Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, Praha 10, 100 10

Vážená pani ministryně, Vážený pane ministře

Dovoluji si Vám zaslat krátký dopis k ocenění “Udržitelné město 2016“ 

Možná už v Česku zdravé město není. Chrudim je nemocné město, stejně jako řada ostatních měst a obcí v Česku. Možná to dělá způsob prezentace města, který dovede oslovit jiné úředníky k udělení ocenění. Hodnotí se široké množství témat a všechno možné od hospodaření, přes rozvoj města a klíčových oblastí, po otevřenost a řízení úřadu. Protože se vítá zapojení občanů a obyvatel do diskuze, tak si Vám dovoluji v krátkosti na několika drobných tématech povědět, jak to vypadá s udržitelným rozvojem současného nejpokročilejšího města v ČR. Možná to odborní posuzovatelé spolu s obyčejnými věcmi nestačili v té rychlosti dnešního světa v Chrudimi zahlédnout. Možná je slavnostní ocenění i všechny doprovodné věci opravdu jen smutným odrazem současné míry společenské zodpovědnosti za malé Česko. Místo celosvětovým tématům, se možná zatím stačí věnovat tématům drobným a malým, které lidi obklopují. 

Územní rozvoj města, územní plánování a kvalitní životní prostředí :

Životní prostředí kolem měst je dlouhodobě od roku 1989 pouze ničeno. Chrudim není výjimkou. Dlouhodobě chybí celostní a cílená obnova krajinných prvků, obyčejná průchodnost, zázemí pro každodenní aktivity a rekreaci a vůbec proto, aby lidé mohli okolí města využívat a navštěvovat.

Pokud se někdo rozhlédne, vidí obludnou a hloupou výstavbu ničící město, okolní obce, krajinu, vesnické prostředí a všechno kolem sebe. Vidí ohromnou a namnoze bezdůvodnou asanaci sídelní krajiny, za kterou stojí konkrétní lidé a politici a jejich egoistické zájmy promítnuté do územního plánování. Člověk sleduje místní územní plánování a výstavbu porušující snad všechny zásady Politiky územního rozvoje ČR stejně jako zásady Politiky architektury a stavební kultury ČR. Člověk přímo sleduje ničení obcí a krajiny v režii a s podporou města. Sleduje zbytečné zábory zemědělské půdy. To je udržitelný rozvoj? Možná by se mohl tento zprofanovaný pojem už konečně nahradit obyčejnou šetrností a péčí o věci kolem nás.

Díky státním a ostatním příspěvkům, stejně jako v jiných městech, došlo ke zničení zbytků kvalitních sídlišť z 50-60 let. 20. stol. a starých městských čtvrtí přelomu 19. a 20. stol., došlo k zateplení, polystyrenizaci, zničení fasád, barevnosti, někde ke zničení uličních a veřejných prostor města.

S řadou “zbytkových“ veřejných ploch v centru a kolem něho si město neví rady, občas proběhne zbytečná úprava bez koncepce. Úvahy o úpravě prostorů se s oblibou redukují do zástupných témat jako dětské hřiště, výsadba stromku, nového parkoviště, předláždění chodníku zámkovou dlažbou apod.

Řeka a voda ve městě je dlouhodobě neřešeným tématem. Kolem řeky ve městě se nedá až na výjimky projít. Půlka řeky je v rukou přežitého dopravního řešení, silnic a asfaltu, druhá půlka v rukou zeleně, kam nikdo nemůže. Město mělo dost příležitostí i takový detail po roce 1989 řešit. Udělat řeku a vodu ve městě opět osou městského života. Co udělalo? Vyasfaltovalo kus nábřeží, aby lidé k řece nemohli a historický náhon proměnilo v ekologickou hříčku. Aspoň, že voda zůstala. Nábřeží kolem řeky v jižní části města není od roku 1989 obnoveno, je dlouhodobě zničeno. S přispěním dotací vzniklo kolizní dopravní řešení, řeka připomíná stoku, ke které se lidé nedostanou. V územním plánu mění město zelené plochy v parkoviště atd. Není to z venku vidět? Asi ne. Možná to je hledání lepší podoby města přes zbytečná řešení.

S životním prostředím kolem města není dlouhodobě a celostně pracováno, kromě toho, že území je zastavováno a přibývají silnice. Prezentuje se výsadba stromů, ovšem už ne detail zbytečné a sporné údržby. V Chrudimi se totiž všude v ulicích stříhají zbytečně kultivary stromů s malými korunami, je to hold město s dlouhou zahradní tradicí. Prezentuje se les a lesní školy, už se nemluví o podobě lesa, zbytečné obnově a pasekách, které zvláště při malé výměře porostu nemusí vznikat. Vždyť jde jen o pár stovek pokácených zdravých stromů. Ostatně na co získalo město peníze? Na výsadbu nové zeleně, na bezradnost, která následuje, když dojde invence a v dohledu není dětské hřiště a podobná nic neříkající prkotina. Není to sranda, je to opravdu celých 5 000,-? Možná ocenění vypovídá o tom, jak vážně či nevážně je posuzován udržitelný rozvoj.

Otevřenost, spolupráce, zapojení, participace s veřejností, plánování s občany apod. jsou oblíbená slova, hesla a témata města. Téma dostává však řadu trhlin. Co může chtít od lidí město poskytující špatné příklady? Napodobovat je? Aby v nich obyvatelé vyrůstali a žili? Aby si tím město vychovalo nenáročného voliče, kterému bude nízká úroveň veřejného a vůbec životního prostoru kolem sebe lhostejná? 

Spotřeba, výroba, podnikání:

Město trpí důsledky zónování, průmyslovými i obchodními zónami, aniž by došlo k vyvážení zničeného prostředí kolem města, jehož veduta po roce 1989 téměř zanikla. Proč se nekriticky podporuje pouze tento způsob podnikání a stavění, který je pro budoucnost města minimálně sporný a v současném pojetí namnoze devastující. Proč zóny mají takovou podporu a proč vypadají, jak vypadají? Proč je v rámci “regenerace brownfieldů“ a industriálního dědictví z pivovaru za přispění města a kraje téměř neexistující ruina? 

Vzdělání a výchova:

Školy vyrůstají z veřejného prostoru, který připomíná stejně jako v jiných městech parkoviště. Spolupráce města-škol-veřejnosti na zlepšení stavu téměř žádná. Úroveň navazujících prostorů škol a města je dlouhodobě příšerná a dopravně kolizní. Školní děti do přírody a sousedního lesa musí jezdit autobusy, protože to na kole či pěšky není přes zničenou sídelní krajinu a kolem frekventovaných silnic možné. Proto se jim projektují a staví dál nová parkoviště, vzdělávací informační centra a vůbec zbytečná zázemí přímo u lesa? To je lesní pedagogika, to je ekologická výchova? 

Doprava :

Vše se dnes schovává za obchvat. Ještě, že tu takové téma kvůli politikům a volbám je – protože zdařile upozaďuje jiné, neméně důležité věci. Dopravní politika města a doprava v klidu není v praxi a v běžném životě města celostně dlouhodobě řešena, stejně jako humanizace dopravy ve městě, byť drobnými kroky. Vše s odvoláním na obchvat. Realizace uličních prostorů jsou namnoze přežitá. Jediné co je vidět, jsou opět nová parkoviště či chodník ze zámkové dlažby. To asi dělá politiku a volby. Krajina kolem města je uzavřena silnicemi, nedá se ani po roce 1989 pěšky projít.

Ekologizace dopravy. Úřednický elektromobil nenahradí to, že úředníci a lidé už nejsou schopni po městě chodit, nebo využívat hromadnou dopravu. Město vypadá jako jedno velké parkoviště. Nové plochy přibývají na úkor zeleně města, aniž by byla řešena a smysluplně uskutečňována celostní koncepce dopravy v klidu. Parkoviště už obsadila snad všechny volné plochy po dřívějších asanacích. Problém proluk není dlouhodobě řešen, stav tohoto rozkladu je podporován.

Obchvat města a zhušťující síť silnic uzavřela město, aniž by krajina od roku 1989 prošla obnovou, aniž by to bylo napraveno v souvislostech výstavby nových komunikací, aniž by to bylo napraveno nyní. Kolik stojí 1m2 silnice a kolik 1m2 krajiny? Kolik z asfaltu a betonu okolí města unese?  Humanizace dopravních stok a průtahů dlouhodobě neprobíhá. Uliční prostory a to i v původní stoleté zástavbě jsou devastovány dopravně, materiálově i provozně přežitým řešením s prioritou aut. Řešení nejsou schopná jednoduše obnovit sdílený uliční prostor. Ostatně dnešní výstavba, která není schopná udělat obyčejnou ulici a zástavbu kolem, ničí aspoň zástavbu starou a historickou. To je udržitelnost? 

Nemá cenu asi pokračovat dál, i když připomínek ke “zdravému“ a “udržitelnému“ městu je ještě celá řada. Některé jsou na : http://prostorprochrudim.cz/temata.html; http://www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=94333. 

Děkuji, že pani ministryně sdělila občanům Chrudimi, co znamená udržitelné město. Já jen jako obyvatel mohu doufat, že dlouhodobě nastavený “trendy“ směr nebude pokračovat. Důvod je prostý, já tady zatím bydlím. 

Podle mého to zatím na ocenění není i přesto, že úředníci, členové rady NSZM ČR a ministerstva usilují o lepší města a lepší život v nich, stejně jako lidé, kteří tam bydlí. Poděkovat všem, kdo to s městem a jeho udržitelností myslí vážně, lze i jinak a možná vhodněji. Jestli si poděkování nezaslouží právě lidé, kteří ve městě žijí, aniž by je ničili. Možná ani na podobné politicko-úřednické trachtace (a lezení na “bedny“) zvědaví nejsou.

Toto ocenění mi přijde velmi smutné. Smutné mi rovněž přijde, že jsou na tom města v Česku ještě hůř. Možná proto si Chrudim vystačí s málem a nikdo nechce problémy i zbytečnou agendu v Chrudimi moc zkoumat. Možná jsou obce a města, která se do zbytečných soutěží nehlásí, zlepšují život a prostředí města bez humbuku a pokorně, dělají, co mají a převedení podnětů do života tam dlouhodobě nespí. To, kam se od roku 1989 dopracovala Chrudim a její okolí, dalo asi hodně práce. Vůbec si nejsem jist, zda to co bylo zbytečně zničeno, bylo odpovídajícím způsobem vyváženo či obnoveno. To se však netýká jen Chrudimi, ale i jiných měst.

Vlasta Koupal

v Chrudimi 8. prosince 2016

+420 731 056 510, vlasta@koupal.cz, Sv. Čecha 287, 537 01   Chrudim

na vědomí:

Ing. Petr Švec, ředitel

Národní síť Zdravých měst

NSZM ČR, Palác YMCA, Na Poříčí 1041/12, 110 00   Praha-Nové město

Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí

Ing. Vladimír František Mana, náměstek pro řízení sekce státní správy

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, Praha 10, 100 10

Ing. Karla Šlechtová

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1