Chrudim - Město pokračuje v přípravě projektu revitalizace prostoru letního kina. Záměr stále vychází z původní ideové studie Ateliéru K2, avšak projekt v této chvíli už neřeší celý areál.

„Vzhledem k tomu, že vedení města ústy pana starosty veřejně deklarovalo, že do konce volebního období zůstane zachováno plátno a potřebná kapacita laviček, a navíc nepanuje shoda na tom, jak by měla tato část prostoru vypadat, rozhodli jsme se projekt rozdělit do etap,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

První etapa projektu se přitom týká zadláždění nádvoří za budovou Muzea. Na tomto záměru panovala většinová shoda a vedení města i provozovatel Muzea - Chrudimská beseda, ho považují za důležitý.

„Projekt stále ještě není hotov, ale intenzivně o něm diskutujeme. Nemáme pořád jasno, kam umístíme kontejnery, řešíme návaznost na budovu Muzea, kde by měl být z nádvoří přístup do restaurace i toalet pro veřejnost, a další důležité technické věci,“ pokračuje Čechlovský.

Zadlážděné nádvoří je koncipováno jako víceúčelový prostor. Mohl by sloužit pro kulturně společenské aktivity a akce, součástí by měla být venkovní zahrádka přiléhající k restauraci, část plochy by měla být využívána také pro parkování za objektem Muzea, například při plesech, koncertech a dalších akcích.

Město současně plánuje revitalizovat zadní monumentální schodiště do Muzea a udělat z něho rovnocenný vchod do objektu právě z nádvoří, které by navíc svým novým povrchem mělo ladit s historickou podobou budovy.

„Považuji za důležité dodat, že projekt dlážděného nádvoří je připravován tak, aby i po jeho realizaci zůstala zachována kapacita míst pro letní kino v počtu téměř 500 míst. To byl jeden z požadavků a ten respektujeme,“ uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Svátek práce se vyznačuje zvýšenou koncentrací příznivců levicových stran v ulicích českých měst. Také chrudimská buňka Komunistické strany Čech a Moravy neopomněla sezvat své věrné do zahradní restaurace Festunk a promluvit jim ústy svých politiků do duše.

Tradičně se zde sešlo kolem sedmdesátky seniorů, nesměle vykukovaly i tváře několika mladších příznivců totalitní ideologie minulých desetiletí. Prapory nad Festunkem byly sice rudé, srp s kladivem ale překvapivě absentoval. Ještě než jsme ale stačili vstoupit, zastavila nás u vchodu důchodkyně. „Mladý muži, počkejte. Noviny zdarma,“ vybízela ze stánku.

To už se ale po úvodní československé hymně chopil slova chrudimský zastupitel Jaroslav Moučka a přednesl slavnostní projev. V něm tepal nešvary současné vlády, nevynechal ani korupci, nebo církevní restituce. Zaklínal se demokracií a ordinoval přitom léky naší choré ekonomice.

Naší společnosti citelně chybí podle Moučky právo na práci. Komunisté však podle něj slibují, že důvěru, kterou v ně voliči vložili - a jistě v dalších volbách i vloží - rozhodně nepromrhají. Nechybělo ani vyjádření lítosti nad smrtí věrného soudruha Huga Chavéze, který budoval komunistický ráj na zemi v Latinské Americe. Zkrátka, padesátá léta byla cítit ve vzduchu.

Po dalších projevech se soudruzi a soudružky vzpřímili a zapěli Píseň práce. Následně většina z nich zamířila do restaurací, protože doba oběda se přiblížila. „Život je dneska pro důchodce těžký, pane redaktore,“ říká pětasedmdesátiletá Jiřina Smetanová. „Dřív jsme měli všechno, nebyla bída. S důchodem sotva vyjdem,“ zlobí se seniorka. „Můžou za to ti pravičáci, to je jasný,“ přidává se její manžel František. Oba souhlasně pokyvuji hlavou. Nutno ale dodat, že způsob vládnutí, jaký představuje premiér Nečas, skutečně komunistům zvedá preference a oni toho umí náležitě využít.

„Celý život jsem pracoval a co z toho dneska mám? Mizerný důchod! Hůř jsou na tom ale ty mladý. Sehnat práci není snadné. Za mých mladých let to nebývalo,“ poukazuje další penzista, který se představil jako Josef. „Jen to napište. Komunisti aspoň něco pro obyčejný lidi dělaj. Ostatní jen kecají,“ dodal rozzlobeně.

Po obědě čekal příznivce komunistů ještě tanec. S ohledem na oblíbené pálení čarodějnic, které se na Festunku uskutečnilo o den dříve, nezapomněl jeden z mluvčích připomenout do mikrofonu důležitý fakt. „Přiveďte mezi nás příště i vaše děti, vnoučata. Potřebujeme mladou krev,“ hřímal do publika tvořeného vrásčitými a upracovanými tvářemi, připomínajících skanzen, který zakonzeroval dávno minulé roky.

[[gal:3990]] 

Chrudim - Přestože pravidelné poplatky za likvidaci komunálního odpadu a psy nepatří v Chrudimi právě k nejnižším, dá se říct, že takřka všichni Chrudimáci patří všeobecně k vzorným poplatníkům těchto městem stanovených "daní".

Vyplývá to z informace, kterou poskytla médiím tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Podle ní se městu daří už druhý rok po sobě držet zhruba stejnou laťku úspěšnosti při vybírání výše uvedených poplatků. „Místní poplatky za odpad jsou splatné každý rok k 31. březnu. V minulém roce bylo jejich plnění úspěšné na 90 procent, letos k 18. dubnu to bylo 89 procent,“ tvrdí Drašnarová.

„Poplatky ze psů jsou splatné o měsíc později - tj. k 30. dubnu, takže čísla zatím nemáme k dispozici, protože nejsou kompletní. Po jejich úhradě mají ale majitelé nárok na 300 igelitových sáčků na psí exkrementy,“ poukazuje tisková mluvčí.

Chovatelé psů platí totiž městu za jedno zvíře ve svém bytě 1300 korun ročně a za tyto peníze nedostávají podle většiny z nich, vyjma nedostatečného množství "igeliťáků", pro které si navíc musí přijít na radnici, odpovídající servis - například odpadkové koše nebo lokality, kde by mohli své psy vysvobodit alespoň na chvíli z obojků. O tom, kam míří peníze vybrané od majitelů psů, jsme informovali v článku už loni v červnu.

Také zvýšený poplatek za komunální odpad vzbuzoval mezi Chrudimáky emoce. Protestovali proti němu například někteří zastupitelé, kteří nesouhlasili s jeho navýšením a s využitím takto získaných peněz. Letos totiž přijde každého dospělého občana Chrudimi poplatek za komunální odpad poprvé na 600 korun ročně. Ušetřeni jsou pouze kojenci do věku šesti měsíců.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se zdražení poplatků Chrudimákům nelíbí, přesto jsou k městu loajální a městskou pokladnu doplňují, až na zhruba 10 procent neplatičů, dál takřka stejnou měrou.

Chrudim - Radnice se vrací k záměru rekonstruovat smuteční síň. Podkladem k obnovenému jednání je studie architekta Jana Třeštíka, který je i autorem projektu této stavby z 80. let minulého století.

„Studie vznikla už na konci roku 2009, ale potom se práce na projektu přerušily. Nyní se k tomuto tématu vracíme, mimo jiné i proto, že se téma potřeby rekonstrukce síně objevilo jako prioritní bod diskutovaný v rámci Desatera problémů našeho města,“ vysvětluje starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:3947:Smutně vypadající relikt minulosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Součástí navrhované studie je částečná rekonstrukce stávajících prostor a nová přístavba objektu. Dílčí změny jsou plánovány i pro samotnou obřadní síň v návaznosti na čekárnu pro veřejnost, větší změny se pak týkají prostor pro pozůstalé a částí, kde je situován hospodářský provoz. Rekonstruovány by měly být rovněž venkovní prostory přiléhající k budově. Celý návrh je koncipován tak, aby síň včetně přístavby tvořila jednotný výtvarně-architektonický celek.

„Důvody pro rekonstrukci vnímáme podobně jako veřejnost. Některé prostory objektu jsou dožilé nebo překonané, další části musíme řešit s ohledem na stávající technologie nebo aktuální požadavky. Vzhledem k funkci a vytížení si smuteční síň brzký zásah prostě zaslouží,“ komentuje plány radnice neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:3946:Projde úpravou i okolí smuteční síně?  Foto: Chrudimské noviny]]

V nejbližší době se má k předložené studii vyjádřit také architekt města a komise stavební a pro rozvoj města. Vedení radnice předpokládá, že projektová dokumentace rekonstrukce bude hotova nejpozději do konce letošního roku. 

Chrudim - Jedním z požadavků letošního Desatera problémů Chrudimě bylo i zřízení venkovní tělocvičny ve městě. Jedna sice už funguje v městských lesích, ne ale každý může denně vyrážet na kole po vcelku nebezpečné silnici, aby si mezi stromy zacvičil.

Hlavním "motorem" požadavku na výstavbu venkovní tělocvičny je Daniel Schindler. „V současnosti jednám s představiteli města o jejím umístění. Více je ale na nich,“ odpovídá Daniel na otázku, jaký je stav vyjednávání o tělocvičně. „Snad nám v přesvědčování pomůže šesté místo v anketě Desatero problémů města Chrudim mezi dospělými a první mezi studenty,“ doufá Schindler.

Pomoci této myšlence může teď každý Chrudimák. V měsíčnících radnice lze totiž nalézt anketní lístek, v němž je možno hlasovat právě pro venkovní tělocvičnu. “Podařilo se mi zjistit, že město může zažádat o státní dotaci 55 procent, ale musí o ni zažádat do konce května. Informoval jsem již o tom starostu Petra Řezníčka i koordinátorku Zdravého města Šárku Trunečkovou,“ vysvětluje Schindler, kde lze sehnat část peněz na výstavbu tělocvičny. „Proto otravujme zástupce města svými dotazy a musíme doufat, že se věc podaří,“ uzavírá Daniel s úsměvem.

[[img:chrn_fullwidth:3813:Daniel Schindler - v popředí - v Muzeu.  Foto: Chrudimské noviny]]

A právě Šárka Trunečková vysvětluje, v jaké fázi se projekt venkovní tělocvičny nyní nachází. „Podoba konkrétního projektu venkovní tělocvičny na území Chrudimě při diskusi Desatera nezazněla – vzešla ale jako problém k řešení, který se bude dále rozpracovávat. Nyní je připravené setkání, na němž se bude domlouvat lokalita, případně vybavení či provoz. S Daniel Schindlerem samozřejmě spolupracujeme,“ říká Šárka Trunečková. Jak dodává, město by zmiňované dotace také rádo využilo, aby výstavbou tělocvičny tolik nezatížilo už tak napjatý rozpočet. 

Chrudim - Regionální muzeum dostane svého nového ředitele nejpozději začátkem května. Shodla se na tom výběrová komise, kterou nechal zřídit Pardubický kraj, který je také zřizovatelem muzea.

V prvním kole výběrového řízení neuspělo deset z celkem třinácti přihlášených kandidátů. Druhé kolo je přitom naplánováno na 7. května. Hned po něm zasedne krajská rada a rozhodne o nástupci Zdeňka Konečného ve vedoucí funkci Regionálního muzea.

V současnosti řídí prozatímně tuto organizaci zástupkyně ředitele a ekonomka Regionálního muzea v Chrudimi Naděžda Jungmannová.

Chrudim - Nedostatek odpadkových košů se majitelů psů dotýká více než kohokoli jiného. Vyvenčit čtyřnohého miláčka totiž znamená bloudit často ulicemi a hledat místo, kam igelitový pytlík s nevábným obsahem odložit.

[[img:chrn_fullwidth:3929:Koš na odpadky nad parkem Střelnice citelně chybí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Igelitové sáčky pak nezřídka končí pod rošty kanálů, v horším případě visí na větvích stromů podél cest. Nejinak je to v oblasti kolem parku Střelnice, kterou denně projdou desítky lidí venčících psy. „Za ty poplatky, které platíme, by košů mohlo být opravdu víc,“ stěžuje si seniorka Jiřina Příhodová, která venčí v Moravské ulici malého „voříška“.

Poplatky za psa dosahují totiž v Chrudimi až třinácti stovek za rok, což nejen vyčerpává kapsy mnohých občanů, ale poté, co z ulic města zmizely oblíbené papírové pytlíky na exkrementy, majitelé psů nevidí, že by se jim jejich peníze vracely v podobě lepších služeb či výhod.

[[img:chrn_fullwidth:3930:Na stromech se objevují první igelitové "ozdoby" s nevábným obsahem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestliže se například vydá majitel psa na cestu u mostu pro pěší, který přetíná Topolskou ulici, první koš potká až skoro u samotné Červené kapičky. Navíc je dobře ukrytý ve vjezdu ke garáži rodinného domku. Najde ho jen opravdu málokdo. Další dvě zelené nádoby technických služeb jsou až v samotném parku. Jinak dlouho nic...

[[img:chrn_fullwidth:3932:Najdi koš!  Foto: Chrudimské noviny]]

Cesta v Moravské ulici je proto lemována stromy, jejichž větve „zdobí“ sáčky s psími exkrementy. Je to neklamná známka toho, že Chrudimáci, venčící psy, ztrácejí trpělivost. „Házejí mi to běžně přes plot,“ zlobí se majitel domu, který je ukrytý za hustým křovím. „Za týden jsou to klidně tři až čtyři pytlíky,“ dodává.

[[img:chrn_fullwidth:3923:Podivné "květy" v Moravské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Opustí-li pes a jeho pán park ulicí V Blehovsku, nastává stejný problém završený nerudovskou otázkou - kam s ním? První koš totiž čeká zastrčený až za rohem podchodu ve Střelecké ulici.

[[img:chrn_fullwidth:3927:Zapadlý "odpaďák" ve Střelecké ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel technických služeb  Zdeněk Kolář má s instalací dalších košů po městě špatné zkušenosti. „Podle mých zkušeností je to zbytečná práce, protože i kdybychom měli koše každých deset metrů, nic to nevyřeší. Když někdo nemá základní návyky, tak zvýšení počtu košů nepomůže - věřím tomu, že nepořádek zůstane a koš bude prázdný, a to v tom lepším případě. V tom horším bude koš do čtrnácti dnů zničený a urvaný,“ míní Kolář.

Kolářova slova potvrzují osudy odpadkových košů v Michalském parku i jinde. Při pravidelných úklidech města totiž parta nadšenců, které je provádí, nachází nepořádek ukrytý pod přerostlými tisy přesto, že nádoba na odpad je jen několik metrů od laviček.

[[img:chrn_fullwidth:3926:Koše v zákrytu v parku Střelnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zůstává tedy otevřenou otázkou, zda si psi a jejich majitelé zaslouží u frekventovaných tras vícero košů. Pokud se tak nestane, typické modré sáčky budou stromy minimálně v Moravské ulici „zdobit“ dál.

Chrudim - Také letos bude v lokalitě pod nádražím pokračovat integrovaný plán rozvoje města, v jehož rámci plánuje radnice dokončit rekonstrukci tří bytových domů včetně jejich vnitrobloku v Revoluční a Rooseveltově ulici. Současně s tím hodlá město obnovit zvýšený dohled nad udržením klidu a pořádku v této čtvrti a opět zde zajistit nepřetržitou službu městských strážníků.

Vyplývá to z velkého koordinačního jednání vedení radnice, několika odborů MěÚ Chrudim a zdejší městské policie. Právě tady padlo rozhodnutí, že chce město věnovat patřičnou pozornost nejen investicím, ale i pořádku a životu v této problémové lokalitě. Zvláště proto, že se již připravují další nákladné projekty na pokračující regeneraci zdejších bytových domů a revitalizaci veřejných prostranství v příštím roce.

„Přestože se za posledních několik let situace v této části města výrazně zlepšila, chceme navázat na kroky nastartované před pár lety a důrazně postupovat tak, abychom tady udrželi klid a pořádek. Tedy vůči těm, kteří nebudou chtít dodržovat stanovená pravidla,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:3838:Vydrží uklizený nepořádek?  Foto: Chrudimské noviny]]

Během uvedeného jednání se tedy diskutovalo nejen o plánovaném průběhu regenerace, ale mimo jiné také o kontejnerových stáncích či o způsobu úklidu veřejných prostranství i společných prostor v bytových domech a jejich okolí. Řešila se rovněž intenzívní spolupráce odborů při řešení dluhů na nájemném nebo službách a dalších potřebných krocích. Z toho také vyplynul požadavek na obnovení služebny městské policie v této části města.

„Při jednání jsme se dohodli, že v lokalitě obnovíme nepřetržitou službu strážníků městské policie. Služebnu jsme tady zřídili před několika lety a strážníci zde mají pravidelnou službu, v posledních dvou letech však nebyla non stop. Vyhodnotili jsme, že charakter této části města včetně blízkého nádraží nepřetržitou službu strážníků stále ještě vyžaduje,“ konstatuje starosta města Petr Řezníček (SNK - ED). Nepřetržitá služba strážníků bude v "Bronxu" obnovena od začátku května.

Chrudim - Radnice pozměnila plán na přestavbu bývalého letního kina a chystá se zatím rekonstruovat pouze jeho první část. Připravuje už za tímto účelem dokonce projektovou dokumentaci. Ta počítá s tím, že za budovou Muzea vznikne rozšířený prostor pro parkování a také nové zázemí pro restauraci, kterou zde provozuje Chrudimská beseda.

Druhou etapu nechává město zatím otevřenou, což znervózňuje aktivisty z občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, kteří se svolením radnice areál bývalého letního kina už třetím rokem provozují. Klidným je nenechává zejména původní záměr, který počítá se zánikem promítacího plátna a hlediště a vznikem přírodního amfiteátru na břehu řeky Chrudimky.

To se ale občanskému sdružení MaChr nelíbí a bojuje za zachování stávajícího využití tohoto prostoru v samotném centru města, v němž takřka šedesát let fungovalo letní kino, které vychovalo celé generace chrudimských diváků. Sdružení chce navíc do areálu vrátit hudební koncerty a pořádát zde i další, například dobročinné akce.

Mnozí z nich přitom považují atmosféru zdejšího prostředí za ojedinělou a nehodlají se s plány na zrušení hlediště s promítacím plátnem a prostou výstavbou dalšího parku ve městě smířit. Podle nich by byl nenávratně zničen genius loci tohoto chrudimského zákoutí, které sloužilo celá léta k provozování kultury. Sdružení proto uspořádalo v průběhu loňského roku petici za zachování letního kina a nasbíralo na jeho podporu už přes tři tisíce podpisů.

[[img:chrn_fullwidth:3922:Návštěvnost akcí pořádaných občanským sdružením MaChr není příliš vysoká. Foto: Jindřich Balous.]]

A právě o tyto hlasy se teď chce občanské sdružení opřít při dalším vyjednávání s radnicí a bude chtět znát jasné stanovisko, co s areálem doopravdy zamýšlí. "Všechny argumenty pro zachování letního kina jsme už vyložili, takže tomu přestávám rozumět," namítá předseda občanského sdružení MaChr Richard Herbst. Jak dodává, chce nyní sezvat při příležitosti narozenin letního kina do areálu všechny městské zastupitele a každého z nich požádat o zřetelné stanovisko, co s areálem zamýšlí.

Prostor bývalého letního kina je v současnosti v gesci neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), který zodpovídá ve městě za školství, kulturu a památkovou péči. Podle něj není na záměru rozšíření parkoviště za Muzeem nic nepochopitelného. "Na této části projektu panuje od začátku shoda, proto má logicky náskok," říká místostarosta Čechlovský. "Byť se tím zmenší prostor laviček, na čemž byla také shoda, zůstane promítací plátno pochopitelně stát a areál bude moci pokračovat do doby, než dojde k definitivní dohodě o tom, jak by mělo jeho další využití vypadat," uzavírá Čechlovský.

Chrudim - Novela školského zákona se dotkne i zdejší Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy. Právě ředitel tohoto vzdělávacího ústavu Stanislav Valášek se pokusí obhájit svou pozici před konkursní komisí jmenovanou radou Pardubického kraje.

„Konkurzy se týkají těch řídících pracovníků, kteří jsou ve funkci tři až šest let,“ říká mluvčí pardubického kraje Zuzana Nováková. Nejedná se tedy o konkurz vynucený nespokojeností s prací ředitele, či dokonce stížnostmi. Kraj musí u škol, jejichž je zřizovatelem, postupovat tak, jak mu nařizuje zákon.

[[img:chrn_fullwidth:3921:Chrudimská "zemědělka".  Foto: Chrudimské noviny]]

Podmínky konkurzu přitom neskrývají žádnou záludnost. Budoucí ředitel „zemědělky“ tak musí mít samozřejmě odbornou kvalifikaci pro výkon činnosti ředitele a nesporné organizační schopnosti. Zájemci své přihlášky mohli zasílat do 15. dubna.

Stanislav Valášek je mezi žáky Střední zemědělské školy oblíben. Dřívější zástupce ředitele se stal šéfem ústavu poté, co odešel jeho dlouholetý kormidelník František Korbel. Ten byl známý spíše jako opatrný hospodář.

[[img:chrn_fullwidth:3920:Stanislav Valášek je ve škole oblíben.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Valáškovi se podařilo zužitkovat zkušenosti a znalosti, které získal přímo v provozu a ze školy vytvořil opět místo pro vzdělávání, které má úroveň. Rozvíjí se tu například včelařský výzkum, školní statek ve Vestci prošel modernizací, nakoupila se nová technika, hlavní školní budova v Poděbradově ulici je známá i díky chovu obřích krajt.

Pedagogové svého ředitele ctí a věří, že se mu místo ve vedení školy podaří obhájit. Hlasy přímo z učitelského sboru tvrdí, že nikdo lepší momentálně nepřichází v úvahu. Zda tedy Valášek místo obhájí, vás bude informovat v několika málo dnech, kdy bude znám výsledek konkurzu.