Pardubický kraj/Chrudim – Kácení stromů v Čechách pokračuje, Pardubický kraj je na tom podle nejnověji zpracované statistiky za rok 2020 nejhůře. Podél cest se kácí více, než se vysazuje. Je to bohužel celorepublikový trend. Pro přehled uveřejňujeme statistiky kácení stromů podél cest, které na konci roku zaslala do redakce mluvčí Arniky Kristýna Dušák. Ve městě Chrudim je za rok 2020 statistika lepší. Přidáváme vysvětlení  od Kateřiny Mrózkové a Kateřiny Jánské, proč musel být pokácen památný strom vysazený v horní části Moravovy zahrady, kde se dlouho mluví o vzniku parkovacího domu.

Zdroj: Arnika

I přes osmdesát nově vysazených dřevin v minulém roce se také v Chrudimi kácelo. Přesto statistika vychází o dost lépe než u kácení stromů podél krajských silnic, které má na starosti Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Ve městě Chrudim bylo ale jen za první měsíc roku 2022 podáno 8 žádostí k pokácení. „Kácení dřevin povolujeme na celém území města Chrudim nejen pro občany, ale také pro právnické osoby, včetně města Chrudim. Za rok 2021 bylo podáno 46 žádostí a byl vydán stejný počet rozhodnutí. Podle zákona vedeme evidenci vydaných rozhodnutí, ale nevedeme evidenci podle druhů stromů, které byly předmětem řízení,“ vysvětlila Kateřina Mrózková a také dodala, že předmětná lípa podle zákona památným stromem nebyla. Povolení k jejímu pokácení bylo vydáno, protože dva roky po sobě neobrazila a začala se loupat kůra. „Od 1. 1. 2022  do 21. 3.2022  bylo na náš odbor podáno celkem 21 žádostí o povolení kácení celkem 28 kusů stromů, pro 6 kusů stromů povolení vydáno nebylo.“

Pařez pokácené lípy srdčité, vysazené roku 1994 k výročí 28. října 1918.  Foto: Chrudimské noviny

Jedním z posledních pokácených dřevin se stal v březnu památný strom, lípa srdčitá, která se vysazovala před 28 lety v horní části Moravovy zahrady. Traduje se, že ho vysadil Ondřej Kudrnáč, ale není to pravda, ten sázel strom u husitského kostela. Úřednice městského úřadu Chrudim Kateřina Jánská vysvětlila důvody, proč se lípa musela pokácet. „V těch zpevněných plochách okolo byl jen velmi malý prostor pro kořenový systém. A takhle dospělý strom už se nedal v tom suchu zachránit ani zaléváním. Trpěl takovým strašným stresem, že už se s ním bohužel potom nedalo nic dělat. Plus ještě další věci, zasolení těch vedlejších komunikací.“

Zdroj: Arnika

Dnes už se přistupuje podle Kateřiny Jánské k výsadbě naštěstí jinak. „Už dlouhodobě sázíme jiné druhy stromů, které jsou odolnější na sucho i zasolování. A sázíme je tak, aby měly větší prostor pro zakořenění,“ upozornila na zlepšení v koncepci výsadby. Takto už dohlíží na stromy ve městě prý minimálně patnáct let. Znamená to tedy, že se nový strom do horní části Moravovy zahrady, kde by mohl vyrůst dvoupatrový parkovací dům, už vysazovat nebude? „Na podzim tam vysadíme keř magnólie, protože další strom tam už opravdu vyrůst nemůže.“ Magnólie hvězdokvětá, na rozdíl od své příbuzné magnólie Soulangovy, dorůstající až šesti metrů, se hodí do malých zahrádek a roste spíše do šířky. Jestli se při kácení bude konat stejná „revoluce“, jako když se čistily plochy u Bohemky, kde mělo stát podzemní parkoviště, ukáže terpve čas.

Lípa srdčitá v pozadí, 70. loutkářská Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny