z Venuše či Marsu. Jsou neskutečná, zní hodně podivně a jakoby z jiného světa. Nedokáži si vůbec představit, co si pan zastupitel počne, až bude chtít zveřejnit a řešit daleko závažnější a podstatnější věci, než "jen" pouhé povídání si s panem starostou. Bude pak snad iniciovat vznik nějaké instituce, například po vzoru komunistického Federálního úřadu pro tisk a informace, a nechá si své řádky autorizovat a schválit přímo tam? Opravdu směšná představa.

Za takového stavu, kdy se jedna obyčejná zpráva o činnosti zastupitele města zvrhne do takové absurdity - napadání a osočování druhého člověka, pak si opravdu nezasloužíme nic víc, než to, co máme. Jen tu naši Potěmkinovu vesničku a onen vlak, co přijíždí do Pardubic tak jako v dobách páry, a to ještě ke všemu často v momentě, když už je jen vidět, jak se červená zadní světla expresního vlaku do Berlína či Vídně ztrácí někde rychle v dáli. A tímto stylem jednání a konání, jaké nyní předvedl i nový městský zastupitel pan Herbst, bude ještě dlouho trvat, než takový vlak jednou dostihneme a budeme moci do něj i nastoupit. Dobře nám tak!

Tomáš Velendorf, čtenář Chrudimských novin