Chrudim – Oprava schodů k lávce vedoucí z nábřeží Karla Čapka k ZŠ Husova se blíží ke konci. Město Chrudim investovalo velké peníze, ale bezbariérového řešení se občané nedočkali. Přitom už dávno existuje studie, která dokazuje, že nájezdová rampa na lávku by vytvořit šla. Je proto škoda, že ji město nevyužilo.

K věci se vyjádřil také Aleš Nunvář (Piráti), který má za městské investice zodpovědnost. „Náhradu jedněch schodů bezbariérovou rampou, pro přístup vozíčkářů, ale i třeba kočárků, jsem nechával prověřovat dvakrát. Vždy se stejnou reakcí projektanta, že se to tam prostě v uvozovkách nevejde,“ vysvětlil. „Osobně mě to mrzí. Vše pramení z faktu, že nám současné normy Odboru dopravy velmi komplikují život – pro ilustraci, pokud chcete rekonstruovat parkoviště, tak díky novým normám, se tam vejde výrazně méně aut, než před rekonstrukcí – zní to jako Kocourkov, ale je to tak.“

To Luboš Jelínek, který má velký podíl například na zvelebení chrudimské Filištínské ulice, která, jak říká, byla v minulosti ulicí náleven a bordelů, vidí věci jinak. „Stačilo být kreativní a postupovat systematicky. Touto opravou se území zřejmě zbytečně zakonzervovalo na příštích padesát let. Jak říkávala moje babička, normy jsou pro blbce, inteligent zvládá i chaos,“ uvedl s úsměvem. „Když se utrácí za studie, měly by se také využívat, jinak je to vyhazování peněz daňových poplatníků,“ dodal.

Přístup na lávku L05 na nábřeží Karla Čapka mohl být bez bariér.  Foto: Chrudimské noviny

A co na to projektant, který se tímto územím zabýval jako první? V roce 2008, ještě za bývalého starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), se celé území nábřeží Karla Čapka od Divadla Karla Pippicha až po Havlíčkovu ulici řešilo. Vznikl z toho úhledný parčík se sochou Tomáše Garrigua Masaryka a Tři architekti měli i mnohem větší vize, jak říká jeden z nich, Michal Fišer.

Studie k projektu Park republiky z roku 2008.  Zdroj: Tři architekti

„Předpokládali jsme bezbariérovou rampu. K tomu stačilo upravit příčný profil ulice, zřídil by se tam buď režim obytné zóny, případně by se přeuspořádala šířka chodníků a vozovky tak, aby se tam ta rampa vešla,“ vysvětlil Michal Fišer. „V naší studii jsme předpokládali, že intenzita provozu mezi lávkou a mostem v Havlíčkově ulici není až tak intenzivní, tudíž by bezbariérová úprava realizovat šla,“ vysvětlil. Je proto škoda, že si nikdo z města na studii z roku 2008 ani nevzpomněl.