Chrudim - Úředníci a vrcholní politici místní samosprávy nebojují ve městě pouze s havrany, kterým pravidelně nechávají shazovat hnízda. Staronovým nepřítelem jsou totiž i holubi, kteří sídlí po různu na vnějším plášti kostela Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí. Jejich počty navíc rostou.

Holubům se někdy říká „okřídlené krysy“ pro jejich schopnost přiživit se na odpadcích, které se i v centru města hromadí v nevyvážených odpadkových koších. Přestože místostarosta zodpovědný za životní prostředí, kterým je Roman Málek (Koalice pro Chrudim), tvrdí, že hlavním zdrojem potravy opeřenců může být i rýže. Ta se na Resselovo náměstí dostává především z rukou svatebčanů, kteří ji jako symbol štěstí rozhazují na ženicha s nevěstou. Prostředky, jimiž disponují Technické služby Chrudim, nedokáží ale odstranit rýži z mezer mezi dlažebními kostkami a holubi pak mají skutečné hody.

Holubí trus je agresivní a naleptává i takové památky, jakou je Morový sloup.  Foto: Chrudimské noviny

Samotné Technické služby Chrudim holubince v okolí kostela dvakrát za týden zametají. Holubí trus je sice vynikajícím hnojivem, za který jsou vděční především zahrádkáři, zároveň je aale také agresivním činidlem, které rozleptává především pískovcové prvky a kvádry, z nichž je postavena řada soch v celém městě a na Resselově náměstí pak především samotný kostel.

Místostarosta Málek je jedním z politiků, kteří mají právo oddávat při civilních svatbách.  Foto: Chrudimské noviny

Místo instalace speciálních bodců na omítku kostela, které by zabránily holubům vytvářet zde hnízda a dokonce i usedat na členitý profil vnějšího pláště, rozhodl se neuvolněný místostarosta k nevšední radě. Rýži by teď měli svatebčané vhazovat raději do samotných prostor radnice, kde se svatební obřady konají. Zda bude se stejnou radou souhlasit i arciděkan Jiří Heblt, jehož ovečkám by tak přibyla práce s úklidem vnitřních prostor kostele, není jasné. V každém případě Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim nyní obdržel oficiální žádost, která si klade za cíl redukci současných sedmi stovek holubů na únosnější počet. V minulosti tak třeba došlo k likvidaci holubí kolonie na půdě kostela a v přilehlých prostorách, odkud pak byly vynošeny i stovky kilogramů holubího guana. Následně došlo k ucpání případných vchodů na půdu a likvidaci mláďat. Od té doby holubi žijí mimo samotný objekt kostela, a přestože jejich počet klesnul, stále jich je ve městě nepřiměřeně mnoho. Koncepční řešení problémů s holuby podle všeho ale radnice postrádá.