Chrudim - Potvrdit existenci chrudimského hradu se teď podařilo partě archeologů pod vedením Jana Musila, který šéfuje oddělení sbírek v Regionálním muzeu. Kromě reliktů hradu se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie objevily i hroby ze středověku a ranného novověku.

„Písemné prameny, které by existenci hradu přímo dokládaly, k dispozici nemáme. Hovoří o něm však místní tradice,“ říká archeolog. „Našli jsme zde dělící zeď o tloušťce dva a půl metru, která pravděpodobně vymezovala objekt hradu. Z půdorysu města zde totiž na vzdálenost 15 až 20 metrů vystupuje obdélníkový blok, který na jihu vymezuje budova staré školy, dnes dům s pečovatelskou službou, dále zaniklá budova starého děkanství, která stála několik metrů od presbytáře kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nedaleko domu s pečovatelskou službou přitom stála až do roku 1846 hranolovitá věž, která se tradičně označuje jako Žižkova. Našli bychom tu i zeď s lomeným obloukem, který byl součástí brány,“ popisuje Musil lokalitu, kde archeologové předpokládají umístění chrudimského hradu.

Samotný hrad však byl královský a sídlila v něm i královská posádka. Když tedy v první třetině 14. století zanikl - existoval tak pouhých sto let - konšelé se o jeho obnovu nesnažili. Mít připomínku královské moci v samotném srdci městě jim totiž nebylo nikterak příjemné. „V roce 1338 byl totiž stavěn krov presbytáře, který patří k nejstarším v Čechách a ten už zasahuje do plochy hradu. Přesto právě v těchto místech pravděpodobně stála hradní kaple,“ říká Jan Musil.

Ještě před hradem zde však bylo opevněné hradiště, které ale rovněž zaniklo. "V 9. až 10. století, pravděpodobně jako celé východní Čechy, patřila i Chrudim ke slavníkovskému panství. Val roštové konstrukce objevený v roce 2005 nese stopy požáru. V průběhu 11. až 12. století se Chrudim stala centrem přemyslovské hradské správy - tomu odpovídá další fáze opevnění, tentokrát komorové konstrukce. Poslední etapa chrudimského hradiště na přelomu 12. a 13. století souvisí s děpoltickým údělem. Děpolticové byli vedlejší větví Přemyslovců a právě v období na konci 12. století, kdy se Přemyslovci zbavili Vršovců, je patrný růst jejich moci. To představovalo vážné ohrožení pro vládnoucí dynastii a proto i Děpoltici byli odstraněni ze scény. Plasticky to dokládá požár poslední etapy chrudimského hradiště," popisuje komplikovanou situaci v dávných Čechách Jan Musil. V rámci upevňování své moci v zemi tak Přemyslovci nechali vyvraždit nejen Slavníkovce, z jejichž řad pocházel třeba slavný český biskup a pozdější světec Vojtěch, ale i Děpoltice.

Kromě reliktů chrudimského hradu se za kostelem objevily také kosterní pozůstatky středověkého etážového hřbitova. Většina chrámů totiž byla obklopena hřbitovy. Etážové hroby jsou charakteristické tím, že se zde nebožtíci doslova pokládají jeden přes druhého do různě hlubokých hrobů. Jejich pozůstatky pak tvoří změť kostí, v níž se archeologové musí vyznat. „Stejně se pohřbívalo třeba na hřbitově kolem kostela svatého Michaela Archanděla v místech dnešního parku,“ doplňuje Musil. Archeologové by na místě měli kopat do konce května, ale vzhledem k nedávným dešťům se jejich práce pravděpodobně protáhne. Ještě je čeká odkrývání zbytků Žižkovy věže. Podle Jana Musila jsou ale vztahy mezi investorem výstavby horkovodu a vědci korektní. „Naschvály si určitě neděláme,“ uzavírá s úsměvem chrudimský archeolog.