Chrudim - Pumberka, reprezentovaná dnes především sídlištěm Na Větrníku, budou mít jednou tisíc obyvatel a tři panelové "boží prsty" přijdou utopit v početnějším sídlišti. Jde sice o vizi ve stylu populární televizní reklamy: „Ale maminko, to už tu dávno nebudete“, přesto existuje na výkresech bývalého městského architekta a současného zastupitele Karla Théra (Chrudimská volba).

I přesto, že se mnohých z nás budoucnost Chrudimi v několika příštích desetiletích tolik netýká, je o ní nutné pode Théra přemýšlet ve všech souvislostech už nyní.

Bez jasné koncepce nebude totiž město vědět, kam až může se zástavbou expandovat. Architekt Thér, který je příznivcem zhuštěné městské zástavby, takové místo objevil.

Ví, že jednou dojde k vyčerpání všech volných lokalit v centru. I na rozlehlém Skřivánku. Rozhodl se proto „utopit“ tři panelové „boží prsty“ v sídlišti Na Větrníku v daleko větším početnějším sídlišti, které ještě
nemá svůj název.

Někdo mu už teď říká Stromovka, daleko výstižnější jsou ale Pumberka, která sem historicky patří. Traduje se, že od dob Keltů, kteří tu měli svoje sídliště. Ostatně, právě odsud pochází nejstarší keltské nálezy v Chrudimi.

A s keltskou připomínkou zde počítá i Thér. Centrem sídliště se má totiž stát oppidum s vysloveně odpočinkovým charakterem. Půjde o přírodní amfiteátr s pódiem a nezbytným ohništěm.

Nacházet se má v zeleném pruhu přírody, který sídliště rodinných a bytových domů protne a bude respektovat nynější ráz krajiny. Pruh začne u současné populární hospůdky s terasou U Vočka, pokračovat bude dál úvozem prakticky až k budoucímu silničnímu obchvatu města.

Při pohledu od Vočka napravo zůstane sídliště bytových domů, nalevo vyroste větší shluk rodinných
domků, který se protáhne ze svahu až k řece Chrudimce ve směru na Vestec.

Na druhé rušnější straně sídliště se Pumberka rozkročí i do polí napravo od silnice, která vede z Šancí na vršek Větrníku. Tam se počítá s rozlehlejší výstavbou bytových domů a garážových stání, a to v prostoru od této komunikace až k obchvatu, který se tu zařízne osm až devět metrů hluboko do krajiny.

A jelikož je architekt Thér zastáncem zhuštěné městské zástavby, přichází, jak jinak, i s návrhem na využití některých hluchých míst Na Větrníku. Kdo si bude chtět například v budoucnu zkrátit cestu do hospůdky U Karla přes travnatou plochu, bude mít tedy smůlu.

Cestu mu zkříží bytový dům. Menší tří až čtyřpodlažní bytové domy zase olemují bytovky, které v sídlišti vybudoval Sostaf. Zástavba těchto proluk ale nemusí být narozdíl od celého sídliště hudbou až tak daleké budoucnosti.

Otázkou zůstává, nakolik tyto změny pochopí veřejnost, která poslední dobou bojuje za každý zelený plácek v Chrudimi, jako třeba na Rozhledně nebo právě na Větrníku pod bytovkami Sostafu. Bude proto úkolem politiků umět potřebnost další zástavby občanům vysvětlit.