Chrudim – Plánovaná výstavba na pozemku nad Hospicem Chrudim dál vyvolává otázky. Zatímco hospic trvá prostřednictvím své zakladatelky Marie Blažkové na svém stanovisku z otevřeného dopisu, že je připraven se odstěhovat, developer Milan Kušta vysvětluje, že projekt byl připraven představit a že změny územního plánu výšku budov nemění, řeší jen podzemní garáže. Obě strany nyní čekají na pokračování jednání s městem.
Ukázka ze studie Olbrachtova – zhmotnění plánované výstavby s okolím. Zdroj: K2 invest
Rekapituace stavu území z hlediska UP Chrudim s ohledem na chronologii vývoje lokality:
Reakce veřejnosti a obsah otevřeného dopisu
Otevřený dopis hospice vyvolal mezi veřejností velkou pozornost a značnou polarizaci názorů. Někteří občané jej dokonce interpretovali informaci o možném zrušení hospice jako zbourání, což však dopis neuvádí. Text upozorňuje na obavy z plánované bytové výstavby na sousedním pozemku a na jeho možné dopady na prostředí, ve kterém si hospic zvykl poskytovat péči. Hospic argumentuje, že rozsah plánované zástavby je výrazně větší, než s jakým původně souhlasil, a že nebyl přizván k jednáním o pozdějších změnách územního plánu.
Podle platné legislativy hospic jako vlastník sousedního pozemku není účastníkem řízení o změně územního plánu, a proto jeho účast nebyla povinná. Město tak postupovalo v rámci zákonných pravidel. Zároveň ale platí, že změny územního plánu mohou mít dopad na okolní prostředí, a proto je běžné, že podobné situace vyvolávají veřejnou debatu.
Poslední výzkumy v oblasti paliativní péče (EAPC, WHO, Journal of Palliative Medicine) ukazují, že pacienti v závěru života kladou důraz především na kvalitu péče, podporu rodiny a vhodné vnitřní prostředí. Klidné okolí může být důležitým faktorem, ale jeho zajištění závisí na konkrétním architektonickém a technickém řešení. V mnoha evropských městech fungují hospice i v běžné zástavbě, přičemž klid je zajištěn například orientací pokojů nebo stavebními úpravami.
Otevřený dopis se odvolává také na Koncepci rozvoje paliativní péče v Pardubickém kraji. Ta skutečně neuvažuje o výstavbě nových pobytových hospiců a zaměřuje se na rozvoj domácí, ambulantní a nemocniční paliativní péče. Současně však koncepce počítá s udržením dostupnosti specializované paliativní péče v regionu, což zahrnuje i stávající zařízení.
Hospic trvá na svém stanovisku
Hospic Chrudim i po setkání se starostou města nadále uvádí, že zvažuje přestěhování do jiného města. Že jejich stanovisko uvedené v otevřeném dopise zůstává beze změny, potvrdila přímo zakladatelka hospice Marie Blažková: „Naše stanovisko deklarované v otevřeném dopise se nemění. Doufáme v pokračování transparentního a otevřeného jednání s vedením města. Zatím jsme se setkali s panem starostou 23. ledna a očekáváme další jednání, kterého se zúčastní na návrh pana starosty i pan inženýr Kušta,“ uvedla.
Vyjádření developera
K plánované výstavbě se jednatel společnosti K2 holding Milan Kušta vyjádřil: „Práce paní doktorky Blažkové jsem si vždy vážil. Při výstavbě hospice jsme jej významně podpořili, například základovými stavebními pracemi na vlastní náklady nebo vitráží ve vestibulu,“ uvedl a dodal: „Překvapuje mě, že si rodina doktorky Blažkové nenechala projekt představit. Jediný kontakt byl v loňském roce, kdy nám nabídla odkoupení pozemků, což jsme odmítli.“ K aktuální změně územního plánu vysvětlil: „Týká se možnosti umístit parkování do podzemních garáží, zcela překrytých terénem se zelení. Počet podlaží ani výška budov se touto změnou nemění.“
Další postup a možné scénáře
Další postup bude záviset na pokračujících jednáních mezi městem, investorem a hospicem. Starosta František Pilný uvedl, že slova hospice na adresu města v otevřeném dopise o přestěhování hospice jinam ho mrzela. „Zrušení hospice uvádí majitelé hospice jako krajní variantu. Pro mě je to nepřijatelná varianta, musí se nalézt řešení,“ uvedl. O případné výstavbě rozhodne stavební řízení, které posoudí splnění všech zákonných požadavků. Investor zatím nepodal žádost o stavební povolení. Hospic má možnost rozhodnout o svém dalším působení podle vlastních potřeb a preferencí. Jeho vedení zároveň deklarovalo, že případné přemístění zvažuje pouze v případě, že se podle jeho názoru nepodaří najít řešení, které by zajistilo vhodné podmínky pro poskytování péče v současné lokalitě.
... tak podle toho průběhu klasická Kuštovina.
Vlastně to samé co na Skřivánku.
Takže se p. Blažkové nelze divit, že takovéhle jednání považuje za nepřijatelné.
Podzemní garáže by měly skutečně být pod zemí. Mám obavy, že to dopadne jako na Kopanici, kde měly být také pod zemí a jsou na úrovni okolního terénu, jen se v projektu šikovně zamalovaly do terénu, aby se vlk (stavební úřad) nažral a koza zůstala celá (Kušta ušetřil). To je slavný developer. Stejné to bude i na Skřivánku, neboť je stavba také projektována do terénu. Takže pod zem nebude kopnuto, je se zarovná terén a tím Kušta splní slib, že garáže budou pod zemí.
ale tady nejde o hospic, jen o to, že Kušta vždy naslibuje hory doly, a nedodržuje žádná pravidla. A to že chce koupit hospic, je krajně podezřelé. Že by na stará kolena se dal na víru? Jak bylo již jednou napsáno: podvedl jednou, byl odsouzen, může podruhé... Tady se spoléhá na to, že člověk má krátkou paměť.
To je opravdu zase "aféra" Územní plán s výstavbou počítal už dřív, pozemky byly na na prodej, tak je Kušta koupil a bude stavět. Co mi přijde už opravdu vtipný, je, že tehdy se před stavbou hospice lidí bouřili, že ho nechtějí, protože tam budou v jednom kuse jezdit pohřební auta a teď saze roní slzy, že nechtějí, aby se hospic odstěhoval.