Chrudim - Od začátku března probíhají na budoucím staveništi podzemních garáží před hotelem Bohemia archeologické práce. Původně přitom stály v těchto místech dvě skupiny domů. Zdejší osídlení je však mnohem starší. Archeologové pod vedením Jana Frolíka našli totiž před Bohemkou dokonce stopy po pravěkých obyvatelích Jánského předměstí, nebo keramiku z 10. století.

„Nejstarší dochovaná písemná zpráva se vztahuje k domu číslo popisné 38. V roce 1708 prodala chrudimská obec zdejší pusté místo - pro vystavění nějakého domku - Jiřímu Pokornému. Ten získal pozemek pro svou dceru Annu Kudrnkovou, provdanou Píšovou,“ říká archeolog Jan Frolík. „Archeologický výzkum zatím odhalil část půdorysu tohoto domu. Další práce se soustředí na jeho podobu před požárem v roce 1850, kterou můžeme určit podle ohořelého zdiva. Této etapě předcházely ještě dvě starší stavební fáze. Předběžně se zdá, že nejstarší stavba tu byla postavena již v 16. století, čili nejméně o 120 let dříve, než zjišťujeme z písemných zpráv,“ popisuje Frolík překvapivé nálezy archeologů.

Pozůstatek jednoho z domů.  Foto: Chrudimské noviny

Tím ale překvapení nekončí. „Největším překvapením je nález keramiky ze 14. století, ukazující, že tato část Jánského předměstí byla využívána již od tohoto období. Také další nalezené objekty - dvě odpadní jímky a pec, dokládají, že písemně doložené zástavbě předcházely starší objekty, které však stály mimo zkoumanou plochu. Zajímavostí je také objevení úvozu, kterým ústila cesta z Husovy ulice do silnice na Čáslav. Výrazným terénním předělem je vrstva spáleniště z roku 1850,“ vysvětluje Jan Frolík, jak vypadala tvář chrudimského „podhradí“ před staletími. Původně se totiž vůbec žádné starší osídlení v těchto místech nepředpokládalo.

Nálezy přijdou vybagrovat.  Foto: Chrudimské noviny

Skutečnou raritou je pak odkrytí sídliště pravěkých zemědělců. „Archeologický výzkum překvapivě nalezl pozůstatky pravěkého sídliště nejstarších zemědělců. Jednalo se o lid závěrečného stupně kultury s lineární keramikou, takzvaný šárecký stupeň, což nás přenáší do doby opravdu vzdálené - zhruba pět tisíc let před naším letopočtem,“ neskrývá své překvapení archeolog.

Dlouhý dům - podobný stavěli i někteří Indiáni.  Foto: Chrudimské noviny

„Obytné stavby měly podobu dlouhého domu, obdélné stavby s nosnou kůlovou konstrukcí byly uvnitř přepážkami rozděleny na několik místností. Dřevěná konstrukce byla omazána hlínou, které sloužila jako izolace. Hlína byla získávána z jam vykopaných podél stěn. Jeden takový dům i se stavebními jámami je právě zkoumán. Sídliště této kultury přitom nacházíme výhradně na sprašovém podkladu. Nález před hotelem představuje výjimku, protože spraš zde chybí. Pro výběr místa pro sídliště museli mít tehdejší obyvatelé nějaký zvláštní důvod, který zatím neznáme,“ krčí rameny Frolík.

„Dalším překvapením je nález keramiky z devátého až desétého století. Zřejmě se jedná o stopu zatím neznámého sídliště v zázemí hradiště, které tehdy již existovalo na místě historického centra Chrudimi,“ uzavírá krátký exkurz do hlubokého dávnověku archeolog Frolík. Souputníkům slavnějšího hledače starých památek Indiany Jonese už na pátrání nezbývá moc času. Začátkem července, konkrétně čtvrtého, by totiž měli staveniště předat investorovi, který zde vybuduje podzemní garáže.