Chrudim - Kostrové hroby z raného středověku objevili nyní archeologové jen pár kroků od slepičáry v Dašické ulici. Původní předpoklady, že tady snad narazí na pozůstatky lidí z mladší i starší doby kamenné, se prozatím nepotvrdily. Objevily se však možné pozůstatky žárových hrobů lužické kultury.

Tým souputníků nejslavnějšího archeologa na světě, Indiana Jonese, tak momentálně pod vedením Jana Musila z Regionálního muzea v Chrudimi postupuje pomocí špachtlí a štětečků při odkrývání pozůstatků dávných obyvatel okolí Chrudimi. Původně řešili archeologové dilema, zda místo středověkého hrobu nejde o hrob keltský. Zkušený vědec, kterým je právě Jan Musil, však kategoricky tuto myšlenku odmítl. Dávní Bójové, kteří v okolí města sídlili, totiž své zemřelé pohřbívali v orientaci ve směru sever - jih.

Nalezený hrob je orientován východozápadně, takže půjde s největší pravděpodobností o nebožtíka z rozmezí 11. až 13. století. Vzhledem k velikosti kostry patřila navíc pravděpodobně malé ženě, protože dětské kosterní pozůstatky mají na koncích kostí růstové chrupavky. Ty zde absentují. Rozbor zubního kamene z částečně dochované lebky může prozradit, čím se žena živila a obsah dutiny břišní zase, zda trpěla nějakými neduhy v podobě parazitů.

Archeolgické průzkumy znamenají obvykle zdržení celé stavby a rostoucí netrpělivost řidičů aut, kteří musí místo oblíbené zkratky Dašickou ulicí stát dlouhé fronty na Pardubické ulici. Uzavírka zde skončí až v říjnu, protože po pokládce nového povrchu silnice přijde vybudovat ještě cyklochodník do Vestce. „Já bych archeology zakázal a nebo, ať si hrabou za vlastní finance. Za tu dobu, co odštětečkovali pár kostí, tak už bagry mohly mít vyhrabán základ nové silnice,“ nechal se slyšet na adresu vědců Daniel Seifert. Obavy šoférů však nejsou na místě, protože kosterní pozůstatky přijdou vyzvednout a přemístit do Regionálního muzea v Chrudimi. Stavba pak prý pokračuje v nastaveném časovém harmonogramu.