Chrudim - Další městská kamera bude nainstalována nedaleko místního skateparku. Půjde celkem o pětadvacáté zvědavé oko městských strážníků, jež by zde mělo zabránit nájezdům vandalů a opilců. Náklady na pořízení kamery se vyšplhají ke čtyřiceti tisícům.

„Pořízení kamery si nevynutily problémy se samotnými skejťáky,“ říká neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Bohužel se sem začali stahovat nejrůznější podivní lidé, kteří zde popíjejí alkohol, polehávají a nezřídka se i perou,“ upřesňuje místostarosta, proč bude z prostředků Sportovních areálů města Chrudim pořízena za přispění městské kasy další kamera. Radnice na ni přidá provozovateli sportovišť dvacet tisíc korun, zbylé peníze pak musí investor uhradit sám.

Na otázku, zda město provozuje, jak se proslýchá, i jednu mobilní kameru umístěnou v autě, nechtěli starosta Petr Řezníček (SNK-ED) ani místostarosta Trávníček odpovědět. Podle Řezníčka by se tak zbytečně vyzradila výhoda, kterou strážníci v boji s pobudy a nenechavci mají.

Chrudimský skatepark vznikl na ploše vedle krytého zimního stadionu v roce 2003. 

Chrudim - Další z konkurzních řízení, které mělo vybrat nového ředitele jedné z chrudimských základních škol, je u konce. Na základě jeho usnesení nyní povede ZŠ Školní náměstí bývalý zástupce ředitele Martin Vykydal. Do konkurzu se přitom přihlásili celkem čtyři uchazeči.

Chrudimské noviny o konkursu informovaly už dříve. Právě Vykydal byl horkým kandidátem na uvolněné místo po odcházejícím Jiřím Loukotovi. K vítězi výběrového řízení Vykydalovi lze uvést, že jde o zkušeného pedagoga, který dlouhá léta učil zeměpis a tělesnou výchovu na ZŠ Sladkovského. Po sloučení této školy se ZŠ Školní náměstí pak vykonával v poslední době funkci zástupce ředitele pro druhý stupeň ve spojených budovách ve Sladkovského ulici, v „růžovce“ a známé „šedivce“ na Školním náměstí. 

Nový ředitel Martin Vykydal se definitivně ujme své funkce 1. srpna 2013. 

Chrudim - Radnice pokračuje v prodeji svých domů, které dlouhé roky chátraly a zoufale hledaly nové majitele. Po nemovitosti v Poděbradově ulici se teď podařilo najít kupce i pro Charvátovu vilu. Zájemci za ni zaplatí městu dva miliony a dvě stě tisíc korun.

Dům v Hniličkově ulici se přitom radnice snažila prodat neúspěšně už několikrát. Pokaždé se totiž ukázalo, že cena, kterou město za objekt požadovalo, neodpovídá realitě na trhu s nemovitostmi, a nikdo za ni nechtěl tolik zaplatit. Zvláště, když šlo o dlouhé roky neobývaný rodinný dům.

Z původních třech milionů tak radním nezbylo, než souhlasit se slevou osm set tisíc korun. Přestože pracovníci MěÚ prováděli ve vile běžnou údržbu, opuštěný dům postupně chátral. Souhlas s jeho prodejem musí nyní ještě vyslovit městské zastupitelstvo. 

Chrudim/Podhůra - Architektonická soutěž, z níž měl vzejít vítězný návrh nové lesovny, má svého vítěze. Komise složená z odborných architektů i zástupců města vybrala nakonec návrh Lukáše Pavlíka a Tomáše Meda.

„Sešlo se celkem 27 návrhů, z nichž jeden nebyl do soutěže připuštěn a dalších šest nesplnilo jednu z hlavních podmínek, kterou je výše nákladů na výstavbu,“ vysvětluje starosta Petr Řezníček (SNK-ED), proč komise některé soutěžící vyřadila. „Neudělili jsme druhou cenu, ale hned dvě třetí. To, že ale vyhrál tento návrh, ještě neznamená přímo jeho realizaci,“ podotýká Řezníček. Vítěz soutěže nyní získá 100 tisíc korun. Uzavře-li však s městem smlouvu o dílo, o prémii přijde, přesto bude za zpracování architektonické studie honorován dvěma sty tisíci korunami. Autor druhého návrhu v pořadí měl podle regulí vyhlášené soutěže získat 30 tisíc a třetí 20 tisíc korun.

Nový dům, který má kombinovat obydlí hajného a vzdělávací centrum, má přitom disponovat řadou technických „vychytávek“. Ať už jde o kořenovou čističku, nebo speciální systém větrání s rekuperací, tedy tepelné čerpadlo. Tohle vše má městskou pokladnu přijít do 15 milionů Kč bez DPH. Všechny návrhy budou k vidění na výstavě, kterou město plánuje uspořádat o letních prázdninách. Každý si tak buď v Muzeu barokních soch, nebo ve výstavní síni bude moci prohlédnout představy architektů a porovnat je se svým vkusem.

Nezbývá, než doufat, že se architekti dostatečně poučili a novou chrudimskou lesovnu nebude čekat stejný osud její družky z Písku, jež se doslova rozpadla před očima. 

[[gal:4216]]

Chrudim - Akce elitních policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu podnítila v Chrudimi řadu teorií, proč došlo k „obsazení“ stavebního odboru na radnici a následnému výsadku na staveništi rekonstruovaného hotelu Bohemia.

„Policisté měli všechny náležitosti, aby mohli zajistit dokumenty související se stavebním povolením vydaným naším odborem právě na rekonstrukci hotelu Bohemia,“ vysvětluje starosta Petr Řezníček (SNK-ED), proč městským úředníkům nezbylo nic jiného, než s policisty spolupracovat. „Detektivové jednoduše zjišťovali v souvislosti s prošetřováním dodavatele stavby, firmy Metrostav, na co bylo povolení vydáno a co se ve skutečnosti staví,“ upřesňuje Řezníček.

„Ve městě se přitom vyrojila řada spekulací, které je na místě vyvrátit. Jednou z nich byla i teorie, že policisté kontrolují hotel Bohemia z důvodu porušení regulačního plánu. Ta byla samozřejmě zcela mimo realitu,“ vyvrací Řezníček fámu, přestože jedním z jejích hlavních šiřitelů byli právě lidé ze starostova nejbližšího okolí. Dokonce zašli tak daleko, že nařkli některé chrudimské občany - Chrudimské noviny nevyjímaje, z udání. Starosta tedy nyní vzniklou hysterii popřel a od této lživé poplašné zprávy se distancoval.

Stalo se tak poté, co mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták do médií potvrdil, že se kauzou „Metrostav“ jeho úřad zabývá už řadu měsíců. Je také absurdní, aby elitní policejní jednotka vyšetřovala porušení městské vyhlášky. „V samotné Chrudimi samozřejmě nikdo zadržen nebyl, úřad funguje normálně dál. Byl jsem v pátek vázán mlčenlivostí, proto byla moje vyjádření tak skoupá,“ uzavírá Řezníček. 

Chrudim - Bývalá oblíbená ředitelka Mateřské školy Svatopluka Čecha Iva Malinová je definitivně zbavena všech obvinění. Radnice tak neuspěla se svou stížností na státním zastupitelství proti předchozímu osvobozujícímu verdiktu policejního vyšetřovatele, který už dříve neshledal v počínání Malinové žádné porušení zákona. Ke stejnému závěru dospěla Policie ČR i podruhé, přestože byla podrobena z podnětu vedení města dohledu státního zástupce.

"Policejní vyšetřovatel v případu nic nového nezjistil a tak spis zůstává dál odložen," uvádí pro Chrudimské noviny tiskový mluvčí republikové policie Jiří Tesař. V praxi to znamená, že všechna dosavadní obvinění radnice vůči Ivě Malinové byla z pohledu trestního zákona lichá a je proto možné, že byla tato mimořádně úspěšná a mezi občany města oblíbená pedagožka profesně poškozena. Ostatně, většina rodičů dětí, které Iva Malinová pomáhala vychovávat, je o tom přesvědčena od samotného počátku, kdy radnice začala o případu zveřejňovat první informace.

Nejdůrazněji dali o sobě v této spojitosti občané města vědět v rámci tzv. Týdne neklidu, který vyvrcholil jejich shromážděním pod okny chrudimské radnice na Resselově náměstí, aby veřejně Ivu Malinovou podpořili. Přišla jich sem více než stovka. Z radnice bohužel nenašel tehdy odvahu hájit svoji pravdu nikdo.

Kdo se vloupal do ředitelny a napsal potom anonym?
A jak vlastně kauza vznikla? Všechno odstartoval anonym, který bývalou ředitelku udal z nehospodárnosti. Z dopisu bylo zřejmé, že ho psal někdo z podřízených Ivy Malinové, který se předtím musel vloupat do ředitelny, aby podklady pro napsání anonymního udání získal. "Když jsem se dozvěděla, že někdo od nás vnikl do ředitelny, aby se dostal do osobních listů, byla to pro mne veliká bolest. Okamžitě jsem proto podepsala rezignaci, protože jsem svoje spolupracovníky považovala do té doby za svoji rodinu," vzpomíná dnes už bývalá ředitelka.

Anonym byl podle všeho odplatou za to, že Malinová musela kvůli nedostatku peněz v rozpočtu mateřinky snížit o něco učitelkám mzdy, pokud nechtěla některou z nich propustit nebo snížit počet postižených dětí, které navštěvovaly školku. Kdyby se totiž handicapovaných dětí zbavila, potíže se mzdami učitelek by nenastaly. Ředitelka se však spoléhala na to, že peníze v průběhu roku někde sežene a dorovná učitelkám mzdy na odměnách. K tomu už ale nedošlo, protože anonym byl rychlejší.

Školní inspekce, finanční odbor města, krajský úřad - kontrola za kontrolou...
A co následovalo? Anonymem se začala zabývat městská rada, která na Malinovou poslala školní inspekci. Odstoupivší ředitelka se však úspěšně hájila a nikdo jí neprokázal zpronevěru, natož osobní obohacení na úkor mateřinky, o kterém psal anonym. Malinová ale v této souvislosti připustila, že se mohla občas dopustit organizačního či metodického pochybení, které například spočívalo v nedostatečné kontrole včasnosti plateb z účtu na účet. Tedy záležitosti, která je běžná v řadě úřadů a institucí.

Ale co se nestalo. Do kontroly hospodaření v MŠ Svatopluka Čecha se vedle školní inspekce zapojil vzápětí i finanční odbor města a z podnětu radnice nečekaně také krajský úřad, konkrétně jeho kontrolní oddělení, které zde mělo shledat 46 pochybení na úrovni porušení zákona o účetnictví a finanční kontrole. A byl to právě šéf tohoto oddělení, Michal Woff, který měl poprvé na veřejnosti prohlásit, že se mohla Malinová na úkor mateřské školy obohatit. Nejprve se takto angažoval na schůzce s rodiči, z nichž někteří odmítli poslouchat jeho argumenty a na protest odešli. Vzápětí jeho informace v místních novinách přivodila zdravotní kolaps Ivy Malinové, která kvůli tomu skončila v nemocnici.

Nejprve trestní oznámení a pak stížnost na policii. Proč taková zarputilost?
To ale nebyl zdaleka konec. Radnice na základě zprávy kontrolního oddělení krajského úřadu podala na Ivu Malinovou trestní oznámení, kterým se od loňského února poměrně obšírně zabývala republiková policie. Ta ale takřka po roce důkladného zkoumání celého spisu neshledala v konání bývalé ředitelky MŠ Svatopluka Čecha žádný úmyslný ani nedbalostní trestný čin, natož snahu se na úkor mateřinky nějak obohatit. Jenže radnice s tím nesouhlasila, a tak si na postup policie stěžovala u státního zastupitelství. Údajně na základě vlastního právního rozboru, který si nechalo město za tímto účelem vyhotovit.

"Vše nebylo prošetřeno tak, jak mělo," uvedl tehdy neuvolněný místostarosta a poslanec Jan Čechlovský (ODS), kterého městská rada pověřila, aby se postaral o využití opravného prostředku a na policii si jménem města stěžoval. Podle něj tehdy městská rada dospěla k závěru, že Iva Malinová způsobila v uvedené mateřince blíže nespecifikovanou škodu. "Není to, a ode mne už vůbec ne, žádná vendeta ani výmluva, je to konstatování. Řešili jsme to spolu s kolegy a proto jsme odvolání podali, aby nevznikla v zastupitelstvu nebo někde jinde debata o tom, že jsme měli takové kroky učinit," zdůvodňoval stížnost radnice Čechlovský.

Na jedné straně osvobození, na druhé zlomený člověk...
Jenže závěr Policie ČR nyní hovoří jasně - Iva Malinová si ničeho nezákonného nedopustila. Ještě před tím ale stihl místostarosta Čechlovský slíbit, že bude radnice tento finální verdikt respektovat. To však ukáží až příští dny. Každopádně stojí na konci této kauzy osvobozující závěr policejního vyšetřovatele, na druhé však varovný obrázek profesně i psychicky zlomeného člověka, který odvedl pro naše město a jeho nejmenší obyvatele neocenitelné služby. "Odpouštět se má, ale bolest zůstane," vzkázala naposledy všem zainteresovaným Iva Malinová, jedna z nejoblíbenějších ředitelek v novodobé historii Chrudimě, která do poslední chvíle věřila, že na ni její město nezapomene a nenechá ji napospas tak dlouhému "mučení". Bohužel, zastání od nikoho z odpovědných se nakonec nedočkala.

Chrudim - Ruiny bývalého chrudimského pivovaru u výpadovky na Slatiňany nelze přehlédnout. Vypínají se tu jako smutné memento kdysi prosperujícího podniku, který zásoboval město a okolí nejen pivem, ale dával především obživu místním lidem. Jeho trosky neunikly pozornosti učitelce z chrudimské SOŠ SOU Aleně Janákové, která mapuje osudy pivovarů v České republice.

„Je to s podivem, ale k osudu areálu chrudimského pivovaru mne dovedlo zpracovávání tématu biotechnologie. Pivovarů v českých zemích byla spousta, a vím, že nelze všechny bývalé místní dominanty uchovat. Zkoumáním podkladů jsem ale nalezla paralely v osudech pivovarů v Dalešicích, kde se točily Postřižiny, a toho místního,“ říká Janáková.

[[img:chrn_fullwidth:4209:Chrudimské pivo bylo věhlasné.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Pivovar v Dalešicích byl totiž ještě nedávno ve stavu, který připomínal stav toho chrudimského. „Zaskočil mne současný stav areálu chrudimského pivovaru. Ten se chlubil výrobou piv - výčepní 10° a 12° Březňák, 12° černý Granát, což byla lékařsky doporučená specialita, a staročeský dvousladový chrudimský 15° Salvator, který prý svou chutí předčil veškerá konkurenční piva. Zdejší sklepy jsou navíc pozoruhodné a jistě by zasloužily záchranu,“ konstatuje Janáková.

[[img:chrn_fullwidth:4207:Dalešické sklepy před rekonstrukcí.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„V době filmování Postřižin se už v Dalešicích pivo nevařilo, výroba byla ale obnovena po revoluci. I když byly objekty silně poškozeny, noví majitelé areál citlivě zrekonstruovali a přidruženými aktivitami, jako je hotel, muzeum a kulturní akce, zvýšili jeho ekonomickou výtěžnost. Zachovali i ráz budov, z nichž je část dokonce památkově chráněna. Úžasné jsou pak sklepy, které jsou nyní využívané jako restaurační prostory,“ popisuje Janáková šťastnější osud Dalešického pivovaru.

[[img:chrn_fullwidth:4208:... a po rekonstukci.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Někdy jde o silnou osobnost, tahouna, který se vezme za svůj nějaký cíl. Například pivovar v blízkých Medlešicích postavil po revoluci na nohy syn předválečného majitele, Adolf Zeman. Po profesním životě, který strávil vařením piva na čtyřech kontinentech, se vrátil do vlasti a jako sedmdesátník rozjel ještě tento minipivovar,“ zamýšlí se učitelka. Naproti tomu majitel místní ruiny, Milan Jiruška, o rekonstrukci zajímavé technické památky nejevil zájem od začátku. Už v době, kdy nemovitost od konkurzního správce koupil, zcela rezignoval na jakoukoliv snahu o její záchranu. Podařilo se mu pouze na přilehlých pozemcích vybudovat domov důchodců, jehož výstavbu však provázely nemalé problémy, a který není do současné doby ještě zcela dokončen. Doposud fungují jen jeho vybrané části, které povolil stavební úřad po dlouhých průtazích zkolaudovat.

Areál bývalého chrudimského pivovaru byl tak dlouhá léta vystaven nájezdům vandalů či sběračů barevných kovů, a unikátní sklepy se vzápětí staly i domovem bezdomovců. V současnosti je celý objekt zralý na demolici. Zda to byl úmyslný záměr, se lze dnes jen dohadovat. „Snad se objekt původního chrudimského pivovaru dočká také svého využití, aniž by muselo dojít k celkové demolici. V Dalešicích se to podařilo. Ve věnném městě českých královen se snad rovněž najde způsob, který by respektoval odkaz našich předků, jenž byl navíc účelný. Nově promýšlet průmyslové dědictví je totiž v celém světě aktuální téma. Je tu mimo jiné prostor pro kulturní akce různého druhu, dá se zde vybudovat aktivní součást odpočinkové oblasti kolem řeky Chrudimky, nebo reprezentativní či malometrážní byty - to je jen několik málo nápadů, které oslovují možné investory. Platilo by totéž i pro areál chrudimského pivovaru?“ ptá se závěrem Alena Janáková. 

[[gal:2187]]

Chrudim - Do budovy městského úřadu v Pardubické ulici vtrhla v pátek nečekaně protikorupční policie. Podle informací, které máme zatím k dispozici, prohlédli policisté v budově radnice několik kanceláří.

Pokusili jsme se pro bližší informace kontaktovat tajemníka MěÚ Františka Chmelíka, ten už ale bohužel nebyl krátce po poledni k zastižení. V samotné tajemníkově kanceláři však tvrdí, že o ničem neví. Také republiková policie v Chrudimi neměla k zásahu svých kolegů z protikorupčního útvaru žádné informace. "Tyto informace nemáme k dispozici a ani je nemůžeme komentovat. Je třeba o ně požádat přímo protikorupční policii," říká tiskový mluvčí chrudimské policie Jiří Tesař.

Podle informací, které jsme obdrželi, prohlížela protikorupční policie vedle městského úřadu i kanceláře Regionální rady Severovýchod, která rozděluje evropské dotace, a dále kanceláře chrudimského hotelu Bohemia. Právě tam zachytil pohotový čtenář policisty, kteří přicházeli k hotelu v civilu a během několika okamžiků se na jejich oblečení objevily nápisy "Policie". O co přesně se v hotelu zajímali, se zatím neví. Podrobnosti zjišťujeme. Sledujte průběžně rubriku Krimi.

[[img:chrn_fullwidth:4198:Nenápadná dvojice přichází k hotelu Bohemia.  Foto: archiv Chrudimských novin]]

[[img:chrn_fullwidth:4199:Dvojice se během chvíle změnila v policisty protikorupčního útvaru.  Foto: archiv Chrudimských novin]]

Chrudim - Centrum města jako by zažívalo invazi obchodů s obnošeným šatstvem, obecně známých jako „second hand“ nebo hovorově „sekáč“. Jak je možné, že se uživí hned několik prodejců se stejným obchodním artiklem v nejbližším okolí Resselova náměstí?

[[img:chrn_fullwidth:4191:Jeden vedle druhého, často jen přes ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podnikání v této lokalitě je přitom dost specifické a ne každý je schopný unést vysoké provozní náklady. Proto odsud postupně mizí obchůdky s alkoholem, humorem, restaurace a jejich místa obsazují prodejci oděvů. Jako by jich nebylo dost. „Nakupuju v sekáči proto, že zde za dobré peníze seženu to, co jinde stojí mnohem víc,“ říká zákaznice krámku v Břetislavově ulici Petra Jirásková. „Oproti zboží u Vietnamců je oblečení sice obnošené, ale daleko kvalitnější,“ upřesňuje, proč dává přednost obnošenému šatstvu.

[[img:chrn_fullwidth:4192:Že by konkurence?  Foto: Chrudimské noviny]]

Slova Petry Jiráskové potvrzuje i prodavačka ze Štěpánkovy ulice. „Nechodí k nám rozhodně jen nižší sociální vrstvy, které mají hluboko do kapsy. Nakupují tu i normální lidé. Proč? Asi proto, že ceny jsou nižší než u konkurence v Široké ulici a nosit obnošené kalhoty nebo sako je dnes spíše móda než ostuda,“ vysvětluje jedna z prodavaček.

[[img:chrn_fullwidth:4193:Ani Podsíň neunikla levnému šatstvu.  Foto: Chrudimské noviny]]

S tím se však neztotožňuje Jiří Malý, který místní „sekáče“ obchází obloukem. „Tam mě nikdo nedostane. Nemohl bych na sebe vzít něco, co už přede mnou měl na sobě kdo ví jaký člověk. Nakupuju jinde a rozhodně oblečení, které je nové,“ argumentuje v neprospěch second handů.

[[img:chrn_fullwidth:4190:Za ty peníze, nekupte to!  Foto: Chrudimské noviny]]

Rozmach, který obchody s obnošeným šatstvem v centru města v poslední době zaznamenaly, nasvědčuje, že jsou zisky jejich majitelů nejspíš dobré. Mnozí navíc vydělávají na prosté snaze druhých, kteří nevědí, jak se nepotřebného šatstva zbavit. Po městech tak firmy provozující "sekáče" v podobě rozmístěných speciálních kontejnerů pod zástěrkou třídění odpadu, a ani Chrudim není v tomto ohledu výjimkou. Spousta "vytříděného odpadu" se tak vrací znovu do prodeje. 

[[img:chrn_fullwidth:4189:Dva vedle sebe.  Foto: Chrudimské noviny]]

A co si myslíte o záplavě "sekáčů" vy, naši čtenáři? Má sloužit tříděný odpad komerčnímu využití nebo spíše dobročinnosti a charitě? Pokud máte k tomuto tématu nějaký svůj postřeh, můžete jej napsat do diskuze pod článkem. 

Chrudim - Jedním z tahounů akce, díky nimž bude osvětlen frekventovaný přechod pro chodce v Palackého ulici, byl šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Petr Kopecký. Neúnavně rozesílal maily všem, kteří mohli zasáhnout do hlasování, burcoval kolegy v práci, informoval novináře.

A právě i díky jeho nezdolné vůli se věc podařila - chrudimský přechod skončil v celých východních Čechách na druhém místě za Hradcem Králové, což k získání dotace od společnosti ČEZ nakonec stačilo. Chrudimáci v konečném součtu hlasů přehlasovali i mnohem větší města.

Proč jste se rozhodl do projektu zapojit?  

Přišlo mi škoda se nepokusit zapojit do této akce více lidí a ve finále tak zlepšit bezpečnost dopravy a především chodců v Chrudimi, a ještě k tomu ušetřit peníze města.

Jak se vám spolupracovalo s médii?

Příjemně mě překvapilo, jak se média k této akci pozitivně přidala. Jejich pomoc považuji za významnou a jsem rád, že se spojila v aktivitě pro dobrou a prospěšnou věc.

Co na vaši aktivitu říkalo vedení města, bylo těžké je přesvědčit?  

Nebyl s tím nejmenší problém. Pan starosta Řezníček to podpořil a vím, že všichni z vedení města  hlasovali ze všech e-mailů, co mají. Dokonce oslovili další své známé a někteří dokonce využívali i možností, které nabízejí sociální sítě.

Jak tedy bude výsledný projekt vypadat? 

Musím se přiznat, že to úplně přesně netuším. Předpokládám klasické nasvícení přechodu z obou stran. Byli jsme již informováni od vyhlašovatele akce, že v následujících dnech budeme osloveni zpracovatelem konkrétních projektů.

Slyšel jsem i informace o semaforu, o co jde?

Ano budeme určitě zvažovat, zda zároveň s výstavbou osvětlení nezřídit i semafor, abychom tak zajistili „zelenou vlnu“ na  Palackého ulici co nejefektivněji. Tento přechod je problematický a domníváme se, že právě světelná signalizace by situaci zlepšila. Nicméně musím říci, že není jisté, zda k tomu dojde současně či zda vůbec. Je to i věc odborná a musím přiznat, že tato myšlenka je zatím v „plenkách“. Určitě ale tuto možnost budeme diskutovat s odborníky.

Cítil jste podporu od svých spolupracovníků, novinářů a Chrudimáků? 

Ano, s podporou nebyl problém. Spíše jsme „neregionální“ média odmítali, aby se naším „nápadem“ neinspirovali jinde v našem regionu. Takové Pardubice by byly těžkým soupeřem :-).

Skoro tři tisíce hlasů jsou slušný výsledek, čím si tak velký zájem vysvětlujete? 

Osobně jsem sice čekal trošku víc - asi 3050 hlasů, ale i ty zhruba 2800 jsou výsledkem, za který se nemusíme stydět.

Inspirovala vás akce k realizace něčeho podobného?

Ne, prostě mě to tak nějak napadlo.

Chtěl byste někomu konkrétnímu poděkovat?  

Ano, zajisté. Chtěl bych poděkovat všem, kteří pomohli v šíření zprávy o této akci. Největší dík pak patří všem těm, kdo se zúčastnili hlasování a pomohli tak k uskutečnění projektu, který osvětlí jeden z problematických chrudimských přechodů. Opravdu, upřímné díky. 

Děkuji za rozhovor.