Chrudim – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se viditelně potýká s nedostatkem finančních prostředků. Poté, co nenadále zrušilo plánované zvýšení rodičovského příspěvku, přichází nyní další rána. Na podporu neziskových organizací a sociální práce v obcích poslalo ministerstvo nečekaně a bez varování výrazně méně peněz než v minulých letech, což způsobuje nemalé potíže s financováním sociální práce, která se tak ocitá v ohrožení.

V Chrudimi činil příspěvek státu na rok 2018 přes 2,7 mil. Kč, letos však přiznal pouze necelých 1,4 mil. Kč. O této skutečnosti nebylo dopředu známo. Obce mají své, již tak napnuté, rozpočty schválené, projekty naplánované, a nyní stojí před otázkou, z čeho sociální práci dofinancovat.

„Musíme vzniklou situaci řešit. V těchto dnech připravuji dopis na MPSV, ve kterém chci popsat, před jakou situaci nás postavili a jaké problémy tím mohou obci vzniknout. Budu je žádat, aby svůj verdikt přehodnotili a na sociální práci obcí uvolnili více prostředků,“ říká místostarosta Chrudimi Pavel Štěpánek (Piráti) a dodává: „Pokud ministerstvo na žádost nezareaguje, budeme muset najít zhruba milion korun v našem rozpočtu, abychom zachovali alespoň nezbytný rozsah sociálních služeb v našem městě."

Chrudim je obcí s rozšířenou působností s 86 obcemi a dalšími pěti pověřenými obecními úřady, je zde celkem osm vyloučených lokalit, do kterých sociální pracovníci docházejí a dojíždějí. V nich se nachází zhruba 400 ubytovaných. Každé město se ze zákona musí starat o své občany, kteří se dostanou do krizové či jinak svízelné sociální situace, mělo by plánovat, koordinovat, spolupracovat, vytvářet metodiky, hledat co nejúčinnější řešení. Klade se velký důraz na profesionalizaci pracovníků, vzdělání a standardy práce, což přineslo odlišné postupy práce, nové metody, směrnice, vyhlášky, koncepce, platové třídy, a tím i růst finanční náročnosti.

„V současné době máme na sociální práci zaměstnáno sedm lidí, z toho tři v rámci speciálního programu, který byl zrušen. Pokud by město nenašlo prostředky na dorovnání mzdových nákladů, museli bychom propustit další dva, což by vedlo ke kolapsu sociálních služeb. Nebyli bychom nadále schopni plně spolupracovat s neziskovým sektorem, museli bychom zrušit terénní služby a prevenci, což by vedlo k rozšíření patologických jevů především ve vyloučených lokalitách, spousta lidí by se mohla ocitnout na ulici. Výrazně by se zpomalila práce s klienty, čímž bychom se dostali do rozporu se zákonnými lhůtami, a otázkou je, zda bychom vůbec byli schopni dodržet zákon o sociálních službách v plném rozsahu," říká k problematice vedoucí Odboru sociálních služeb Radka Pochobradská a odvážně pokračuje: „Je podpásovka snížit dotace v již rozběhlém roce, kdy na to města nejsou připravena a rozpočet mají dávno schválený. Stát tak svoji zodpovědnost nechává na obcích."

Do problému se vložily i kraje, které se spojily a společně žádají ministerstvo o zhruba dvě miliardy korun, které jim byly škrtnuty a které budou neziskovým organizacím zcela jistě chybět. O dalších zhruba 200 milionů korun budou žádat obce.

„Česká republika zažívá obrovský hospodářský růst, ekonomika generuje velké zisky, stát vybírá obrovské daně. To se ale zatím nijak neodrazilo v podpoře rodin s dětmi a nyní chce stát navíc drasticky sebrat prostředky těm nejpotřebnějším, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat. Kladu si otázku, kam byly tyto prostředky přesunuty a komu budou sloužit. Stát není firma a musí se postarat i o ty nejslabší, jinak se nám nebezpečně otevírají nůžky mezi sociálními vrstvami společnosti," uzavírá Štěpánek.