Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.