Chrudim - Množství kulturních památek, kterými se Chrudim pyšní, není právě malé, protože město patřilo v minulosti mezi nejvýznamnější místa bývalé Země koruny české. Každý si proto v této souvislosti nejčastěji vybaví takové dominanty, jakými jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční Mydlářovský dům s unikátním minaretem. I přes tato pozitiva se ale řada chrudimských pamětihodností nenachází v současnosti zrovna v nejlepší kondici a svým stavem tak často žalují na nedůslednost svých majitelů.

Není přitom těžké chátrající či poničené pamětihodnosti objevit. Například na Kopanici míjejí chodci jednu ze zanedbaných soch. Jde o svatého Jana Nepomuckého, který původně stál v Palackého ulici a po přesunu na Kopanici mu někdo neznámý strhl z hlavy svatozář a připojil na podstavec této sochy nelichotivý obrázek. Destička s nápisem „kulturní památka“ byla sice po její krádeži před nedávnem doplněna, ale samotná socha se v takto nedůstojném stavu nachází už několik let.

Svatý Jan je bez svatozáře, na zadní část sloupu je lépe se raději nedívat.  Foto: Chrudimské noviny

Dalším příkladem zanedbané péče je kostel svaté Kateřiny na bývalém chrudimském předměstí. Nejenže jej před rokem 1989 zohyzdila okolní panelová zástavba a v těsném sousedství nákupní středisko s ještě odpudivějším názvem Borzna, ale momentálně se tato tradiční městská pamětihodnost potýká s odlupující se omítkou, ba co ještě hůře - s opadáváním některých ozdobných prvků. Římsko-katolická farnost tvrdí, že na opravu tohoto kostela nemá žádné peníze a prý jen horko těžko shání finance na postupné opravy hlavního arciděkanského chrámu na Resselově náměstí. Sv. Kateřina tak musí počkat.

Fasáda kostela sv. Kateřiny nutně vyžaduje opravu. Pokud se s ní včas nezačne, změní se svatostánek katolické církve za pár let k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny

Jen pár kroků od kostela sv. Kateřiny se nachází před mostem přes řeku Chrudimku dvě ukázkově udržované barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, které město nechalo v minulých volebních obdobích restaurovat spolu s rekonstrukcí již zmíněného mostu. Netřeba připomínat, že takovou péči vyžadují všechny místní pamětihodnosti, na které se zpravidla najdou v rozpočtu finance až tehdy, když se jejich stav nachází doslova v katastrofálním stavu.

Takhle mají historické sochy vypadat!  Foto: Chrudimské noviny

Dalším příkladem soch v dobré kondici jsou postavy českých panovníků Karla IV. a knížete Břetislava I. na Žižkově náměstí. Je to nejspíš proto, že se nacházejí na poměrně frekventovaném místě a jsou tak veřejnosti na očích. Svůj díl na tom sehrává i skutečnost, že jsou umístěny ve výklencích objektu, který je přisuzován zbytkům chrudimského hradu a který bývá turisty často navštěvován. Trochu diskutabilně pak v sousedství těchto skvostů vyznívá novotou zářící učňovská práce v podobě pískovcové sochy sv. Anežky České v opačném koutu náměstí.

Sochy obou českých panovníků na Žižkově náměstí vypadají zachovale.  Foto: Chrudimské noviny

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie prochází opravami postupně. V současnosti se mění část jeho střešní krytiny a ruku restaurátorů by měl časem poznat i vnější plášť. Vzhledem k tomu, že je hlavní kostel z jedné části v Komenského ulici takřka mimo dohled veřejnosti a městského kamerového systému, proměnil se místy v oblíbené zákoutí záškoláků a kuřáků, kteří nezřídka využívají výklenky kostela k vykonání potřeb namísto nedalekých veřejných záchodků.

"Lidský neřád," řekl by klasik při pohledu na zakálená zákoutí hlavního arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny

Ve velmi neutěšeném stavu je rovněž dům naproti arciděkanskému kostelu v Komenského ulici, který paradoxně patří mezi další z kulturních památek, avšak svým vzhledem se řadí spíše mezi obydlí sociálně slabších spoluobčanů než mezi cenné objekty chrudimského centra. Svým dílem tomu přispívá i skutečnost, že je opět z dohledu větší části veřejnosti.

Zub času pracuje rychleji, než si člověk myslí. Jinak by se v takovém stavu nemohl nacházet objekt označený za kulturní památku.  Foto: Chrudimské noviny

Novoměstská kašna prošla v minulém volebním období poměrně rozsáhlou zásadní rekonstrukcí a je to na ní naštěstí ještě znát. Bohužel, ani tady se městu nepodařilo uhlídat ji před nenechavci, kteří zde zatoužili zpeněžit měděnou tabulku, označující kašnu za kulturní památku, na což turista nestačí koukat stejně jako zdejší jelen se stále obrácenými parohy.

Na Novoměstské kašně někdo ukradl měděnou destičku.  Foto: Chrudimské noviny

Samostatnou kapitolou je pak kostel sv. Michaela v bývalých Zieglerových sadech. Patří opět katolické církvi, která se snaží s použitím skromných prostředků a darů alespoň o dílčí opravy. Za tyto peníze se například v minulém roce objevily na střeše kostela nové okapy, aby už proudy vody nezatékaly přímo k základům tohoto svatostánku a neničily vzácné renesanční náhrobky významných chrudimských osobností. Když už se je konečně podařilo ochránit před zkázou vody, dorazily je grafiti a čmáranice, které tu i přes několik výzev Chrudimských novin k ochraně této kulturní památky "utěšeně" přibývají. Pro město je tak kostel sv. Michaela spíše než kulturní památkou odstrašující ostudou, kterou se nelze nikde chlubit, což je s ohledem na význam tohoto objektu nesmírná škoda.

Městu se nedaří kostel sv. Michaela ochránit před vandaly a tak je objekt se vzácnými renesančními náhrobky dlouhodobě pro ostudu.  Foto: Chrudimské noviny

Závěrem je nutno připomenout, že pokud to vyžaduje důležitý společenský zájem, může krajský úřad uložit vlastníkovi kulturní památky za povinnost s ní odpovídajícím způsobem nakládat, případně mu též nařídit, aby ji na nezbytně nutnou dobu bezplatně svěřil do úschovy odborné organizace, kterou zároveň určí. Dlouhodobě zanedbávaná kulturní památka pak může být v krajním případě státem i vyvlastněna. Je-li ale památka už bezprostředně ohrožena, má obec za povinnost provést urychleně nezbytná opatření k její ochraně. Nakolik jsou tyto předpisy v Chrudimi plněny, která upřednostňuje spíše politiku tzv. měkkých projektů (viz Zdravé město, Zdraví 21 a další) před skutečnou péčí o kulturní památky na svém území, nechť si každý udělá obrázek sám.