Rozhodnutí soudu o vlastnictví i funkci nábřežní zdi u Chrudimky hraje do karet městu
Chrudim - Jak se posunulo řešení sporu mezi městem Chrudim, povodím Labe a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o opravě nábřežní zdi Chrudimky u Kateřiny? Kvůli historickému vývoji a nejasné dokumentaci se vše trochu zamotalo, stejně jako u známého sporu slepice a vejce. Odpověď závisí na tom, jak definujeme „první“ – v tomto případě, co je podstatnější: funkce zdi nebo její původ? Soud má v tomhle jasno. Ale tím vše ještě nekončí.
Spor připomíná klasickou otázku „co bylo dřív – slepice nebo vejce?“ Je zeď pozůstatkem domu, nebo součástí břehového opevnění? Patří městu, protože stojí na jeho pozemku, nebo státu, protože slouží jako vodní dílo? A má ji opravovat ten, kdo ji vlastní, nebo ten, kdo spravuje tok, kterému slouží? To jsou otázky, které už od roku 2021 sužují město Chrudim i Povodí Labe ve sporu o financování opravy úseku nábřežní zdi Chrudimky.
Prvního dubna 2021. Foto: Chrudimské noviny
Obě strany mají logické argumenty, ale právě kvůli historickému vývoji a nejasné dokumentaci se vše trochu zamotává. A stejně jako u slepice a vejce, odpověď závisí na tom, jak definujeme „první“ – v tomto případě, co je podstatnější: funkce zdi nebo její původ?
Devátého dubna 2021. Foto: Chrudimské noviny
Pokud bychom ale vzali v úvahu argument Povodí Labe, že zeď patří městu, protože je zbytkovou součástí domu zbořeného v roce 1977, a proto si ji má město samo opravit, nabízí se tedy otázka: Co by se stalo, kdyby město demolici dokonalo úplně, a zeď domu by se kompletně odstranila a jednoduše zbyla jen díra, která by narušila souvislost vodního díla? Není to právě jasnou odpovědí na spornou otázku, kdo by měl porušenou zeď vlastně opravit?
Srpen 2021. Foto: Chrudimské noviny
Tato úvaha totiž testuje logiku argumentu Povodí Labe. Pokud tvrdí, že zeď není jejich, protože je pozůstatkem domu, pak ji město může odstranit. Ale logika ukazuje, že její odstranění by narušilo vodní dílo, za které je zodpovědné Povodí Labe. A tím se dostáváme k jádru sporu, že nejde o to, kdo zeď postavil, ale jakou má dnes funkci.
Léto 2025. Foto: Chrudimské noviny
Z veřejně dostupného komentáře Petra Tulise z právního oddělení města Chrudim jasně vyplývá, že už i soud jednou potvrdil, že se jedná o vodní dílo a také rozhodl, že zeď patří státu, konkrétně Povodí Labe. Tím by mělo být vše vyřešeno a zeď by mělo opravit Povodí Labe. Město Chrudim ale očekává, že Povodí Labe využije své právo a obrátí se na odvolací soud, který bude rozhodnutí přezkoumávat. To celé může znova spor prodloužit a opravu zdi odložit na neurčito.
Foto: Chrudimské noviny
Správní linie – určení, zda jde o vodní dílo:
-
Město Chrudim od počátku využívá všechny zákonné prostředky k řešení situace.
-
Zpočátku nebylo jasné, zda je porušený úsek zdi vodním dílem.
-
Městský úřad Chrudim (Odbor životního prostředí) rozhodl, že nejde o vodní dílo – přiklonil se k názoru Povodí Labe.
-
Město se proti tomu odvolalo ke Krajskému úřadu v Pardubicích, který původní rozhodnutí potvrdil.
-
Město podalo správní žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – ten rozhodnutí zrušil a označil zeď za vodní dílo.
-
Nejvyšší správní soud potvrdil rozhodnutí Krajského soudu.
-
Vodoprávní úřad následně rozhodl znovu – zeď je vodním dílem, rozhodnutí je pravomocné.
Občanskoprávní linie – určení vlastnictví zdi:
-
Město podalo žalobu na ÚZSVM (správce státního majetku), že zeď patří státu.
-
Soud první instance rozhodl, že zeď patří státu, s právem hospodaření ÚZSVM.
-
Odvolací soud žalobu zamítl – zeď není samostatnou věcí, nelze žalovat ÚZSVM.
-
Město následně zažalovalo Povodí Labe – tvrdí, že zeď se po demolici domu stala součástí nábřežních zdí.
-
Soud první instance rozhodl, že zeď je ve vlastnictví státu, s právem hospodaření Povodí Labe.
-
Očekává se, že Povodí Labe podá proti rozhodnutí odvolání.
Reklama
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
