Chrudim - Článek, kterým jsme upozornili na vykácení stromů v průmyslové zóně Západ, vyvolal kontroverzní reakce. Ačkoliv leckdo namítal, že šlo o náletové dřeviny, fotografie pořízené z „ptačí perspektivy“ dokazují, že vykáceny byly především listnáče, jež dříve náležely k Vaňkovým školkám. Tuto skutečnost teď potvrzuje i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Patří tedy pokácené stromy do bývalých Vaňkových školek? „Ano, v daném případě jde skutečně o areál bývalých Vaňkových školek, kde byly vysazeny stromy pro budoucí prodej. Dřeviny tu tedy byly vysazeny cíleně a nejde proto jen o takzvané náletové dřeviny. V této souvislosti chci ale upozornit, že zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pojem náletové dřeviny nezná a nepoužívá. Z pohledu tohoto zákona je každá dřevina, tedy i každý strom, obecně chráněna a její kácení musí být projednáno,“ objasňuje situaci v průmyslové zóně Západ chrudimský starosta. 

Zbývají už jen pařezy.  Foto: Chrudimské noviny

Kácení stromů, které původně čekal zcela jiný osud, tedy prodej, povolil před nedávnem odbor životního prostředí MěÚ. „Na základě žádosti města Chrudim a posouzení situace na místě samém, stavu stromů a důvodů pro kácení, vydal odbor životního prostředí povolení ke kácení dřevin na pozemcích pro plánovanou stavbu firmy KYB. V lokalitě byl proveden dendrologický průzkum, který zahrnoval soupis druhů dřevin, jejich velikost a umístění na pozemku,“ uvádí Řezníček.

Roky nevšímavosti se na stromech podepsaly jejich znehodnocením
V minulosti se však často hovořilo o případném využití těchto stromků. Využití mohly najít například při omlazování městské zeleně nebo na zahradách soukromníků. „K plánovanému využití stromků nedošlo a zaškolkované stromy tak časem přerostly. Znehodnocený školkařský materiál nemá teď žádnou estetickou hodnotu, protože dřeviny jsou vytáhlé a jejich koruny nemají tvar. Dále není možné stromky ani přesazovat. Momentálně jsou totiž pro přesazení staré a nebyly na to připravované,“ krčí rameny starosta při otázce, proč stromky namísto kácení nepřišly přesadit za celá předchozí léta jinam a nechaly se znehodnotit.

„Stromkům navíc chybí speciální kořenový bal, jejich kořenový systém je propojen a nemají zapěstované korunky. Případné přesazení by bylo neúspěšné, stromy by totiž po přesunu nejspíš uhynuly a celá akce by byla finančně náročná,“ vyjmenovává Řezníček další důvody, proč byly stromy nakonec obětovány.

Kácení stromů bylo povoleno už před lety s vydáním územního plánu
Povolení ke kácení tak bylo vydáno nejen proto, že stromy někdo nechal znehodnotit, protože je nevyužil k původnímu účelu, ale také proto, že je lokalita, kde se nacházely, určena územním plánem k zastavění. Při projednávání územního plánu navíc orgány ochrany přírody souhlasily se zástavbou s vědomím, že stromy bude jednou nutné vykácet.

Video: JAPONSKÝ INVESTOR V CHRUDIMI - PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ZÁPAD 12.2.2013