Chrudim – Tříkrálová sbírka se konala již před téměř čtrnácti dny, ale místní katolická Charita, která ji organizuje, prozatím inzeruje, že nemá sečtené výsledky. Rozpečetěno je 96% ze všech pokladniček. Jak tedy vypadají průběžné výsledky?

Výnos prozatím činí necelých 706 tisíc korun z celého Chrudimska. Vloni přitom koledníci přinesli 776 tisíc. Pokud se v sedmi prozatím neotevřených pokladničkách neukrývá 80 tisíc, výsledek bude jen těžko vyšší, než ten loňský.

[[img:chrn_fullwidth:14526:Děti se snažily, výsledek je však žalostný.  Foto: Jindřich Balous]]

Nejvíce lidé přispěli v Chrudimi. Celkem 54 skupinek přineslo 127 tisíc korun. To je zdánlivě docela dobrý výsledek. V porovnání s druhým Heřmanovým Městcem, kde bylo k dispozici pouhých 16 pokladniček a podařilo se vykoledovat 110 tisíc, už trošku mrzne úsměv hrdých Chrudimáků na rtech. Třetí místo prozatím bere Hrochův Týnec. Tam Tři Králové do osmi schránek vyprosili 45 tisíc korun. Důvodem možná bude fakt, že koledníci některá místa ve městě zcela vynechali. Obyvatelé sídliště Na Větrníku si totiž stěžovali, že k nim Tři Králové vůbec nedorazili.

Zbylé pokladničky budou rozpečetěny v následujících dnech a jejich výtěžek použit na avizované účely.  

Chrudim – Jak obyvatelé druhého největšího městě Pardubického kraje, tak obyvatelé krajských Pardubic by se vbrzku mohli dočkat vytoužené cyklostezky. Ta spojí obě města tak, jak se dlouhé roky plánuje i slibuje.

Momentálně z této stezky lze využívat pouze její torzo, které končí u pivovarské hospody v místní části Medlešice. To by se ale mělo změnit. Pardubice totiž plánují začít s výstavbou cyklostezky směrem na Chrudim. Prozatím by se mělo jednat o pokládku první etapy této trasy, tedy z Pardubic do Dražkovic v délce zhruba 0,6 kilometru. „Navrhovaná stavba je řešena jako sdružená stezka pro chodce a cyklisty a je součástí souboru staveb, jejichž záměrem je umožnit bezpečnější spojení těchto dvou měst. Navíc se díky ní zlepší plynulost jízdy v tomto úseku a především se zvýší bezpečnost účastníků provozu,“ říká primátor Pardubic Martin Charvát (ANO 2011).

„V rozpočtu města na rok 2017 je na realizaci první etapy cyklostezky z Pardubic do Chrudimi alokována částka 7,1 milionu korun, která by měla pokrýt celou stavbu, protože tato cyklostezka je prioritou. Ale pokud i zde získáme dotaci, město by tento záměr vyšel, v očekávaném poměru nezpůsobilých výdajů, na necelé 2 miliony korun. V případě úspěchu v obou žádostech by tak podíl města neměl výrazně překročit 5 milionů korun,“ doplnil náměstek Jan Řehounek (ANO 2011).

Jakou částkou se město bude na těchto projektech ve finále podílet, bude známo až na základě výsledků výběrových řízení a rozhodnutí SFDI o přidělení příspěvku.

Chrudim - V Chrudimské nemocnici došlo ke změně umístění oddělení matek po porodu. Dočasně bylo přemístěno do uvolněných prostor v přízemí nemocnice.

Důvodem změny jsou stavební práce, které nelze provádět za provozu. Dočasné prostory (bývalá Interna A) plně odpovídají potřebám matek a novorozenců a ani nijak neovlivňují provoz porodnice. Původní prostory ve čtvrtém patře čeká rekonstrukce, při níž se počítá s vymalováním, opravou koupelen na pokojích matek a případně s dalšími drobnými opravami. Od poslední rekonstrukce uplynulo již téměř 15 let.

[[img:chrn_fullwidth:376:]]

Oddělení matek po porodu se nachází se v přízemí Chrudimské nemocnice, kam bylo přesunuto po dobu rekonstrukce (dříve 4. patro), má 17 lůžek - převážně dvoulůžkové pokoje. Nadstandardní pokoje nejsou po dobu rekonstrukce k dispozici. Lidé mířící do nemocnice by však měli pamatovat na to, že stále platí zákaz návštěv z důvodu probíhající chřipkové epidemie.

Chrudim – Na chrudimském Gymnáziu Josefa Ressela byla pěkná zima. Není divu, za okny v noci padaly teploty až k mínus dvaceti stupňům Celsia. Podle žáků školy je na vině nové zařízení regulující teplotu v budově, podle ředitelky Kláry Jelinkové se vlastně nic moc závažného nestalo.

Začátkem ledna tak byli studenti nuceni oblékat i uvnitř školy teplé zimní bundy a kabáty, někteří z nich zvolili zabalení do přikrývky. Samotní studenti o kauze příliš hovořit nechtějí. Vytvořili však video, v němž prostřednictvím oblíbeném úryvku z filmu Pád Třetí Říše vložili Adolfu Hitlerovi do úst problematiku nevytopeného chrudimského gymplu. Na vině jsou prý nové termoregulační hlavice, jež škola za účelem dosažení úspor ve vytápění nechala instalovat. Vedení školy navíc po tomto případu mělo svalit vinu na studenty, kteří prý poškodili elektronické zařízení regulující teplotu v budově gymnázia.

Ředitelka Klára Jelinková však celou věc vidí jinak a prozaičtěji. „Problém s vytopením budovy je na gymnáziu léta. Kdo sem chodil třeba před dvaceti lety, pamatuje, že tady přes zimu nikdy nebylo přetopeno. Letos naopak teplo je, i za cenu vyšší spotřeby a tudíž i zaplacené ceny za teplo. Jen 3. ledna v důsledku nízkých teplot během Vánoc se budovu nepodařilo dobře natopit. Natápěli jsem ji čtyři dny - běžně tři - a stejně tady nebylo 3. ledna teplo. V některých třídách bylo na teploměru 16 stupňů Teploměr byl ale umístěn na chladné stěně, teplota uprostřed místnosti byla 19 stupňů. Uvědomuji si, že by měla být nejméně 20 a ani to není tepelná pohoda, ale v prvních dvou dnech to prostě tak bylo. Bundy jsme dětem nezakazovali, kdo chtěl, mohl si donést deku. Třetí den tady žáci chodili v tričkách s krátkými rukávy a od té doby je tady více než příjemně. V samotných třídách kolem 22 stupňů,“ říká ředitelka Jelinková.

[[img:chrn_fullwidth:685:Klára Jelinková vidí případ zcela jinak, než studenti gymnázia.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Myslím si, že problém byl zbytečně nafouknutý. Stěžovali si hlavně žáci ze 4.B, kde má většina velké problémy s docházkou i prospěchem. Myslím si, že by se měli soustředit na své vzdělání a ne na vyvolávání konfliktů,“ ukazuje na údajné viníky rozvíření kauzy Klára Jelinková. Situace ředitelku mrzela a všem rodičům žáků zmiňované třídy, kteří si stěžovali, měla odpovědět slušně. K problému se zády nestavěla. „Situaci řešili i přední představitelé Pardubického kraje. Důsledkem toho je, že nám krajská rada schválila investiční prostředky na nová okna a zateplení dvorní části fasády z letošního rozpočtu. Všechno zlé je k něčemu dobré,“ uzavírá ředitelka gymnázia Josefa Ressela Klára Jelinková.  

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny informovaly, poslední loňské jednání městského zastupitelstva bylo všelijaké, jen ne klidné. O nejdelší diskusi se postaral opoziční zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011), jenž překvapivě navrhl, přihrát místním futsalistům dotaci.

Radnice totiž v předloženém návrhu doporučovala zastupitelům peníze sportovcům neposílat. Ti původně žádali o celých sto tisíc korun, jež měly být použity na zajištění dopravy do Mariboru. Před sezónou futsalistům vypadl sponzor a peníze jim citelně chyběly. Rada města argumentovala tím, že 150 tisíc korun, které získal místní klub sálové kopané z rozpočtu, zdaleka postačují. Opozice v zastupitelstvu byla opačného názoru a nakonec dosáhla schválení příslibu dalších peněz.

[[img:chrn_fullwidth:14483:]]

V těchto dnech tak rada města schválila dotaci, jež sice nedosahuje požadovaných sto tisícovek, ale jen poloviny částky, přesto jde o výraznou pomoc a podporu sportovního klubu. 

Chrudim – Vykonávat svou funkci zdarma jen pro blaho svých občanů, se dnes už nenosí. Není proto divu, že rada města teď schválila výši odměn všem těm, kdo zasedají do lavic zastupitelů, nebo na sebe vezmou nelehké břímě pozice neuvolněného místostarosty města.

Pokud se vezmou schválené odměny do těch nejnižších, na osm stovek měsíčně dosáhnou řadoví městští zastupitelé. V roce 2014 si přitom zastupitelstvo schválilo odměny řádově nižší. Zastupitel „bral“ měsíčně stovek sedm. Člen rady města si nyní polepší o dvě stokoruny – měsíčně mu na účtu přistanou dva tisíce dvě stě. Předseda výboru zastupitelstva a komise rady města pak obdrží patnáct set. Řadový člen komise a výboru se může těšit na sedm set korun.

Zdaleka nejzajímavějším „přilepšením“ k běžným platům a v případě místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) k důchodu, jsou pak odměny neuvolněným místostarostům. Souhrnně si přijdou měsíčně na 27 tisíc korun. Zasedají jak v zastupitelstvu, tak radě města. Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) však šéfuje i komisi pro zahraniční vztahy rady města a také komisi pro občanské záležitosti. Nově schválený materiál však z formulací, které radní zvolili, stanovuje pro tyto politiky stejnou částku.  

Chrudim – Oslavy konce roku nebývají jediným termínem, kdy někteří obyvatelé města tak rádi odpalují ohňostroje a petardy. Prakticky v průběhu všech dvanácti měsíců se ozývají občasné detonace od petard, jimiž se baví především teenageři. Co dělat v noci je jasné, jak ale postupovat během dne? Má město vůbec šanci a možnost proti nim zasáhnout?

Městský právník, jenž je zároveň místostarostou zodpovědným za chod městské policie Miroslav Tejkl (ČSSD) na dotaz Chrudimských novin odpovídá, že vyhláška, jež by tyto klukoviny řešila, prozatím neexistuje. „Tuto problematiku zatím neřeší ani celostátní předpis, ani městská vyhláška nebo nařízení, ale v průběhu první poloviny roku 2017 by měla být do chrudimského městského zastupitelstva předložena ke schválení obecně závazná vyhláška pojmenovaná K zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,“ říká místostarosta Tejkl.
A pokračuje: „Ve stavu, v němž je nyní vyhláška připravena pro jednání zastupitelstva, obsahuje i část věnovanou pyrotechnice. Pokud tedy zastupitelstvem projde v této současné podobě, odpalování petard by bylo - kromě přelomu roku, tedy 31. 12. a 1. 1., na veřejném prostranství obecně zakázáno a o jeho povolení na výjimku by, kromě zmíněného přelomu roku, bylo nutno zvlášť žádat.“

[[img:chrn_fullwidth:14452:Ohňostroje pořádaného městem by se vyhláška samozřejmě netýkala.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vyhláška by se samozřejmě týkala jen prostorů, které mají charakter veřejného prostranství. Připravovaný zákaz má být v souladu s českým právním řádem a také orgány ministerstva vnitra s podobou vyhlášky nemají problém. V současné době však nastává malý problém v okamžiku, kdy některý nespokojený Chrudimák zavolá na odpalovače petard městskou policii.

„Až do přijetí obecně závazné vyhlášky, o níž hovořím výše, nemají ani strážníci, ani přestupková komise k dispozici výslovnou skutkovou podstatu - paragraf, proti obtěžování petardami v průběhu dne,“ krčí rameny místostarosta. Řešení však přesto existuje. „Strážníci sice po nahlášení vyjíždějí k takovým případům i dnes v průměru desetkrát až patnáctkrát ročně – většinou v prosinci, ale určitý smysl má jejich zásah třeba tehdy, když petardy odpalují nezletilci, kteří by s nimi vůbec zacházet neměli – tehdy následuje upozornění nezletilců i rodičů na protiprávní jednání nezletilce,“ uvádí Tejkl.

[[img:chrn_fullwidth:14502:]]

Podstatné samozřejmě je takové pachatele přistihnout při činu. To se však podaří zhruba ve třetině případů. Pokud však házejí dospělí lidé petardy úmyslně pod nohy chodců, může jít dokonce o takzvané „hrubé jednání“ a zde již lze uložit pokutu až dvacet tisíc korun, případně zákaz pobytu.   

Chrudim – Nejvýraznějšímu partnerství v novodobé historii města s holandským Ede „odtroubili“ vrcholní představitelé Chrudimě večerku, která však byla i signálem ke startu nové epochy. Rok 2017 bude v polské Olešnici rokem českým.

Představitelé města se starostou Michałem Kołacińskim připravili tematicky zaměřené aktivity, jež budou v průběhu celého roku vítanou příležitostí k propagaci nejen české kultury a historie, ale i samotné Chrudimě. Na programu se samozřejmě budou podílet i východočeské Athény. „Přislíbenou máme pomoc české ambasády ve Varšavě, oslovíme také Pardubický kraj,“ říká města Petr Řezníček (SNK - ED). 

Jedním z největších taháků programu má být účast Chrudimské filharmonie. „S polskými přáteli nás nedělí příliš silná jazyková bariéra, přesto hudba promluví do srdcí Olešnických zdaleka nejlépe,“ těší se starosta Řezníček na další měkký projekt. Spolupráci v oblasti ekonomické a třeba i na úrovni urbanistického rozvoje města zkrátka Chrudim už neplánuje. Ta probíhala pouze pod dohledem pečlivých Holanďanů a nyní se veškeré partnerství „smrsklo“ na kulturní a společenské akce. Koncepce městu chybí zkrátka i na této úrovni.

Chrudimská filharmonie zahraje v Olešnici dva koncerty, kdy zhruba hodinový blok skladeb bude pocházet z pera českých skladatelů, v závěru koncertů se k filharmonikům přidá smyčcový orchestr žáků olešnické lidušky a společně přednesou několik polských skladeb. Je-li řeč o Chrudimi, nelze se vyhnout tradici loutkářství a loutkového divadla. Olešnice se tedy může těšit na celou řadu loutkových představení, připravuje se dokonce i černé divadlo. K tradičním chrudimským položkám patří také národopisný soubor Kohoutek, v Polsku hodlá zaujmout folklórem Chrudimska a Polabí.

„Osobně mě velmi těší, že se rozebíhá rozsáhlá spolupráce i s polskou Olešnicí a navazuje se tak na velmi dobré vztahy se slovenským Svidníkem. Zároveň jsem rád, že se čím dál více subjektů zapojuje do mezinárodních aktivit bez nároku na honorář,” uvedl předseda komise pro zahraniční vztahy Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jenž jako předseda této komise nejprve zcela zrušil zveřejňování výsledků jednání jejích členů, aby následně produkoval jen sterilní a oslavné tiskové zprávy. Český rok v Olešnici je přitom unikátní příležitostí, jak představit Chrudim nejen jako kulturní centrum mikroregionu, ale především schopného partnera v žádostech o evropské dotace a třeba i realizátora průmyslových zón. Vedoucí představitelé místní radnice však svou práci prodat neumí a spokojují se s výše uvedenými měkkými projekty.  

Chrudim – Radnice, městské úřady a magistráty spojuje jako červená nit jeden zvyk. Úředníci jen neradi zveřejňují, kolik za svou práci berou peněz. Přestože výklad zákona o svobodném přístupu k informacím je jednoznačný a byrokrati zkrátka musí poslechnout rozhodnutí soudu, často tak nečiní.

Nejobvyklejším argumentem, který používá i chrudimská radnice, proč výše platů nezveřejnit, je údajná závist a také snaha o ochranu soukromí útlocitných úředníků. Přestože oni sami se často v soukromých informacích občanů tak rádi „pošťourají“, obdobný přístup ze strany jejich živitelů a médií je děsí. Strach je to sice pochopitelný, avšak neoprávněný. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu nemá ochrana soukromí nad právem na informace v této věci navrch.

[[img:chrn_fullwidth:14501:Mlčenlivost chrání nás.  Foto: Chrudimské noviny]]

Internetový portál Seznam teď zveřejnil příběh muže, jenž svou tvrdohlavou cílevědomostí rozbořil hradby mlčení a ignorance nejen magistrátu ve Zlíně. Podařilo se mu dosáhnout průlomového rozsudku u Nejvyššího správního soudu, jenž mu dal zapravdu – státní správa musí na žádost zveřejnit platy úředníků.

[[img:chrn_fullwidth:3601:Daně platit a dál se neptat, kam směřují. To je přístup místní radnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve městě Chrudim, které se tak rádo chlubí svou otevřeností - současná vládnoucí koalice má komunikaci s občany a vstřícnost dokonce v programovém prohlášení, však v této věci stále panuje tuhá totalita. Když se Chrudimské noviny v roce 2015 pokoušely zjistit, jak vysoký plat pobírá úřednice města Šárka Trunečková (SNK – ED), radnice zveřejnění informace odmítla. V současné době redakce nejčtenějšího místního periodika zjišťuje nejen plat úřednice a zastupitelky Trunečkové, ale též všech vedoucích odborů, řadových úředníků a také starosty města a městských policistů. O odpovědi města v této věci budeme čtenáře dále informovat, protože občané platící daně mají právo vědět, jak stát, potažmo obec, jejich peníze využívá.  

Chrudim – S kuriózním dotazem se teď obrátil na město jeden z obyvatel domů u místního vlakového nádraží. Někdo z ze sousedů Josefa Skřivánka má chovat v bytě kohouta. To už je samo o sobě dost zvláštní. Kohout však nezapře svou přirozenost a každé ráno ve tři hodiny kokrhá.

Kdo někdy choval drůbež, moc dobře ví, že kohout zdaleka nekokrhá jen v době, kdy se objevují první paprsky slunce. Je schopen vyloudit tento charakteristický zvuk v jakoukoliv noční hodinu a to dokonce i několikrát za noc. Pokud se nachází v kurníku, je vše v pořádku. Jestliže se ale ocitne v bytě, nastávají potíže. Sousedé takového chovatele se nevyspí a bezmocná je rovněž radnice.

„Chov drůbeže neupravuje obecně závazná vyhláška města, proto na území města není nijak omezen a nejsou v souvislosti s tím stanovena žádná pravidla. Zákon na ochranu zvířat proti týrání ani zákon o ochraně přírody a krajiny problematiku chovu drůbeže taky neřeší. Tento problém tedy nemůžeme jako úřad řešit my. Teoreticky je možné se obrátit na krajskou hygienickou stanici, aby věc posoudili z hlediska možného obtěžování hlukem,“ krčí bezmocně rameny vedoucí Oddělení životního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková.

Dokud tedy opeřenec neskončí na víně v troubě, nemají lidé v jeho okolí jinou možnost, než pořídit si špunty do uší a poté již spát jako nemluvňata.