Chrudim - Nezakopaný horkovod, vedoucí v současnosti nad Dašickou ulicí, vzbuzuje kontroverze veřejnosti. Trochu světla do celé kauzy se proto pokusil vnést tiskový mluvčí Elektrárny Opatovice (EOP) Petr Zadák.

„Požadavek na uložení horkovodu do země byl ze strany města Chrudim vznesen vůči Elektrárnám Opatovice přímo chrudimským starostou Petrem Řezníčkem. EOP s tím souhlasila, avšak za určitých podmínek. Požadovala především zajištění manipulačních prostor pro případ havárií na potrubí. To, že k realizaci nakonec nedošlo, není ale vinou EOP, která nebyla a není investorem ani realizátorem této akce,“ vysvětluje mluvčí Zadák.

Proč nebyly peníze proinvestovány v souladu s původním záměrem?
Akci zajišťovalo souběžně se zahájením výstavby chrudimského obchvatu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), peníze na přeložku horkovodního potrubí pak poskytl stát. Šlo celkem o částku padesát milionů korun, které sehnal před dvěma lety ze státního rozpočtu bývalý poslanec a nynější neuvolněný chrudimský místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Uvedené peníze byly poté převedeny na účet investora celé akce, kterým je právě ŘSD. Proč ale nakonec nebyly zmíněné miliony proinvestovány v souladu s původním záměrem, je dodnes záhadou.

Podle dosud neověřených informací mělo ŘSD zdůvodnit nechuť zakopat horkovod prý proto, že údajně nemělo pro tuto akci dostatečný časový ani finanční prostor, což je s ohledem na velkorysost státní pokladny v této záležitosti minimálně pochybné zdůvodnění. V případě současného uložení horkovodu nad příjezdovou komunikací do Chrudimi jde totiž nejen o zastaralé řešení, které nebere ohled na okolní životní prostředí a architektonický ráz historického města, ale především jde o levnější variantu, než je zakopání horkovodní roury pod silnicí, jak bylo původně zamýšleno.

Opatovický horkovod si úspěšně klestí cestu městem. Mezi posledními se na něj napojily městské školy a školky na Novém městě - na snímku - nebo zázemí letního stadionu MFK Chrudim. Elektrárnám to evidentně svědčí. I proto mohly v těchto dnech ohlásit takřka 30procentní nárůst svých zisků.  Foto: Chrudimské noviny

Bylo skutečně prostavěno celých padesát milionů ze státní pokladny?
Zda tedy bylo v tomto případě skutečně proinvestováno 50 milionů korun, lze jen hádat a možná by nebylo od věci nechat celou záležitost prověřit kontrolními orgány, když už město nenašlo sílu k tomu, aby zabránilo nevzhlednému přemostění horkovodu nad silnicí, což nebylo v jeho zájmu a v podstatě si nechalo tuto variantu od ŘSD vnutit. Mluvčí EOP Zadák však takové řešení obhajuje zejména kvůli možným komplikacím během případných havárií.

"Důvodem, proč se horkovody vedou často nad zemí, je skutečnost, že je potřeba zajistit bezpečný přístup k zařízení pro budoucí opravy a indikaci závad. Navíc může případná porucha v potrubí uloženém pod komunikací způsobit uzávěru významných dopravních komunikací měst. Bez významu není ani skutečnost, že může dojít ke střetu s kanalizací či jinými sítěmi, tudíž mohou přeložky vyvolávat nutnost přeložek jiných sítí,“ vysvětluje Petr Zadák přednosti nadzemního vedení horkovodu.

Při zběžném pohledu na zakopaný horkovod na obchvatu či tažený pod hladinou Chrudimky v sídlišti U stadionu argumentace EOP velmi pokulhává. Foto: Jindřich Balous

Přestože EOP zdůvodňuje nadzemní vedení horkovodu snazší obsluhou a méně komplikacemi během případných havárií, pravdou zůstává, že by se havárie horkovodu daly v našem městě od 80. let minulého století, kdy byl poprvé přiveden do Chrudimi, spočítat na prstech jedné ruky. Možná ani to ne. Obdobná situace panuje i jinde. Také přeložky sítí na polích a pod komunikací u Vestce, kde byl horkovod nyní přemostěn, nejsou aktuální. A právě tyto důvody spolu s estetickými vedly chrudimskou radnici k požadavku na zakopání. Už proto, že Chrudim dává Elektrárnám Opatovice dlouhodobě slušně vydělat.

Nadzemní vedení horkovodu narušuje vnější i vnitřní ráz města
Leč Chrudim nebyla vyslyšena a nové monstrum, které se teď vine nad Dašickou ulicí, vyvolává kontroverzi mezi chrudimskými občany i odborníky. Proti jsou například bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér nebo jeho nástupce Marek Janatka, podle kterého nadzemní vedení horkovodu v Dašické ulici vážně narušuje vnější i vnitřní obraz města.

Kritika, která se na tuto stavbu snesla, evidentně popudila i současné vedení chrudimské radnice, které dává stejně jako EOP od tohoto díla ruce pryč. Naposledy na tyto výtky zareagoval starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který mimo jiné označil za strůjce nešťastného řešení nadzemního horkovodu své předchůdce na radnici, a to oba předchozí starosty Jana Čechlovského s Ladislavem Libým (oba ODS) společně s tehdejším městským architektem Karlem Thérem, který je paradoxně nynějším řešením díla nejvíce popuzen. Bude tedy zajímavé spor dál sledovat zejména proto, že ŘSD v současnosti odmítá realizovat další návrh architekta Théra na překlenutí budoucího obchvatu mezi sídlištěm Na Větrníku a chráněnou krajinnou oblastí Habrov cestami pro pěší a zvěř. Projekt Thér zpracoval na základě zadání města. Právě tady se může ukázat, nakolik je radnice při vyjednávání se státními "molochy" silná či nikoli, protože v případě horkovodu svoji sílu ani úspěšnou diplomacii neprokázala.