Chrudim/Píšťovy - Že se s některými opravami ve městě nespěchá, si už mnozí Chrudimáci zvykli. Nejprve se obvykle opraví to, co je vidět při cestě zdejších úředníků a politiků do jejich úřadu. Ukázkovým příkladem je teď rozbitý mostek v místní části Píšťovy.

Už více než 14 dní zde přenosná dopravní značka hlásá, že průjezd mezi domy není možný. Při nedávných průtržích mračen zde totiž velká voda poškodila výpusť u mostku, který shodou okolností vede pod jednou ze dvou přístupových cest do Píšťov. Očekávání místních, že bude vcelku triviální oprava provedena co nejdříve, se však nenaplnilo.

[[img:chrn_fullwidth:8316:Pracuje tu vůbec někdo?  Foto: Chrudimské noviny]]

Internetový portál, který provozuje chrudimská radnice, se vzmohl v tomto případě pouze na lakonické konstatování, které navíc vyvěsil městský úředník Stanislav Novotný už 3. června. „V současné době je z důvodů řešení havárie na propustku potoka Podhůrka neprůjezdná silnice v místní části Píšťovy mezi domy číslo popisné 680 a 760. Uzavírka potrvá do provedení opravy,“ uvádí radnice. Místním tedy nezbude, než si konkrétní datum vyvěštit z křišťálové koule, protože ještě do úterý 17. června zde nikdo nepracoval.

Chrudim - V pondělí 23. června zasedá naposledy před prázdninami městské zastupitelstvo. Po zkušenostech z minulé schůze, kdy i přes odmítavé stanovisko starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) projednat některé z bodů, které předložil zastupitel a jeho věčný oponent Roman Málek (Koalice pro Chrudim), nakonec zvolení zástupci občanů zařadili do jednání, rozhodl se tentokrát starosta všemi Málkovými podněty zabývat.

Neměla by se tak opakovat situace, kdy budou zastupitelé ve zdlouhavém hlasování ztrácet čas tím, který z bodů bude zařazen mezi ostatní, předkládané městem a které naopak jen vezmou na vědomí. Málek proto „vyrukoval“ hned se třemi tématy, která jsou, podle jeho názoru, důležitá natolik, že je před blížícími se volbami musí předložit svým kolegům zastupitelům k posouzení. Jde přitom o problematiku místního futsalového klubu, parkování v centru města a monitoring černých skládek. Podle Málka totiž město nedostatečně finančně podporuje chrudimské futsalisty, kteří by si prý zasloužili, vzhledem k jejich nekončícím úspěchům, podstatně vyšší finanční „injekci“. Ta by měla zajistit třeba náklady na pronájem haly, posiloven a praní sportovních potřeb, dresů především. Konkrétní výši dotace však zastupitel nestanovil, bude proto záležet na dohodě.

[[img:chrn_fullwidth:8313:Problematika správného parkování v centru města nedá milovníkovi rychlých vozů, městskému zastupiteli Málkovi spát.  Foto: Roman Málek]]

Problematika parkování v centru města, která též leží v žaludku mladého politika, známého láskou k silným vozům, je zacílena především na některé rezidenty v okolí Resselova náměstí. V minulosti už tak Málek představil svým kolegům zastupitelům doslova špionážní fotografie automobilů, které, podle jeho názoru, parkovaly mimo vyznačená místa. Stalo se tak prý i přesto, že městská policie je známá svým pečlivým přístupem a kontrolou všech náležitostí u vozů zaparkovaných na Resselově náměstí.

Posledním bodíkem je pak zastupitelova snaha připojit město k projektu zmapujto.cz, který prostřednictvím mobilních aplikací nabízí uživatelům chytrých telefonů rychle nahlásit černou skládku. Nakolik tedy budou ostatní městští zastupitelé nadšení z Málkových návrhů, ukáže až pondělní schůze. Ta začíná, jako obvykle, ve čtyři hodiny odpoledne ve velkém zasedacím sále Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici.

Chrudim - O tom, že ne všechny sporty jsou si v našem městě rovné, se teď přesvědčil místní oddíl šachistů. Milovníci a sportovci vyznávající tento intelektuální druh společenské hry totiž narazili se svou žádostí o finanční dar, o který požádali městské radní.

Chrudimští šachisté z oddílu „A“ místní tělovýchovné jednoty nejsou přitom žádná „ořezávátka“. Borci, scházející se nad černobílým hracím stolkem, jsou totiž členy první ligy dospělých. Rovněž historie klubu je víc než bohatá a samotné založení oddílu se datuje do roku 1924. A bylo to právě zajištění nákladů spojených s reprezentováním města v první lize, kvůli němuž žádali šachisté radu města o dar ve výši 20 tisíc korun. Z těchto peněz mělo být přitom hrazeno cestovné, ubytování sportovců a také náklady na rozhodčí. Rada města však rozhodla, že na jejich účet nepošle v souvislosti s touto žádostí ani korunu, přestože požadovaných dvacet tisíc zdaleka není částka, s níž šachisté počítají. Celkem odhadují totiž náklady na zajištění první ligy v Chrudimi na 28 tisíc korun.

O něco lépe pochodili realizátoři 22. národní abilympiády. Ta sice už proběhla v květnu, ale zdravotně handicapovaní sportovci by se rádi o nemalé náklady podělili s městem. Radní usoudili, že alespoň část z požadovaných deseti tisíc by mohli „umořit“ a poslali z městského rozpočtu pět tisíc. Celkové náklady na soutěž zdravotně postižených lidí v pracovních disciplínách přitom organizátoři odhadli na bezmála 920 tisíc korun.

Chrudim - Druhé kolo prodeje domu na Palackého třídě teď chystá chrudimská radnice pod vedením prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD). Ten se totiž nechce vzdát myšlenky, že se dům, v němž sídlila svého času třeba školní družina, prodá za více než čtyři miliony korun.

Poté, co o budovu v poněkud neutěšeném stavu po prvním kole nikdo nestál, rozhodl se Tejkl předložit kolegům v městském zastupitelstvu návrh nový, lehce pozměněný. Přestože se nabízela forma prodeje ve spolupráci s některou z místních realitních kanceláří, což například pomohlo k prodeji Charvátovy vilu, nebo části pozemků v průmyslových zónách, zvolil místostarosta a horký kandidát na starostu města výběrové řízení. A to ne ledasjaké.

[[img:chrn_fullwidth:255:Pro budoucího majitele domu na Palackého třídě si teď radnice připravila řadu omezení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Architekt města Marek Janatka sestavil na Tejklovu žádost několik podmínek, které musí případný zájemce o dům na rušné Palackého třídě splnit. Jde především o zrušení valby a doplnění střechy do sedlového tvaru, městský architekt připouští i nástavbu objektu do úrovně hřebene a římsy sousedního domu číslo popisné 790. Možná je též moderní přestavba, která však bude respektovat okolní poměry. Výklad těchto podmínek je však ve městě poměrně volný.

Klasickým případem domu, jehož stavitelé si respekt k okolním stavbám vyložili po svém, je stavba v ulici Svatopluka Čecha, o níž Chrudimské noviny už také informovaly. Marek Janatka si také vyhradil právo hovořit do budoucí volby materiálů určených k rekonstrukci domu a zajímat ho též bude barevnost fasády. Společně s domem by radnice ráda prodala i část pozemku o velikosti necelých tří set metrů čtverečních. Jde o dvůr ležící za nemovitostí, který se vyznačuje přerostlou trávou a celkově také ne příliš úhledným stavem.

V komisi, která by měla otevírat obálky s nabídkami na koupi domu, by měli kromě dvou místostarostů Tejkla a Trávníčka (oba ČSSD) zasednout třeba právě architekt městě Marek Janatka nebo městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který patří k dlouhodobým kritikům prodeje městských domů. Přesto při poslední schůzi zastupitelů svou ruku pro prodej další nemovitosti, patřící městu, nakonec zvedl. Poslední slovo bude mít k Tejklově záměru opět samotné městské zastupitelstvo, které se sejde ještě před prázdninami v pondělí 23. června.

Chrudim - Pokácet čtyři stromy, které rostou na městském pozemku, by teď chtěli manželé Fantovi. Ti bydlí v Moravské ulici a o část dřevin, které by jim v případě vichřice mohly poškodit dům, se postaraly loňské letní bouře. Tři břízy a jedna borovice prý navíc vykazují známky odumírání.

Odbor investic, konkrétně úsek údržby zeleně MěÚ Chrudim proto požádal své kolegy úředníky z odboru životního prostředí o povolení pokácet tři zmiňované dřeviny. Ten s žádostí manželů Fantových neměl problém a začátkem letošního května vydal souhlasné stanovisko. Doporučil ale kácet pouze břízy, a to v době vegetačního klidu, který je stanoven na dobu od 1. listopadu do 31. března. Samotné břízy se podle vyjádření Kateřiny Mrózkové z úseku údržby zeleně MěÚ nacházejí příliš blízko plotu a jedna z nich byla poškozena při loňských bouřích. Polovina koruny bříz navíc zasahuje do zahrady manželů Fantových. Jde přitom o stromy krátkověké a na daném místě nemají prý žádnou další perspektivu.

[[img:chrn_fullwidth:8309:Břízy jsou podle úředníků města prý nebezpečné a dožilé. Kácet se však budou až na podzim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Borovici však úřednice Mrózková kácet nedoporučuje. Nachází se totiž v refýži Moravské ulice a navíc jde o strom rostoucí mezi domy a je nižšího vzrůstu. Nebezpečí, že by snad spadnul na dům manželů Fantových, je tak prý minimální. K zemi proto půjdou jen břízy. Náklady na likvidaci tří stromů však činí podle města téměř tři tisíce korun, přičemž výnos z prodeje kulatiny dosahuje zhruba poloviny této částky. Radnice proto uvítala návrh obyvatel Moravské ulice, kteří se rozhodli břízy pokácet na své náklady. Březové dřevo si tak mohou ponechat s tím, že případné riziko, které by s pádem stromů mohlo vzniknout, berou Fantovi na sebe. Samozřejmostí pak je, že městské pozemky budou po akci uvedeny do původního stavu a zmizí odsud i všechny ořezané větve a piliny.

Chrudim - Radnice se po mnoha stížnostech občanů na "funkčnost nefunkčnost" městského informačního systému, konkrétně městského rozhlasu, snaží teď zjistit, kde je problém. Na několika místech ve městě prý není rozumět tomu, co hlas ozývající se z ampliónů vlastně hlásá.

Zkoušky rozhlasu přitom probíhají každý měsíc a Chrudimáci už si na polední kvílení sirén s následným ujištěním, že jde o pouhou prověrku, více méně zvykli. Jako paradoxní se tak jeví fakt, že nikoho ze zodpovědných činitelů doposud nenapadlo, zda kromě nepříjemného vytí elektronické sirény rozumí lidé i slovům linoucím se z plastových reproduktorů. Mnohde totiž ozvěna znemožňuje pochopit, co vlastně zastřený hlas po lidech chce.

[[img:chrn_fullwidth:8311:Nechtělo by to zvážit funkčnost neefektivního městského rozhlasu? Město teď dalo na hlasy kritiků a prověřuje, kde všude bylo večerní hlášení 7. června slyšet a kde už nikoli.  Foto: Chrudimské noviny]]

To by se teď ale mělo změnit. „V sobotu 7. června došlo k úniku nebezpečné chemické látky v místní části Píšťovy. Vzhledem k tomu, že nám byly doručeny stížnosti, že někde nebyl rozhlas slyšet dostatečně, tak bychom byli rádi za zpětnou vazbu,“ nabádá občany k podnětům šéf oddělení krizového řízení MěÚ Chrudim Marek Kozák. „Chystáme se prověřit funkčnost rozhlasů v celém městě a ohlasy obyvatel města nám pomohou určit, na které lokality se zaměřit především. Pokud tedy někdo sobotní hlášení neslyšel, nebo si myslí, že právě u něj rozhlas nefunguje, může nám psát do neděle 22. června na adresy marek.kozak@chrudim-city.cz  nebo silvie.hegrova@chrudim-city.cz ,“ žádá o spolupráci Kozák.

Podle všeho tak město vzalo v potaz nespokojenost a doslova i bouři, která se vzedmula především na internetu poté, co huhlání v reproduktorech městského rozhlasu dokázali večer 7. června při ostrém chemickém poplachu rozkódovat jen opravdoví mistři. Nakolik se tedy chrudimská radnice řídí metodou předběžné opatrnosti nebo skutečné snahy problém odstranit, zůstává dál otázkou.

Chrudim - Muzeum loutkářských kultur chystá další novinky. Jednou z nich má být zrekonstruovaná terasa přiléhající z jižní strany k renesančnímu objektu, kterou by muzeum rádo zpřístupnilo veřejnosti pro pořádání loutkových představení pod širým nebem nebo workshopů. Má to však háček - pozemek patří zčásti městu, které by jej buď muselo na muzeum převést anebo s jeho záměrem souhlasit.

Na tyto úpravy má už přitom vedení muzea zpracovaný projekt, podle kterého by zde mělo dojít k předláždění části teras, vybudování prvku s tekoucí vodou a také k vyměně staré elektroinstalace. Revitalizací by měla projít i zdejší zeleň. Během zpracování projektu revitalizace teras se však zjistilo, že část pozemku, o který se jedná, patří chrudimské radnici a nikoli muzeu. To tedy muselo následně požádat město o jeho odkoupení. Přestože je termín pro odevzdání podkladů k získání dotace poskytované ze státních peněz určen už na 20. června, předložilo vedení muzea svoji žádost o odkup pozemku až v polovině května.

[[img:chrn_fullwidth:2619:Mydlářovský dům, v němž sídlí Muzeum loutkářských kultur, prošel v minulých letech pod vedením současné ředitelky Simony Chalupové důkladnou rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozdní podání žádosti městu nebylo však jediným zádrhelem v projektu. Proti němu se totiž vyslovil městský architekt Marek Janatka. Podle jeho názoru nejde o citlivé dotvoření budov v jejich dvorním traktu, ale spíše o venkovní divadelní scénu, která se do těchto míst příliš nehodí. Vzápětí ale dodal, že žádost muzea nezamítne, protože by to mohlo mít za následek ohrožení získání dotace. S prodejem městského pozemku prý také nemá problém, avšak za předpokladu, že zde bude zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že bude městu v případě potřeby umožněn volný přístup k městským hradbám, které potřebují pravidelnou údržbu.

Nejspíš pod dojmem doporučení městského architekta souhlasila s prodejem pozemku i městská rada. Překvapivě ale také odsouhlasila celý záměr rekonstrukce teras tak, jak si ji Muzeum loutkářských kultur naplánovalo. A to i přesto, že k ní má městský architekt Janatka vážné výhrady. O prodeji pozemku o velikosti 50 metrů čtverečních bude však ještě rozhodovat městské zastupitelstvo, kterému rada doporučila prodej schválit za cenu v místě obvyklou.

Část projektové dokumentace, která zobrazuje výsledný vzhled terasy u muzea, najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

muz.pdf

Chrudim - Radnice se rozhodla podpořit dotací záměr chrudimského arciděkanství rekonstruovat válečné hroby na hřbitově u sv. Kříže. Podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) je k tomu příhodný čas, protože letos uplyne právě sto let od zahájení první světové války.

Arciděkanství římsko-katolické církve přitom v květnu obdrželo souhlasné stanovisko Ministerstva obrany České republiky, které zároveň celou akci zaregistrovalo. Celková výše dotace poskytnuté ministerstvem bude přitom převyšovat milion a sto tisíc korun. Město Chrudim se chce na opravě hrobů padlých vojáků z první velké války podílet částkou 309 tisíc korun, která by měla sloužit k dofinancování celého projektu.

[[img:chrn_fullwidth:3422:Prozatím to u svatého Kříže vypadá takto.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Úpravou projde samotné okolí hrobů, exhumace se provádět nebude. Myslím, že je to výborná příležitost připomenout si padlé z války, která je trošku mimo pozornost a ve stínu té druhé a větší,“ naráží starosta Řezníček na poněkud rozpačitý vztah některých Čechů k padlým vojákům, kteří bojovali za svoji tehdejší vlast, Rakousko - Uhersko, jehož součástí byly země Koruny české. Na chrudimském hřbitově u svatého Kříže je přitom pohřbených hned 239 vojáků z první světové války. Po rekonstrukci hrobových míst by měl být jejich hřbitov oddělen od ostatních zdejších hrobů. Práce by měly začít co nejdříve a skončí letos 30. listopadu.

Chrudim - Na webu města se objevila zajímavá informace, která upozorňuje návštěvníky městských stránek na možnost přihlásit starostu Petra Řezníčka (SNK-ED) do soutěže, kterou vyhlásil Svaz měst a obcí. Ze soutěžního klání by měl vzejít nejlepší starosta, případně primátor uplynulého čtyřletého volebního období.

Soutěž se přitom skládá z několika částí. Do jedné z nich se může starosta přihlásit sám, nebo počkat, až ho nominují jeho kolegové registrovaní ve svazu. Ten sdružuje více než 2500 měst a v nich téměř osm milionů obyvatel. Podmínkou, bez jejíhož splnění nebude starosta do soutěže „úředníků pro úředníky“ zařazen, je zodpovězení několika otázek. Měl by se třeba pochlubit tím, co považuje za svůj největší úspěch ve funkci starosty, jaká práce za ním stojí, na co by nalákal návštěvníky svého města a konečně, jakým způsobem komunikuje s veřejností.

[[img:chrn_fullwidth:1066:Proslulý parčík u MŠ Sv. Čecha je prý jedním z projektů starosty Petra Řezníčka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Do další části soutěže - jedná se o cenu veřejnosti - se mohou zapojit i prostí, politikou nebo úřednickým místem nezatížení lidé. Stačí zaslat mail na adresu cenaverejnosti@smocr.cz. Vítěze vybere porota složená, překvapivě, z odborníků na státní správu a rovněž i z poctivých a nezkorumpovaných úředníků. Posílat přihlášky je možné do 30. června a vyhlášení vítězů je pak naplánováno na 16. září. Zúčastnit  by se ho měl i sám prezident České republiky Miloš Zeman, který nad akcí převzal záštitu.

[[img:chrn_fullwidth:3084:Mezi vojáky je starosta jako doma, pomohou mu svými hlasy?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nakolik o účast v soutěži stojí chrudimský šéf radnice Petr Řezníček, není prozatím jasné, pro nic za nic se ale tato informace o možnosti přihlásit tohoto lokálního politika na webu města jistě neobjevila. Otázkou zůstává, jak by chrudimský starosta sám sobě odpověděl na otázky uvedené výše. Podle dobře informovaných zdrojů ze starostova okolí však místo ve vitríně s „trofejemi“, které starosta Řezníček nasbíral po celém světě, stále ještě je.

Chrudim - V souvislosti s únikem kyseliny dusičné v areálu firmy Penta vyvstaly mnohé otázky. Jednu z nich vznesl i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), když se podivoval nad tím, že měla Penta ve svém areálu uskladněné radioaktivní materiály.

Jde přitom o sloučeniny uranylu a thoria. Podle šéfa Penty Petra Švece jich má být v areálu až padesát kilogramů, nacházejí se ale ve zcela jiném skladu, než uniknuvší kyselina, takže žádné nebezpečí nehrozilo. Starosta Řezníček byl však přítomností radioaktivních látek natolik překvapen, že si vyžádal konzultaci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Podle Řezníčka mělo být totiž město o uskladnění těchto nebezpečných izotopů v areálu chemičky předem informováno.

Řezníčkova reakce však působí v souvislosti s tímto faktem přinejmenším prapodivně. Firma Penta totiž přítomnost a zpracování radioaktivních látek ve svých provozech nijak neskrývá. Dokonce je dlouhodobě veřejně prezentuje i na svých internetových stránkách, kde uvádí pro bližší informace i kontakt na obchodní divizi. Nejedná se tedy s největší pravděpodobností o žádné komponenty vhodné k výrobě atomové bomby, jak by se možná zdálo, nýbrž o běžné látky, které obsahují třeba i rentgenové přístroje v nemocnicích nebo veterinárních ambulancích. Podle ředitele Penty Petra Švece jsou navíc izotopy pod pravidelným dohledem již zmiňovaného Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.