Chrudim - Práce na odbahnění náhonu v Soukenické ulici pokračují podle plánu a k situaci v centru města se vyjádřil i chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Podle něj by zde mělo dojít především ke zpevnění a zajištění břehů tak, aby se už neposunovaly jako dříve do říčního toku.
Břehy však nenechá město vylít betonem, jak by se dalo čekat po rekonstrukci ulice Na Sádkách, ale objeví se zde žulové valouny ze Skutče. Mezi kameny by se pak měla uchytit flora a fauna, která však nemá podle odborníků v původním mlýnském náhonu co dělat. Opakuje se tak situace, která nastala už dříve u tohoto náhonu jen několik metrů odsud, kde došlo s pomocí holandských peněz k proměně mlýnského náhonu v relikt lužního lesa, který se v těchto místech nikdy nevyskytoval. Celá bývalá Roština totiž představovala řadu písčitých ostrůvků, které pravidelně zaplavovala tehdy ještě nespoutaná Chrudimka.
Samotné rostliny, které by se měly mezi nově zrekonstruovanými kameny na břehu původně mlýnského náhona uchytit, pak poslouží jako útočiště pro drobné živočichy a hmyz. Právě hmyzem by se mohly živit ryby. Večer se tak centem města může rozléhat i žabí kuňkání, což ocení především senioři z blízkého pečovatelského domu, protože některé druhy žab se vyznačují velmi hlasitou „produkcí“. Centrum města tak bude nyní připomínat spíše venkovskou náves, než kultivovanou a člověkem zkrocenou zónu s pěstěnou zelení.
Starosta Řezníček však plánuje i další odbahňovací práce, a to v parku Střelnice, kde voda v náhonu nejenže neteče, ale vinou spadaných větví zahnívá a nepříjemně zapáchá. Už v loňském roce sliboval v této souvislosti tehdejší první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) vypracování projektu a dohodu s Povodím Labe, které zdejší vodní tok spravuje. Nakolik se ale podaří tyto sliby splnit, není zatím jasné, protože by si zdejší odbahnění vyžádalo podle všeho milionové náklady, které zatím nejsou k dispozici.
Procházka kolem náhonu tak bude tedy hotovou mineralogickou exkurzí - na začátku uvidíme opuku, dále po proudu pískovec, abychom dorazili k žule a skončíme kačírkem u Muzea.
Jeden by řekl, že když máme v komisi Rozvoje dva architekty a v komisi ŽP mimo jiné botaničku a geologa, někdo se jich zeptá, jak to co nejlépe udělat. Ale jak vidět, není to potřeba, víme to i bez nich.
Milý Bleere, problém je v tom, že Dr. Bárta a Mgr. Gutzerová jsou ekologové. Kdyby si Deník dal tu práci a zeptal se třeba ještě urbanistů nebo historiků, dozvěděl by se něco jiného.
No vida. Tak Deník si dal tu "práci" a zeptal se Mgr. Gutzerové a RNDr. Bárty na názor k prováděné revitalizaci úseku náhona - oba revitalizaci vítají (nevyjadřují se tedy k použití žuly pro zpevnění svahu).
Nestálo by za to občas oslovit i odborníky na problematiku (když už se neptáte např. lidí z městských firem a organizací)?
My bychom se úředníků i ptali, ale az na světlé výjimky (tou je třeba Kateřina Janska) s námi nemluví. Kdo ví, proč tomu tak je :)
V otázce revitalizace mlýnského náhonu by odborníkem byl spíše historik, nikoli biolog. Protože zde dochází k vytváření ahistorickych konceptů, které zde nikdy neexistovaly.
Já jsem ale nepsal o úřednících. Umím si představit, že ti s vámi opravdu z nějakého důvodu mluvit nechtějí - buď to mají prostě zakázáno, nebo se bojí reakce nadřízených. Ale jistě si vzpomenete na nedávný článek o TS a jejich řediteli. Pokud je pravda to, co naznačil pod článkem - tedy že vám nabídl možnost se na něj obrátit s žádostí o informace - a vy jste této možnosti nevyužili - je to podle mého škoda. Zrovna tak třeba tento článek: http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/zpravy/centrum-socialnich-sluzeb-p…- ve kterém píšete něco, co není pravda. Mgr. Pilná tentýž den ve článku na Deníku uvedla, na co peníze použije. Kdybyste se jí zeptali, jistě by vám to řekla. Ale neudělali jste to. Proč? Neberte to jako kritiku, spíše námět ke zlepšení článků. Ano, přiznávám, že mne k jeho sepsání vedla i včerejší úvaha pana Zahrádky. Možná vás někteří z těch, o nichž píšete, považují za "žumpu" prostě proto, že s nimi nemluvíte (ale píšete o nich).
Díky za námět k zlepšení mé práce!
aby měl pan Valenta klid tak náhon od mostku k mostku do trubek-vzniknou parkovací místa a 2 mouchy jednou ranou-vždy v Chrudimi zmizelo do trubek spousta potůčků-pamětníci jistě vědí
kam se vytěžená zemina odváží???