Míváte někdy v noci sny? Mně se čas od času taky něco zdá. A jeden z mých snů byl takový hodně zvláštní ... V dnešní době je člověk každý den bombardován takovým množstvím informací, že je takřka nemožné se takovému přívalu dostatečně bránit a tak člověk "schytává" i  informace z  politiky. Zdálo se mi, že to, co všechno je u nás v politice bráno jako normální, už přesahuje jisté meze. Možná právě tohle bylo impulsem, proč jsem založil novou politickou stranu. Mělo jít pouze o recesi. Nikdo z nás si od toho nic nesliboval. I kdybychom ničeho nedosáhli, hlavním cílem bylo užít si trochu srandy. Vytvořil jsem název, který měl trochu provokovat a odlišit nás tak od jiných politických stran. Zrodila se Strana kokotov a kupodivu bez větších problémů se podařila i její registrace. Pravda, trochu vypočítavosti spočívalo v tom, že jsme ji dali název ve slovenštině. Koneckonců - piráti taky nejsou žádní piráti a založili si Pirátskou stranu. Tak proč bychom si my - i když nejsme žádní kokoti, nemohli založit Stranu kokotov? A protože jsem celý projekt vymyslel já, stal jsem se logicky největším kokotem. Nebo, chcete-li, předsedou Strany kokotov. Na první ustavující schůzi jsem však otevřeně a všem oznámil, že znají-li ještě většího kokota než jsem já, přenechám post předsedy jemu. Nikdo o nikom nevěděl, tak tu funkci zatím dělám já. Ale na nějaký židli netrvám.

Jenomže - co čert nechtěl - (nebo možná chtěl, těžko posoudit) - náš program začal mít takovou odezvu mezi lidmi, že jsme dokonce uspěli i v nadcházejících parlamentních volbách. Zůstali jsme 2 procenta za vítězným ANO. Takový úspěch má ale i své stinné stránky - když vás třeba na ulici nahlas oslovují cizí lidé se smíchem na rtech a se slovy "pánové, vy jste takoví kokoti, že vám to tam hodíme i v příštích volbách". Zkrátka a dobře - na politiku musíte mít žaludek.

Co se dalo očekávat se také stalo. Krátce po parlamentních volbách přišla nabídka od vítězné strany k vytvoření společné vládnoucí koalice. Naše předsednictvo rozhodlo jednoznačně. Zas až takoví kokoti, abychom šli s vámi do koalice, nejsme.

"Vstávejte, kokoti zasraný !! " , vzbudil mě ohlušující řev dozorčího roty. Do konce základní vojenské služby mi zbývalo 22 dní. 

A jaký že byl náš volební program?

O tom, možná, někdy příště.

Zbyněk Kotúč