Chrudimské noviny Boj s námrazou bez použití soli je možný, narozdíl od Chrudimi to dokazují radnice v jiných částech republiky

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Boj s námrazou bez použití soli je možný, narozdíl od Chrudimi to dokazují radnice v jiných částech republiky

Chrudim - Návrat zimy znamená další používání soli k odstraňování námrazy a sněhu. Přestože se to zdá nemožné, některá města už na tento způsob boje s nepřízní počasí zcela rezignovala. 

Například Teplá u Mariánských Lázní se snaží solení omezit na minimum. Místo chemie vsází na místním městském úřadu spíše na klasické postupy. Radnice nakoupila levnější drť přesto, že je její úklid na jaře náročnější. Města, která nemohou sůl zcela vynechat, používají alespoň její mísení s pískem nebo štěrkem.

V Chrudimi se však do budoucna s možností, že by se posypová sůl přestala zcela používat, zatím nepočítá. „K posypu se používá posypová sůl, která splňuje všechny zákony a nařízení, týkající se použití posypové soli. Například zařízení Evropského parlamentu a Rady, zákon o životním prostředí, zákon o ochraně zdraví, zákon o ochraně ovzduší. Každá posypová sůl má svůj atest, to znamená bezpečnostní list, kde je potvrzena mimo jiné i neškodnost k životnímu prostředí,“ říká šéf chrudimských Technických služeb (TS) Zdeněk Kolář.

Od doby, co za úklid chodníků zodpovídá město, uklízí před svým domem málokdo. Foto: Chrudimské noviny

Přestože je posypový materiál údajně prověřený a neškodný, jeho použití s sebou nese samozřejmě rizika. Použije-li se na neodkanalizované chodníky, hrozí, že sůl zateče do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin či do spodních vod. Roztok prosakuje i do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Městská zeleň dostává také zabrat. Slaná voda z rozpuštěného sněhu vytváří nevýhodné prostředí, v němž mají rostliny problémy s přísunem vody. Vysoká koncentrace sodíku a chlóru v půdě pak vytváří takzvaný „osmotický gradient“, jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak vlastně usychá i ve vlhkém prostředí.

Technické služby nasadily techniku a rozhazují sůl po chodnících rozmetačem. Foto: Chrudimské noviny

„Co se týká použití soli versus drtě - TS služby používají k posypu oba materiály. O použití toho či onoho prostředku rozhoduje čas, teplota a samozřejmě ekonomika. Zjednodušeně řečeno, použití soli se předpokládá k okamžitému zásahu ke zmírnění následků povětrnostních podmínek, při teplotách do -10°C, kde s jedním naložením zvládneme o třetinu delší trasu a efekt působení je delší dobu a zmírňuje i následky dalšího spadu sněhu. Zároveň nevzniká potřeba jeho následného úklidu jako u drtě,“ vysvětluje Kolář pravidla, kterými se v Chrudimi řídí použití posypového materiálu.

Kila soli zůstávají na chodnících a ničí domy i přírodu.  Foto: Chrudimské noviny

Pískovcové obložení budovy Muzea bere za své.  Foto: Chrudimské noviny

Sůl poškozuje rovněž tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu - asfaltu nebo betonu, kde si způsobují drobné rány a oděrky. Do nich pak následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest.

Trpí všichni - pejsci, boty i památky.  Foto: archiv Chrudimských novin

Dá se bojovat se sněhem i bez použití chemických přípravků, které stejně mnohdy vytvářejí spíše klouzavou břečku? Osvědčenými a zavedenými metodami jsou hrablo, koště a písek. Přestože už dnes není povinností majitelů domů před svými budovami sníh odklízet, mnohdy je zapojení vlastních sil výhodnější. Spolehlivě se tak předchází nanošení prosolené břečky do bytů, obchodů a úřadů.

Pomožme si navzájem!  Foto: Chrudimské noviny

Město poskytuje svým občanům jistotu, že pokud se někdo sklouzne a způsobí si úraz, pojištění pokryje náklady na léčení i bolestné. Vrátit mu to odklizením sněhu před vlastním domem je to nejmenší. Nechceme-li mít zničené boty a tlapky našich psích kamarádů, otrávené rostliny a rozleptané památky, pokusme se něco udělat pro to, aby Technické služby musely solit co nejméně.

Je samozřejmé, že do zimního města patří na nohy zimní boty a nikoli letní obuv bez profilované podrážky. Obout na auto v zimě letní pneumatiky je nejen přestupek, ale především bláhovost. Doufat, že vzorek, který je profilován na silnice bez námrazy a ledovky, bude plnit svou funkci i za ztížených povětrnostních podmínek, dost dobře nejde. Obdobné je to i s obuví. Do zimních plískanic patří tedy boty, jejichž podrážka pomůže zdolat hory sněhu i led. V případě, že zavládne opravdu namrzající déšť, hodí se také nejrůznější protiskluzové návleky. Proč se občas nepokusit, občané a úředníci, vyjít si navzájem vstříc? 

Aktualizováno:
Děkujeme naší čtenářce Janě za fotografii Karla Gotta, na které uklízí sníh před svým domem.

Karel Gott uklízí před svým domem sníh

 

Chrudimské Technické služby a jejich solná nadílka:

 

 

 

red

Reklama

Obrázek uživatele Petr
#747 Petr 25. Leden 2013 - 8:05
Naši radní hezky hovoří o tom, jak cenné stavby u nás máme, jak o ně pečujeme,ale skutky jsou úplně jiné. Jejich arogance a nezájem o osud domů v památkové zóně, které mají pískovcové sokly a sůl je požírá jak kyselina. A už vůbec nemluví o zničených botách...
Obrázek uživatele anel
#749 anel 25. Leden 2013 - 8:59
Nebylo by jednodušší, levnější a určitě ekologičtější sníh jen shrabat? A solit jen v nejnutnějším případě náledí? A - jak je psáno v jiném článku zde - naučit se chodit.:-). Proč to jinde jde a v Chrudimi ne? Prospělo by to památkám, trávníkům, chodníkům, našim botám a hlavně psím tlapkám.
Obrázek uživatele koala
#750 koala 25. Leden 2013 - 9:17
Když se dívám na multikáru Technických služeb, jak rozhazovačem rozmetá po chrudimských chodnících do sněhu tuny soli, tak si nejsem jist, zda něco jako ekologie či ochrana památek vůbec radnici zajímá. Proč by. Negativní následky na stromech nebo památkově chráněných domech se projeví až po čase a to už budou páni radní v důchodu. A pejska nikdo z nich nemá.