Chrudim - Na 11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v Addis Abebě (Etiopie) uspělo po několikaletém úsilí také české loutkářství. Společná česko-slovenská nominace „Loutkářství na Slovensku a v Česku“ byla zapsána do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO dne 1. prosince 2016.

Velkou radost mají od 1. prosince také všichni ti, kteří uchovávají tradice českého loutkářství v našem kraji a navazují na ně. „Fenomén loutkářství provází celé východní Čechy už od 18. století a Loutkářská Chrudim je patrně nejstarším festivalem amatérského loutkářství na světě. Nejen proto bude loutkářství naším společným tématem naší Destinační společnosti Východní Čechy spolu s Královehradeckým krajem na veletrzích cestovního ruchu v roce 2017. A úspěšný zápis do seznamu UNESCO to jen zvýrazňuje,“ uvedl René Živný (SNK – ED), krajský radní pro cestovní ruch, sport a volnočasové aktivity. Prezentace obou krajů v Brně, Praze a na dalších místech bude mít podobu maringotky lidových loutkářů a návštěvníci se zde budou moci naučit také loutky vodit.

Centrem loutkářství v kraji je Chrudim

Tradice loutkářství v Pardubickém kraji jsou zachyceny na více místech, zejména v období 1. republiky zde bylo velmi mnoho loutkářských spolků a souborů. Velký rozkvět zaznamenalo také rodinné loutkové divadlo, které si lidé pořizovali už od přelomu 19. a 20. století a které je ještě mnohde na půdách uschované. Místem loutkám zaslíbeným se ale postupně stala Chrudim. Od roku 1951 se zde koná festival amatérského loutkářství, na který se soubory musí nominovat z deseti regionálních přehlídek po celé České republice. Festival patří k předním událostem zapsaným do Tváře kraje. V roce 1972 v Chrudimi vzniklo Muzeum loutkářských kultur, které propojuje tradice se současným světem loutkového divadla a prostřednictvím řady aktivit předává lásku k loutkám dalším generacím.

Do muzea v prosinci se slevou

„Pro Muzeum loutkářských kultur je tento zápis mimo jiné i potvrzením smyslu existence našeho vysoce specializovaného muzea,“ řekla jeho ředitelka Simona Chalupová a pokračovala: „Zřizuje nás Ministerstvo kultury České republiky a musím říci, že se o muzeum v posledních pěti letech stará s velkou péčí a to i finanční. Živost fenoménu loutkářství vyrůstá ze staleté tradice, a právě tuto historii a doklady o ní muzeum uchovává, systematicky doplňuje sbírku a prezentuje návštěvníkům to nejlepší jak z dob historických, tak současnosti na svých výstavách a ve stálé expozici. Jsme moc rádi, že se zápis podařil. Všem, kteří zatím o českých loutkách moc nevědí, nabízíme po celý prosinec možnost navštívit muzeum za snížené vstupné – když máme takový poklad, chceme se o něj podělit!“

Co zápisu do UNESCO předcházelo?

Podnět k prvnímu kroku nominace na prestižní seznam UNESCO přinesli zástupci Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství spolu s představiteli Královéhradeckého a Pardubického kraje, když v únoru 2012 nominovali na „národní seznam ČR“ fenomén Východočeské loutkářství. Tento počin následně inicioval zápis loutkářství na národní úrovni na slovenský (2013) i český (2014) seznam nemateriálního kulturního dědictví. Společná nominace, kterou připravil Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a Slovenský ĺudový umelecký kolektív (SĹUK) ve spolupráci s loutkářskými soubory, spolky, oborovými organizacemi, dotčenými městy a kraji, byla odeslána do sídla UNESCO v Paříži na jaře roku 2015.

„Po šesti letech usilovné práce cítíme ohromnou úlevu. Pro tento sen se podařilo nadchnout mnoho skvělých lidí - loutkářů amatérů i profesionálů, odborníků zejména z řad historiků divadla, zástupců krajů, odborných kulturních institucí aj. z obou republik. Letošní rekordní množství nominací nás samozřejmě do poslední chvíle udržovalo v napětí. Fakt, že jsme úspěšně došli až do cíle, považuji za zázrak. Myslím, že nám z komediantského nebe držel palce guru východočeských loutkářů Jan Dvořák (bývalý ředitel Divadla Drak). Ostatně i k jeho poctě jsme tuto troufalou myšlenku původně iniciovali,“ uvedla jednatelka Spolku pro podporu tradic českého loutkářství Lenka Jaklová.

Na Seznam světového dědictví UNESCO se zapisují tradice, které jsou součástí kulturního dědictví a jimž hrozí úpadek či zánik. Kandidující státy se musí zavázat, že je budou zhodnocovat a podporovat jejich přenášení z generace na generaci. Česká republika má už na tomto prestižním seznamu zapsány tyto prvky nehmotné kultury: masopustní průvody a masky z Hlinecka, sokolnictví, slovácký verbuňk a Jízdu králů.

Loutkářství na Slovensku a v Česku od této chvíle figuruje ve skvělé společnosti - hned vedle tradičního japonského loutkového divadla, sicilských marionet či indonéských stínových loutek (javajek).