Chrudim – Diskuse o sekání trávy ve městě stále nekončí. Poslední jednání městského zastupitelstva opět navštívili zástupci obyvatel sídliště U Stadionu, kde prý vinou města bují nejen tráva, ale také alergie. Chrudimáci však svou kritiku formují občas i ve zcela opačném gardu.

„Zajímalo by mě, proč se neustále seká tráva sekačkami na sídlištích a na různých místech ve městě v Chrudimi? Trochu tráva povyroste a už se seká. Když rostly pampelišky a jiná květena, na které sedaly včelky - kterých je už tak poskrovnu, přijeli se sekačkou a všechno lehlo popelem a ty včelky taky. Ve městě není jediného motýla, žádný brouk a hmyz. Nechápu smysl takového sekání trávy. Proč se to dělá?Alergii žádnou nemám, ale když jdu zrovna kolem čerstvě posekané trávy, ta vůně z ní mi dobře nedělá. Sekáním se roznáší ještě akorát více pyly z pampelišek a různých trav,“ stěžuje si na stránkách města Alena Nováková.

Podobně kritická názor má tato Chrudimačka také na zimní solení chodníků, což je aktivita, kterou se Chrudimské noviny také několikrát intenzivně zabývaly. „V zimě se sypala sůl jak napadlo trochu sněhu, konkretně na nádraží kolem domů. Dodnes jsou tam od soli mapy, ani déšť to nespláchl. Sůl dle mého do přírody nepatří, ale do moře, maximálně trochu do jídla a někdy ani tam ne. Rozežírá a ničí přírodu, tam už se brouk neukáže a není tam ani mravenec. Dříve se sypalo pískem, štěrkem,popelem, to je vhodnější pro přírodu než sůl. Nechápu, proč se to již nedělá,“ upozorňuje Nováková na nešvar technických služeb.

Kateřina Jánská, technik údržby zeleně MěÚ Chrudim vysvětluje, že radnice proti hmyzu rozhodně zaujatá není. „Ve městě se snažíme o pobytové trávníky, což znamená především nižší a hustší trávník. To je i jeden z důvodů, proč je v Chrudimi od roku 1995 nastaveno sekání mulčováním, tedy sekání do 12 sečí. Protože si uvědomujeme absenci hmyzu ve městě, snažíme se některé méně frekventované plochy nechat vykvést – stráně, třeba na ploše vedle Penny marketu. Speciální hmyzí a motýlí záhon je založen před Českou spořitelnou,“ říká Jánská.

Zahanbit se nenechal ani šéf technických služeb Zdeněk Kolář. „Vzhledem k tomu, že drtivá většina občanů vyžaduje v zimním období holé vozovky a chodníky, je z hledisky ekonomiky zimní údržby používána průmyslová sůl, která působí nejrychleji a rozpouští napadaný sníh. Použití inertních materiálů je časově náročnější, tím pádem se prodlužuje reakční doba v částech města. Následné odstranění zbytků posypů znamená další ekonomické náklady, které tuto službu prodražují. V neposlední řadě jde i o zanášení kanálových vpustí inertním materiálem, což zvyšuje ekonomické náklady a možnost ucpání kanálových vpustí v jarních měsících,“ uvádí Kolář důvody k používání soli a to přesto, že ve většině civilizovaného světa se od ní upouští. Kteří konkrétní občané však „honí“ Koláře do solení chodníků a silnic, ředitel TS Chrudim nezmiňuje.