Chrudim - Objekty v majetku města nejsou pro Chrudim zrovna nejlepší vizitkou. Mnozí občané přitom ani neví, že nevzhledné nemovitosti, jež mezi ostatními udržovanými domy vyčnívají omšelostí a opadanými omítkami, spravuje právě jejich radnice.

Městské domy jsou totiž ve srovnání s ostatními v daleko nejhorším stavu - oprýskané, vlhké a obydlené nepochopitelně přímo v centru historické Chrudimě nejproblematičtějšími sociálními skupinami obyvatel, zatímco v civilizované Evropě jsou domy v centrech opravené, nabízejí nadstandardní bydlení na "dobré" adrese a využívají strategickou polohu také k nabídce atraktivních obchodů.

Města se držením nebytových prostor zpravidla snaží regulovat obchodní nabídku ve svých centrech a tak zde často vidíme pekárny, masny a další obchody potřebné k běžnému životu. V Chrudimi je ale situace naprosto opačná - obchodní nabídky v centru razantně ubývají a už několik let je decimují obchodní řetězce na okraji města.

Nabízí se proto otázka? Když se radnice neumí dlouhodobě o svoje domy postarat, neměla by je raději prodat a přenechat soukromému sektoru? Zvláště za situace, když ty městské nefungují, jak mají, a městská kasa zeje prázdnotou?

"V době krize a v krátkodobém horizontu jsou peníze jistě daleko silnějším argumentem než vlastnictví nemovitostí, na které město nemá peníze. Avšak z dlouhodobého hlediska by nebylo rozumné, zejména v centru, se těchto domů zbavovat. Pokud by někdo takový návrh vznesl, budu zcela jistě hlasovat proti," říká chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

Snad nejodpudivěji z městských domů v centru působí objekt na Žižkově náměstí, v jehož přízemí sídlí sklenářství a prodejna jízdních kol. Nahoře jsou pak byty. Charakterizuje ho opadaná omítka, vzlínající voda, v zadní části a sklepeních domu letitý nepořádek. Objekt, přestože stojí na krásném náměstíčku v turistické zóně, neprošel údržbou už několik desítek let.

Další dům v Široké ulici, kdysi jeden z nejluxusnějších ve městě, už roky chřadne a chátrá. Vedle města má ještě další dva spolumajitele, ale ani jednomu z nich se nechce do nemovitosti investovat. V přízemí jsou dva neobsazené obchody, z nichž jeden - bývalá drogerie, nefunguje už několik let, což je na hlavní městské třídě opravdový unikát. V bytech nad obchody bydlí Romové.

"Tady už pracujeme produktivně. Máme tu nového nájemníka, který zde investuje do prostor bývalé drogerie, z které vznikne nová kavárna," argumentuje místostarosta Tejkl.

Městský dům naproti na rohu Široké a Štěpánkovy ulice je rovněž velmi zanedbaný. Nepřehlédnutelná je jeho vlhkost, opadaná omítka, mezi nájemníky opět převažují Romové. Není proto divu, že se obchodníci pronajímající si nebytové prostory ve Štěpánkově ulici i přes nízký nájem dost často mění.

Dům čp. 81 v Poděbradově ulici nepotřebuje žádný komentář. Snad jen v krátkosti, disponuje krásným dvorem, v němž stojí tři rezaté škodovky a objekt obývají jen dva nájemníci.

"Tento objekt připravujeme administrativně k prodeji a v tomto případě o to také budu usilovat, aby se dům prodal. Celý proces ale projde ještě nezbytným schvalováním," uvádí místostarosta Tejkl.

Dům v Palackého ulici, který patří městu (na snímku zcela vpravo), sloužil kdysi jako mateřská škola. V minulém volebním období byl zpracován projekt na jeho přestavbu, který počítal s tím, že v přízemí vzniknou obchodní prostory a nahoře nové nájemní byty. Před obchody v přízemí se rovněž počítalo s vybudováním parkovacích zálivů pro zásobovací vozidla. Pro nedostatek financí byl ale projekt prozatím odložen na neurčito.

Situaci s domy v majetku města ilustruje v současnosti dům v Hniličkově ulici z pozůstalosti historika Dr. Jiřího Charváta. Přestože se vila nachází v jedné z nejlepších čtvrtí města, radnice ji už několik let nemůže prodat. "V tomto případě to bude chtět opravdu movitého investora, neboť bude nutné do domu ještě hodně investovat," uzavírá Miroslav Tejkl.