Chrudim - Divokých prasat každým rokem přibývá. Problémy s jejich řáděním však nemají jen zemědělci, ale často i majitelé zdejších zahrad, které jsou v blízkosti lesa nebo polí osetých řepkou a kukuřicí.

„Za období od loňského 1. dubna do letošního 31. ledna bylo na Chrudimsku střeleno 1935 kusů prasete divokého. Počet to není konečný, protože do celkového přehledu bude nutno ještě započítat zvěř ulovenou v únoru a březnu,“ říká Petr Jelínek, který má na odboru životního prostředí na starosti právě myslivost. Za stejný časový úsek v minulém období bylo přitom uloveno 1205 kusů černé zvěře. Množství střelených divočáků se tedy zvyšuje.

Odhad, kolik divokých prasat se skutečně pohybuje v místních lesích, je tedy sázkou do loterie, kterou nikdo nechce riskovat. „Neexistuje totiž žádný zaručený způsob, jak určit početní stavy divokého prasete,“ krčí rameny Jelínek.

Kukuřice po nájezdu divočáků.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Nejčastějším místem, kde je možné natrefit na řádění prasat, přitom stále zůstávají pole. Zemědělci, pěstující plodiny, jež jsou v současnosti dobře placené při výkupech, tak nezřídka nacházejí části svých pozemků rozryté a úrodu zkonzumovanou černou zvěří. „Škody jsou všude, kde je naseta kukuřice, řepka či nasázené brambory. Nejhorší je kombinace všech tří plodin. Prasata jsou samozřejmě i v lese, kde se skrývají v houštinách, které jim skýtají dostatek krytu a bezpečí. V lese však divočáci tak výrazně neškodí jako na poli,“ vysvětluje Petr Jelínek, kde je možné čekat nejvíce nájezdů inteligentních zvířat.

Prase se přitom mnohdy chová jako vrcholový predátor, který, kromě člověka nemá v přírodě přirozeného nepřítele. Často se tak stává, že sebere mladé zajíce, nebo dokonce i srnče. To už jsou škody, které přidělávají vrásky na čele i myslivcům. Situace je ale jen obtížně řešitelná. „Jde o to, že myslivci dlouho řeší rostoucí stavy divokých prasat, avšak zemědělci dál sejí větší a větší lány kukuřice, brambor a řepky. Děje se to mnohdy opakovaně na jednom místě,“ popisuje patovou situaci myslivec.

I s ozimy si prase poradí.  Reprofoto: Chrudimské noviny

„Černá zvěř potřebuje k životu dostatek potravy, vodu a kryt, kde ji nikdo nebude rušit. Obrovské lány kukuřice a řepky tak prasatům umožňují dostatek všeho na jednom místě. Divočáci pak nemají potřebu z takového lánu vycházet. Rostoucím stavům prasat však nezabrání snížení výměry honiteb nebo dokonce používání nočního vidění, jak se uvádí poslední dobou ve sdělovacích prostředcích. To pouze usnadní lov některé skupině lidí, ale dopad to bude mít především na ostatní druhy zvěře,“ uzavírá Jelínek.