Chrudim – Právě skončená revitalizace náhonu v Parku Střelnice bude podle všeho ještě dlouho diskutována. Mezi obyvateli města se totiž najdou jak naprostí odpůrci, tak příznivci úprav kdysi bahnitého toku. Podoba, kterou má vodní „cesta“ dnes, není přitom zdaleka finální.

„Byl jsem se tam podívat a o rybu už tam nezavadíte. Teď je tam minimální proud i hloubka, plno písku a kamení, toť vše. Řešili to vůbec s rybářskou organizací, jestli je to v pořádku? Prý na ten tok mají nějaký glejt a nikdo se s nimi nebavil. Sám jsem to komentoval, že je otázkou krátké doby, kdy tam někdo postaví hráze, nebo to celé zničí. Snadný přístup, kupy písku a kamení, to tedy muselo stát úsilí, tohle vymyslet. Snad to ještě není hotové,“ komentuje na sociálních sítích Tomáš Podborský.

„V průběhu prací bylo pochopitelně nutné mít minimální průtok vody. Pro jeho minimalizaci v korytech provedla zhotovitelská společnost Vodní zdroje Ekomonitor na počátku ledna 2019 zahrazení ramene vodního toku na odbočce z řeky Chrudimky. Po dohodě s Povodím Labe byly též odstraněny dluže v manipulační šachtě na jezu v prostoru pod letním kinem. Ryby byly samozřejmě odchyceny, aby na rybích populacích nevznikly škody. Postupně se sem ryby opět přirozeně navrátí. Koneckonců jedním z hlavních záměrů revitalizace náhonu je opětovné umožnění migrace vodních živočichů, proto jsou součástí projektu úpravy vodohospodářských objektů, které jsou nově migračně prostupné. Prostředí pro živou přírodu se tady zásadně zlepšilo. Projekt byl samozřejmě projednáván se všemi dotčenými orgány a organizacemi; jinak to ani nejde,“ ujišťuje tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. A dodává: „Stav vody se ještě mírně zvýší a následující týdny a měsíce budeme díky kamenným šlapákům třebas i zprostřed toku v přímém přenosu sledovat, jak se příroda opět ujímá vlády. Světlý kačírek postupně zaroste, objeví se vodomilné rostliny, vrátí se obojživelníci, ryby, ptáci.“

Podobné úpravy proběhly před lety také v samotném centru města, kde však, paradoxně, návrat k přírodě poněkud postrádá smysl. Města se totiž zakládala proto, aby „nespoutaná“ divočina byla držena za hradbami. Lidé si však posezení u náhonu oblíbili a stal se tak další zelenou oázou.