Chrudim – Salvátorská pouť 2018 je minulostí. Atrakce, stánky a s nimi i „světští“ se přesunuli o město dál, aby za pár dní mohli oblažit třeba obyvatele nedalekého Heřmanova Městce. Jaká letošní pouťová veselice byla? Dá se na ní vůbec najít něco, co by ji odlišovalo od těch minulých?

Také letos si předražené atrakce, mnohdy nepotřebnou veteš ze stánků a trpící poníky přijeli užít především přespolní. Centrum města na chvíli vypadalo skoro jako americké Las Vegas. Sjeli se do něj Romové snad z celých východních Čech, kteří zkrášlili svá těla nejen tetováním, ale také zaručeně zlatými šperky.

Pubertální mladíci testovali sílu svého úderu na boxovacím trenažéru, dívky piští na centrifuze.

Snad jen postarší pokladní se špatně padnoucí blonďatou parukou nic nevyvede z klidu, a tak mezi hlášeními o prodloužených jízdách nevypíná mikrofon. Nezúčastněný pozorovatel si  může užít i kasírování zákazníků a informace o počtu prodaných lístků.

Maminky zkoušejí protlačit mraveništěm lidí své kočárky a najdou se i „odvážlivci“, kteří mezi valící se decibely vezmou na vodítku své čtyřnohé miláčky.

Před chrudimskou chloubou, chrámem Nanebevzetí Panny Marie, dvě tykadla odměřují světským čas jako gigantický metronom.

Tak zase za rok!