Chrudim – Městský rozpočet na rok 2018 připravený k diskusi a schvalování městskými zastupiteli, je na světě i se svými podrobnostmi. Není žádným překvapením, že dochází k nárůstu objemu financí. Větší investice se v příštím roce budou týkat také Divadla Karla Pippicha.

Místní „svatostánek“ kultury čeká jak odvlhčení suterénu, tak oprava části střechy. Boj s vlhkostí ve sklepě přijde na 840 tisíc, „látání“ střešního pláště na 1 800 000 korun. Běžná údržba budovy přitom ročně spolkne 800 tisíc.

Odbor investic MěÚ Chrudim má teď zpracovanou projektovou dokumentaci na kompletní rekonstrukci dožilých střech na divadle. V minulosti tu již byly opraveny tři střešní pláště. V etapě plánované na příští rok má dojít na opravy dalších tří větších částí střechy a také jedné malé. Všechny dlouhodobě vykazují neutěšený stav, několikrát byly opravovány a aktuálně jimi do budovy divadla zatéká.

[[img:chrn_fullwidth:14664:]]

Odvlhčení suterénu bude obnášet především novou hydroizolaci podesty vstupního schodiště. Odkrytá výztuž stropu  přijde opatřit epoxidovým protikorozním nátěrem. Pokud by se tato akce ještě nějaký čas odkládala, hrozí porušení výztuží stropu výměníkové stanice, která leží pod hlavní vstupní podestou.  

Chrudim – Spory o odpověď na otázku, co dělat s domy ve vlastnictví města, nejspíše nikdy neskončí. Někteří místní politici by je rádi opravili a pronajímali, jiní prodali a tím se zbavili starostí s údržbou. Radnice na svých webovkách nyní nabízí k pronájmu některé z těchto budov a není to většinou hezký pohled.

Prodán v nedávné minulosti byl třeba dům na Žižkově náměstí, jenž se poté dočkal ukázkové rekonstrukce. Nového majitele nakonec získal také „Pippichův dům“ v Poděbradově ulici, na němž se léta městské péče podepsala natolik, že je nutné ho kompletně zbourat. Co tedy z městského majetku nyní zbývá a je k mání?

[[img:chrn_fullwidth:144:Takto vypadal dům v Široké ulici před pěti lety. Změnilo se od té doby něco?  Foto: Chrudimské noviny]]

Třeba prodejna v ulici Čs. partyzánů a soubor sedmi kanceláří v Široké ulici číslo popisné sedm – tedy prostory nad Kavárnou U Čerta. Tento dům se nechvalně proslavil romskou komunitou, která o městský majetek pečovala s pílí sobě vlastní. Dům číslo popisné 257 ve Svěchyňově ulici má také nejlepší léta za sebou, disponuje však šesti kancelářemi a patřičným sociálním zázemím. Bývalá knihovna v Topolské ulici je asi nejviditelnější ukázkou zanedbané údržby, přesto i tento domek město bez skrupulí nabízí k pronájmu. Nebytové prostory jsou k mání též v budově bývalého Ivtasu, kanceláře a čtyři učebny pak skrývá bývalý kapucínský konvent na Školním náměstí. Suverénně nejlepší nemovitostí k pronájmu je prodejna a sklad v ulici Strojařů. Ta se nachází v přízemí novostavby bytového domu. Kdo bude v této lokalitě něco nakupovat, zůstává záhadou. 

Chrudim – O cyklostezce v Dašické ulici přinesly Chrudimské noviny informace naposledy v srpnu letošního roku. Od té doby se však mnohé změnilo. Politické špičky a především pilní městští úředníci neustali ve vyjednávání s majiteli sporných pozemků. Radnice tak v minulých dnech mohla uzavřít patřičné smlouvy.

Největším problémem, který blokoval pokračující výstavbu cyklostezky do Vestce, byl železniční přejezd v Dašické ulici. Právě kvůli němu musely být na stezku umístěny kovové zábrany, jež měly cyklisty donutit sesednout z kola a dál pokračovat pěšky. Ty by v brzké době mohly zmizet.

Primárně však musí vzniknout speciální přejezd pro cyklisty. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi majitelem pozemku o rozměrech 174 metrů čtverečních, kterým je Správa železniční dopravní cesty, Městem Chrudim a firmou Burkoň, která vlastní další nutný pozemek, byla nyní stvrzena smlouvou o pronájmu, stavbě brání snad jen finance. Rozpočet na rok 2018 budou městští zastupitelé schvalovat na svém jednání 11. prosince a až tam se ukáže, zda tyto budou k dispozici.

Chrudim – Dlouhé měsíce diskusí, hodiny práce odborníků, ale nakonec se dobré dílo podařilo. Městští radní mohli na svém jednání ze 6. listopadu konečně doporučit svým kolegům zastupitelům k přijetí „Adaptační strategii Města Chrudim na klimatickou změnu“.

Informační materiál do rady zpracoval, kdo jiný, než manažerka projektu Zdravé město Šárka Trunečková, jíž sekundovala šéfka Oddělení životního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková. „Do budoucna se ve městě počítá zejména s nárůstem průměrných i sezónních teplot, úbytkem srážek především v letních měsících a častějším výskytem extrémních jevů, jako jsou sucha, vlny veder, povodně nebo přívalové srážky. Cílem strategie není reagovat na jednu hrozbu, která se může akutně projevit v některém roce, ale sledovat klimatické trendy a připravit Chrudim na co nejvíce těchto extrémních jevů,“ uvádí k materiálu portál národní sítě Zdravých měst.

[[gal:11539]]

Místo koncentrace na výstavbu poldru Na Šancích, kde reálně hrozí lokální povodně, tak utrácí radnice evropské peníze za další z diskutabilních projektů, činnost pro činnost. Rizikové faktory ve městě jsou přitom dobře známé a místní se k nim již několikrát vyjadřovali. A nejde jen o pravidelné projednávání Desatera problémů města.

[[img:chrn_fullwidth:12116:Větrolamy na Větrník. V roce 2015 se tu konečně objevilo několik stromů. I bez strategie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) měl před rokem jasno. „Po dokončení strategie ji chceme využít pro návrh konkrétních projektů, které přispějí k tomu, aby naše město bylo pro své obyvatele ještě příznivější,“ sdělval ambice starosta Řezníček. „V blízké budoucnosti plánujeme provést úpravu přednádražního terminálu - pokud bude zahrnovat vhodná opatření, mohla by to být ukázka vzorového projektu, zohledňujícího požadavky adaptace na změny klimatu ve městě,“ uváděl Petr Řezníček jeden z příkladů. Na tuto akci chtěla radnice získat peníze z dotací v rámci "ITI", ale prozatím se zdá, že neuspěla. 

[[img:chrn_fullwidth:15016:Přednádraží zachrání město.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejrůznější „podniky“ v rámci projektu „Zdravé město“ vzbuzují vášně již delší čas. Kritici jim vyčítají především jalovost, bezobsažnost a v důsledku také vyhozené peníze. V případě zmiňované strategie jde opětovně o využití evropských financí. Tentokráte z Evropského sociálního fondu a sice z Operačního programu Zaměstnanost.

Jakmile radnice strategii zveřejní, Chrudimské noviny ji svým čtenářům přinesou on-line.

Příloha: 

adapt_strateg_info.pdf

Chrudim – S milou novinkou se teď ve vestibulu plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí mohou setkat všichni četby chtiví sportovci. Radnice tu nechala instalovat takzvané „knihobudky“, které jsou součástí projektu sdílení knih.

„Jde o bezplatné půjčování, výměnu nebo adopci knih. Zájemce si vezme knihu a klidně si ji může nechat. Ideálně by však měl přinést jinou. Knihobudky se nacházejí ve vestibulech plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí. Poličky knihobudky počítají i s obdobným sdílením originálních CD/DVD nosičů. Startovní nálož knih s láskou věnovali zaměstnanci Městského úřadu Chrudim,“ uvádí k projektu „knihobudek“ tiskový mluvčí místní radnice Aleš Prokopec. Výroby poliček se opět chopila brněnská firma Meva. Jedna bez DPH stála 10 tisíc korun a město na jejich pořízení čerpalo dotace.

[[img:chrn_fullwidth:15138:Zaplní se poličky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Projekt „knihobudek“ vznikl v létě 2013 za podpory jednoho z programů společnosti O2. Původním cílem bylo proměnit sedm vysloužilých telefonních budek na malé bezplatné veřejné knihovny. Umístěny byly do veřejného prostoru v Praze a okolí. V těchto dnech funguje již 30 „knihobudek“ s více než 100 tisícem knih v oběhu po celé České republice.  

Příloha: 

smlouva_meva.doc

Chrudim – O „Šalamounském řešení“, které zvolilo vedení města při likvidaci bioodpadu, Chrudimské noviny již psaly. Podpořit domácí kompostování má zápůjčka jednoho a půl tisíce platových kompostérů. Zcela zdarma je získají nejrychlejší zájemci. I něco takového však lze podle některých indicií závidět.

Jeden kompostér vyjde na 1960 korun, i s DPH město za všechny zaplatí 3 557 400 korun českých. Výroby nádob na biologicky rozložitelný odpad se zhostila brněnská firma Meva. Třídění odpadů je přitom již pro většinu obyvatel města naprostou samozřejmostí. Papír, sklo, plasty, kovy a nápojové kartony, to vše Chrudimáci třídí v řádech tun ročně. Na skládkách přesto končila další cenná surovina, a to biologicky rozložitelný odpad. 

„Pořízením kompostérů do domácností ovšem vzniku odpadu zcela předejdeme. To, co by se později stalo odpadem, je využito jako surovina. Pak už koná sama příroda,“ říkal v srpnu starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).

Na sociálních sítích teď však proběhla krátká kauza známého místního sportovce Daniela Schindlera. Ten si svůj kompostér, který mu město zapůjčilo, umístil hned u branky na zahradu. Přiléhající garáže Schindlerova souseda se  nádoba nedotýká, přesto má tento muž potíže s vlhkostí, kterou do jeho zdí nedaleko uložená kompostovaná hmota údajně natahuje. Facebookoví diskutéři se však shodli na jasném závěru -  chlapík nejspíše pouze závidí a vlhkou zeď garáže si způsobil sám mizerným odizolováním zdiva.

Chrudim – Partnerská města, která v současné době udržují přátelské kontakty s východočeskými Athénami, zná asi každý. Svidník, Olešnica, Motovu a nově také moravské Znojmo. Co přesně se v rámci těchto partnerství děje, tuší už ale málokdo.

Příkladem za všechny může být maličký chorvatský Motovun. Městečko je to malebné, disponuje jedinečným duchem dob dávno minulých, hojností lanýžů v okolních lesích a počtem obyvatel, který je jen o něco málo vyšší, než počet obyvatel nedaleké Trhové Kamenice. Oproti 24 tisícové Chrudimi tedy skutečně nejde o partnera na stejné úrovni. Není proto divu, že přes počáteční nadšení, které uzavřené partnerství v roce 2014 provázelo, vztahy poněkud ochladly. Když místostarosta Jan Čechlovský (ODS) v polovině října přišel na jednání rady města s návrhem navštívit Motovun v rámci tradičního festivalu konaného ve dnech 20. až 22. října, radním se příliš nechtělo. Nakonec se "obětoval" jen sám Čechlovský, šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek a městský architekt Marek Janatka.

Zůstává tak záhadou, jakou činnost vlastně vyvíjí třeba předseda komise pro zahraniční vztahy rady města a rovněž městský radní, neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Do přeshraničních aktivit se evidentně nehrne, projednávaná témata v „jeho“ komisi jsou též velkou neznámou. Poslední zápis z jejího jednání nese datum ledna tohoto roku. Další už nejspíše neexistují, protože na žádost o jejich zaslání úředníci nereagují. 

Chrudim – Unikátní příležitost sledovat usazování ozdobných prvků na budovu radnice měli v úterý 14. listopadu všichni ti, kdo vyrazili na Resselovo náměstí. Jeřáb totiž postupně zvedl ze země šest „váz“ z umělého pískovce a zanechal na štítu historického domu.

Jedná se samozřejmě o repliky původních váz. Ty pocházely z 90. let 19. století. Protože původní kousky se nedochovaly, musel je Jiří Vomela z Miletína ve spolupráci se SPŠ kamenickou a sochařskou z Hořic vyrobit podle fotografií z 20. let 20. století. Větší váza váží 370 kilogramů, menší pak 220.

[[img:chrn_fullwidth:15136:Jiří Vomela je právem hrdý.  Foto: Chrudimské noviny]]

V minulosti měla na štítu domu číslo popisné 77 stát dokonce socha, ale k její instalaci nikdy nedošlo. Větší z domů, původní čp. 78/I, v němž je nyní vchod do radnice, byl dříve znám jménem Boleslav, které odkazovalo na vlastnickou rodinu Boleslavských. V polovině 17. stol. dům vlastnil Jan Hendrych Pfeiffer, známý z historie chrudimského zázračného obrazu. Zázrak se měl stát kdesi v zadní části tohoto domu. V 18. století by dům označován jako várečný, šenkovní a hostinský. Později jej získala z dědictví prvního konstitučního purkmistra Jana Martiniho chrudimská nemocnice, která dům prodala Občanské záložně. Ta zakoupila i sousední užší objekt čp. 77/I a oba je roku 1883 podle plánu chrudimských stavitelů Josefa a Františka Staňkových upravila do jednotné podoby. V budově působily občanská záložna i Chrudimská spořitelna, po pracovně ředitele záložny zůstala zachována výrazná vitrážová okna.

[[img:chrn_fullwidth:15135:Zase je centrum krásnější. Tak teď už snad jen vyřešit ty nevkusné reklamní poutače...  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době se mezi Chrudimáky šušká, že nejlépe by radnice udělala, kdyby se kompletně a navždy přestěhovala do budovy v Pardubické ulici a ze současného sídla vznikly třeba byty.  

Chrudim – Milovníci sportu, florbalu zvláště, mohou slavit. V neděli se ve městě koná utkání florbalové Tipsport Superligy. V zajímavém zápase se utkají Sokolové z Pardubic a FBC Liberec. Předzápas odehrají chrudimští Piráti proti Pacovským Honzíkům. Uzavřena proto bude část Tyršova náměstí.

Zaparkovat na „Tyršáku“ je obvykle nemalý problém. Tato lokalita se také nachází v hledáčku městské policie, protože je sem často volají bdělí a uvědomělí občané. Řidič ve svém zoufalém hledání volného místa často stojí na trávě, respektive na tom, co z travnatých pásů vzniklo. Jejich auta také zasahují do samotné vozovky Opletalovy ulice.

Co se tedy v neděli 19. listopadu od 8 do 20 hodin uzavře? Sokolové požádali o vymezení uzavírky v rozmezí jednoho jízdního pásu přilehlého k Michalskému parku a sice od křižovatky se Svěchyňovou ulicí po vstup do sportovní haly. Umístěny zde mají být stánky a parkovat tu též budou sportovní týmy florbalistů. 

Chrudim – Před pěti lety bylo jasno. V co nejkratším termínu vybrat vhodný projekt a následně začít stavět důstojné návštěvnické centrum spojené s lesovnou. Vzniknout u bývalé restaurace Kometa mělo též nové parkoviště. Nyní je ale celá akce „u ledu“ a jen tak se to nezmění.

„Tato akce je aktuálně pozastavena. Další postup bude zvážen dle toho, zda se objeví vhodný dotační titul, který by zajistil finanční prostředky na realizaci stavby,“ říká k lesovně na Podhůře starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).

[[gal:4216]]

Městské lesy však nespí. Na jednom z posledních jednání městské rady jejich šéf Zdeněk Odvárka uvedl, že pokud se podaří získat alespoň dotaci na stavbu parkoviště u budoucí lesovny, nechá zpracovat grafické návrhy, jak by mohlo vypadat. Tvorbu možností úprav této plochy pro auta si vezme na starost autor vítězného projektu lesovny Lukáš Pavlík. Úpravy čekají také hájenku v Pohledu. Jejich generel má teď „na triku“ městský architekt Marek Janatka. Ten také zpracoval manuál jednotného vizuálního stylu společnosti Městské lesy Chrudim.